Zásadní je věk a zkušenosti dotyčného chovuchtivého tvora. Pokud je rodič zvrhlý stejným směrem, má to potomek o dost ulehčené. Takto naše děti k rybičkám, andulce,psovi a chovatelské stanici morčat přišly. Počítejte s tím, že hlavní péče bude stejně na Vás.
Máte spoustu možností. Asi ta nejmíň náročná je akvárium. To je vhodné pro děti jakéhokoliv věku. Výhoda je, že rybičky nehlučí. Důležité je ohlídat, aby děti nekrmily rybičky bez Vašeho dozoru, robátka by mohla chtít rybičkám dopřát hodně papání a výsledkem bude rybí polívka v akváriu.
Vykašlete se na volovinky typu akvarijní filtr se vzduchováním, což se Vám budou snažit narvat v každém zverimexu, jakmile projevíte nedostatek soudnosti a přiznáte se, že nádržku teprve zakládáte. Pořiďte prostě jen akvárium, krycí sklo - my máme nadbytečné z knihovny, písek a kamínky nahrabošte někde venku. Rybičky kupte, doporučuji paví očka. Rostlinky taktéž zakupte v obchodě, nejlepší je jávský mech, v něm se schovají malé, aby je milující matička nepozřela, a vodní mor, což nesežerou ani šneci. Šneci bývají k dispozici ve dvou druzích. Velcí žlutí jménem ampulárie, dobře čistí sklo a moc se nemnoží. Druhá varianta jsou malí červení až černí okružáci, množí se osmou nadsvětelnou rychlostí. Ještě budete potřebovat krmení. To je asi nejlevnější.
Takže máte akvárium. Je dobré dopřát nádržce světlo, pak rostliny pěkně porostou a akvárium bude v rámci možností funkčním ekosystémem. Dejte ho dál předmětů podléhajících vodní zkáze pro případ, že akvárko rupne.
Písek a kamínky pořádně propláchněte, nasypte na plech a půl hodiny přepečte v troubě. To zabije všechno nežádoucí. Co zbyde, po vychladnutí nasypte do akvária. Nejdřív písek, na to kamínky. Zasaďte rostlinky. Abyste si nerozházeli aranžování dna, položte na něj malou mističku a přes ní nalijte vodu. Až vyprchá chlór a voda nebude tolik studená, šoupněte tam šneky. Takhle to akvárium nechte dva týdny. Je potřeba, aby se ustálilo jako ekosystém. Šneky nekrmte, nakrmí se řasami, které se na skle určitě vytvoří.
Po čtrnácti dnech zakupte rybičky. Duševně se připravte na to, že si nekupujete poslední. Rybky bývají přineseny už nemocné nebo je pro ně stres z přesunu tak velký, že to neustojí. Naše první paví očka zemřela v hrůze z vodního filtru.
Podle toho, jak moc se zabarvení vody v akváriu blíží hnědé, je potřeba část vody občas vyměnit. Doporučuje se třetina. V obchodě pořiďte pár metrů úzké hadičky. Asi metr a půl ušmikněte a zanořte do akvária. Já si to přidržuju přes okraj skla velkým kolíčkem. Druhým koncem zlehka ústy nasajte vodu a než se Vám nahrne do dutiny, konec šoupněte do kýble. Doporučuji hlídat, abyste do kbelíku nevypustili celé akvárium. Rybičkám by se to moc nelíbilo.
Kýbl vylijte, napusťte čistou vodou a nechte odstát tak hodinku. Pak kýbl položte na krycí sklo přes roh akvária a postup s hadičkou zopakujte. Tuto fázi mám radši, protože při nasávání pusou se napiju maximálně čisté vody. Opět hlídáme, tentokrát proto, abychom nepřelili.
Malí šneci okružáci mívají tendenci se přemnožit, voda je pak častěji špinavá a ubírají kyslík rybám. Přebytečné šneky můžete někomu věnovat, nakrmit s nimi jinou zvěř nebo je nasprosto spláchnout do wc. Utěšuju se tím, že v hloubi kanalizace možná někde přežijí.
Konkrétně paví očka jsou živorodá, tudíž samička semtam porodí mladé.
Dále si povíme něco o zvířátkách, která v lidech vzbuzují spíše odpor. Otázka je, co si tito tvorové myslí o nás. Ano, řeč je o hmyzu. Děti tato havěť obvykle dost zajímá, pokud jim nějaký chytrák nenakuká, že je třeba se jí štítit. Hemžení šesti a vícenohých bývá vděčným objektem pozorování.
Domů si můžete pořídit například strašilku. Moje maminka říkala strašilkám vlající bodliny. Strašilka je tvor s hrůzostrašným vzezřením - odtud nejspíš její název - leč neškodná. Jako chovné zařízení bezvadně poslouží skleněná pětilitrovka. Do té umístíme menší skleničku s vodou, do vody umělecky vetkneme narvané krmné rostliny. To mohou být například ostružiní, maliní nebo sousedovy růže. Vlastní růže naopak pěstujeme co to dá, neb může dojít výše zmíněné krmení. Sklenici občas narosíme rozprašovačem. Podotýkám zevnitř.
Pětilitrovku doporučuji nahoře dobře uzavřít. Dva hlavní požadavky na jakost uzávěru jsou prostupnost pro vzduch a neprostupnost pro strašilky. Tato zvířátka provozují způsob rozmnožování, který mě naplňuje obdivem. Nepotřebují samce. Normální Sexmise. Vajíčka s největší pravděpodobností naklade samička, která vzala roha a promenáduje se vám po bytě. Po nálezu osmé miniaturní maminčiny kopie obvykle získáte lehký tik. Strašilky rostou tak, že se svlékají. Prostě si odloží starou kůži a dokud je ta nová měkká, strašilka si přifoukne tělo a nová kůže posléze ztmavne a ztvrdne.
Veliká legrace je dostat strašilku odkudkoliv kamkoliv. Pokud před ní strčíte prst, strašidlo zvedne přední pár nohou a začne jím mávat ve snaze zachytit se opory. Na konci nohou jsou umístěny fikané háčky, které obvykle nejlépe fungují, pokud se vám strašilka producíruje po nějaké citlivější části těla. Pokud strašidlo vyrušíte, začne se třepat ve snaze napodobit větvičku ve větru a nebýt objevena a následně sežrána.
Sklínku s krmnými rostlinami je dobré buďto hodně nacpat nebo hrdlo utěsnit, strašilky neovládají plavecké umění.
Pokud je dítko chtivé poznání naší fauny, může si v létě ulovit různý hmyz venku a zavřít ho do příslušné nádoby. Obzvlášť vděčná zábava je vykrmování housenek motýlů bělásků, na ty stačí sklenice a přihazovat lupení přesně těch rostlin, které nám na zahrádce housenky likvidují. Sklenici je opět nutno uzavřít prodyšnou zábranou typu gáza nebo silonky. Při dobrém vykrmování brzy dojde k zakuklení a pokud má chovatelské mládě štěstí, uvidí, jak se líhne motýl. Dávejte dobrý pozor, abyste nebyli zahlédnuti, kterak na ty mrchy číháte za rohem s plácačkou v ruce, mohla by následovat ztráta iluzí o vlastním rodičovi.
Další část mého pokusu o průvodce po dětmi ošéfovatelné zvířecí říši se bude týkat další mezi veřejností ne příliš populární skupiny. Jsou to plazi. Ne každý plaz se ovšem plazí. Někteří dovedou sakra rychle utíkat, obvykle je jejich rychlost nepřímo úměrná blízkosti prostor, kde se můžou dobře schovat a vy se je budete snažit ulovit příštích pět hodin. Slušnou rychlost, ale dovedou vyvinout i ti plazící se.
Když se řekne plaz, asi se většině lidí vybaví had. Pokud dítě neabsolvovalo průpravu typu hadi jsou slizcí a nebezpeční, dotyčný tvor budí velký zájem. Jen upřesnění, hadi nejsou slizcí. Na omak je jejich kůže chladivá, mně připomíná podložku pod bůhvíco ze skleněných korálků, kterou jsme vyráběli ve škole kdesi v hloubi socialismu. K druhé části prohlášení můžu říct jen tolik, že pokud má had možnost, klidí se z cesty. Poslední věc, o kterou by jakýkoliv rozumný tvor-lidi vyjímaje-stál, je hnát se někomu naprosto bezdůvodně pod nohy a nechat si šlapat po hlavě, pokud dotyčného kvůli velikosti nedokáže ohrozit, natožpak spolknout.
Bydlení pro hada se jmenuje terárium. Pokud navštívíte zverimex a nemoudře se přiznáte, že potřebujete chovatelské zařízení pro hada, dobře Vám tak. Vaše peněženka zapláče. Pokud na to máte, kupte si kompletní terárko a tento odstavec přeskočte. Vy ostatní vytáhněte ze sklepa starou vitrínu i se sklem. Polici netřeba. Na dno jsou nejlepší noviny, snadno sbalíte, vyhodíte, vyměníte. Hadi rádi lozí po větvích, nějakou optimální těžší najděte, pořádně vydrbejte horkou vodou a oschlou naaranžujte do vitríny. Optimální větev rovná se úměrná tloušťce těla hada. Na jednom konci vyvrtejte do stropu skříňky díru. Tudy povede kabel od zásuvky. Doporučuju ušmiknutý od čehokoliv, pokud to ovšem oželíte, dá se určitě zakoupit i nový v elektru. Na konec kabelu, umístěný ve vitrínce, více či méně odborně připojte objímku a do ní umístěte obyčejnou žárovku. Pokud se to vám nebo mladému chovateli líbí, před připojením objímky navlíkněte na kabel květináč, ovšem ne moc těžký, aby objímku neurval. Taktéž by měl být terakotový. Had obalený v umělé hmotě není úplně šťastný chovanec. Ráno rozsvítíme, večer zhasneme. Plaz by měl mít na výběr, jestli se chce povalovat v teple nebo v chládku, proto jsem doporučovala vyvrtání díry na kablík na jednom konci vitríny. Přístup vzduchu je obvykle dobře zajištěn větracími otvory, které tyto skříňky mívají. V opačném případě proděravíme na různých místech. Na opačném konci než světlo umístěte nízkou například kameninovou misku na vodu. Měňte dle potřeby, která vyplyne ze zahumusení.
Hadí krmení nakupujeme v závislosti na velikosti konzumenta. I když má had od sebe rozsaditelné čelisti, velbloud uchem jehly vážně neprojde. Někteří hadi jsou ochotni požít i mrtvou kořist. U nich je výhoda, že nemusíte hlídat, aby jim myš nevykousala díru do těla, protože milostpán nemá zrovna hlad. A taky si můžete pořídit praktické zásoby mražených hlodavců. Pozor, nesplést se surovinami na Váš oběd. A nerozmrazovat v mikrovlnce, nebezpečí výbuchu. Spolknutá kořist vytvoří v hadím těle pěknou bouli. Jak je trávena, mizí.
A kde hada pořídit? Zverimex je možnost. Dále přímo od chovatele, což můžete pomocí inzerce nebo při návštěvě chovatelské burzy. Z hadů jsou běžně k sehnání škrtiči: hroznýši, krajty a různé druhy exotických užovek. Hada je dobré často brát do rukou, dle odvahy chovatele umisťovat okolo krku, do postele apod.
Mezi plazy patří i oblíbené želvy. Můžete mít vodní nebo suchozemskou. Vodní je levnější. Na tu musíte mít akvárium s nějakou plochou mimo vodu, což může být hromádka kamenů nebo větve, je na Vás, jak to želvě zařídíte. Krmení je hlavně masitého původu. Libové maso, žížaly a podobné pochutiny. Vodu v akváriu je třeba čistit podle toho, jak rychle zasmrádá od zbytků potravy. Suchozemská želva je tvor mně osobně sympatičtější. Ale o dost dražší. Suchozemské želvy totiž spadají pod CITES, což je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Obydlí může být terárium, akvárium, otevřená bedna. Na dno vrzněte buďto kupovanou podestýlku ze Zverimexu nebo noviny. Nutné je osvětlení, vyrobíme stejně jako hadovi. dobrý je nějaký úkryt, dřevěný domeček kupříkladu. Inspiraci můžete najít na netu. Vod nejlépe do kameninové misky. Hezky vypadá, když někam mimo dosah želvy umístíte nějakou rostlinu. Čímž se dostáváme ke krmení, které je převážně rostlinného původu. Hlavní budou listy například pampelišek a jetele, dále zelenina a občas kousek ovoce. Zásadní věc pro tyto želvy je zimování. O tom si najděte nějaký odbornější článek.
Poslední plazí skupinkou jsou ještěři. Od malých ještěrek a po varany. Opět záleží na tom, kolik místa můžete a chcete obětovat. Obydlí viz hadi. Krmení dle konkrétního druhu. Nejčastěji se v teráriích vyskytuje leguán zelený. Mrňátko je potřeba krmit hlavně živočišnou potravou, což mohou být cvrčci a červi a jen trochu rostlinnou. Jak zvíře roste, poměr se mění ve prospěch zeleného krmení a velké kusy už krmíme jen tím. Obdoba leguána z jiného kontinentu je agama kočinčinská. Mezi menší ještěry patří gekončík noční, což je velmi sympatické zvíře.
A jsme u ptactva nebeského. Základní volba zní, jak velkého ptáka pořídit. Můžete mít andulku a můžete mít aru, je to jen na Vás. Větší papoušci už ale mají v zobáku pořádnou sílu, takže se asi nehodí do bytu, kde je malé dítko. To by totiž o prstíky strkané do klece mohlo lehce přijít.
Hlučnost vůbec nemá souvislost s velikostí. Dělat rambajs totiž ovládají naprosto všichni papoušci. Trochu tišší bude jeden pták, který k majiteli víc přilne. To za předpokladu, že se mu dotyčný věnuje. Jak jsou papouši dva, už na lidi dost dlabou. A taky si mají pořád co vykládat, takže berte v úvahu existenci nervóznějších členů rodiny. Viz náš dědoušek nadskakující a nadávající při každém vstupu do kuchyně. Anduly byly dvě a pěkně uřvané.
Klec můžete koupit nebo vyrobit. Doporučuju zmermomocnit nějakého manuálně zručného příbuzného k postavení pěkné voliérky. Já osobně bych tvořila pro změnu ze staré dobré vitríny. Každopádně na dně je optimální mít vysunovací zásuvku, ptactvo dost nadělá. V tomto směru se výborně osvědčuje Ikea a jejich boxy Samla v různých velikostech.Vyložit dno můžeme novinami.
Základem krmení je zrní. Dají se koupit různé směsky nebo si můžete pořídit pytel slunečnice, ovsa a prosa a namíchat si to sami. Větší opeřenci ocení oříšky. Dle sezóny a možností podávejte papouškům ovoce a zeleninu, rádi to oždibují. Také zakupte pítko příslušné velikosti. Pokud na to máte nervy, přidejte do klece kameninovou nebo nerezovou misku s vodou na koupání. Ptáci se budou ve vodě rochnit a vesele ji cákat na všechny světové strany. Co se rozmetání týká, zamáváním křídel lze rozptýlit velké množství nepořádku ze dna klece. Tudíž se opět dostáváme k vitrínce, tam to příliš nehrozí.
S exotickým ptactvem je spjata schopnost opakovat slova, pokud je do ptáka dostatečně často a vehementně hučíte. Této skutečnosti se většina dětí naučí velmi brzo využít. Existuje spousta situací, kdy se některé výrazy fakt nehodí. Například návštěva tchýně může dopadnout lehce neidylicky, pokud jde dělat na papouška ťuťu ňuňu a on jí poví to, co jí možná toužíte sdělit taky, leč schází Vám odvaha nebo ptákova nevinnost. Velmi zajímavý chovanec je pro své "řečové" schopnosti loskuták, blízce příbuzný našemu špačkovi.
Velmi pestrou skupinkou jsou hlodavci. Pokud máte rádi svoje obydlí, chce to především bytelnou klec. Jeden můj křeček kdysi bydlel měsíc za skříní a v průběhu toho času si tam tvořil pelech z mého tam zapadlého památníčku, mrcha. Hlodavci jsou v jednočlenném mužstvu nespokojení, ocení společnost jedince stejného druhu.
Nejdřív je potřeba se rozhodnout, jakého hlodavouše pořídit. Myška je prima zvíře, leč její zápach je pro spoustu lidí nepřijatelný. Pro tu stačí menší klec. Tu vybavte tak, aby se myš měla kam schovat a aby se nenudila. Můj děda nám vyrábíval z krabiček od všeho možného a roliček od toaletního papíru hotové myší hrady. Samozřejmě ve zverimexu Vám prodají různé umělohmotné, dřevěné a kovové počiny tohoto druhu. Chtít to bude pítko, obecně se nejlíp osvědčují nekapající závěsná. Krmíme pestře. Koupit se dají hotové směsi, k těm přilepšíme kouskem zeleniny nebo ovoce, myšky si rády dají i kousek vajíčka natvrdo nebo libového vařeného masa.
Další oblíbený hlodavec je křeček. Já osobně je moc nemusím, ve dne chrní, v noci řádí. Probuzen přes den se často brání a dovede bolestivě hryznout. Péče je v podstatě stejná jako o myšku, jen klec bych doporučovala malinko větší.
Osmák degu je zajímavé zvíře. Taky pekelně zvědavé a velmi akční. Rozhlodat dokáže všechno kromě kovu a rád piluje hlavně v noci. Můžete použít tadičně klec nebo svépomocí upravit opět naši starou dobrou vitrínku. Osmáků je dobré mít víc ve skupince, jsou velmi společenští. Krmte senem a směskami zrní. Ovoce osmáci nesmějí, protože trpívají cukrovkou. Zrovna tak nepodáváme příliš mnoho olejnatých semínek kvůli značným sklonům k tloustnutí. Suma sumárum na osmáky velký dvůr a velmi dlouhý bič.
Činčila je atraktivní tvor, ale dle mých zkušeností taky pěkně hysterický. Při stresu pouští chumáče chlupů. Tohle zvíře se hodí pro starší dítko, které už má zkušenosti s jinými druhy. Činčila ocení velkou klec, kde bude skákat a dovádět, nejčilejší bývá v podvečer. Dobré je mít v kleci patro a můžete přidat domeček a různé větve. Nutností je občas dát zvířátku k dispozici nádobu s jemným pískem, úžasně si v něm vyráchá kožíšek. Krmení nesmí být příliš vydatné, oříšky a olejnatá semena vůbec nepatří do činčilího jídelníčku. Základem stravy by mělo být seno. Dále podáváme semena obilovin, výjimečně tvrdý chleba.
Morče je dle mého a uznávám že zaujatého názoru nejvhodnější hlodavec pro děti. Nemá v přirozenosti kousat do rukou, nesnaží se pořád někam zavrtat nebo vzít roha, aktivní je ve dne. Už lehce ochočené morče si mazliteli krásně rozloží tělo k odpočinku. Jako chovné zařízení je možné použít například již nepoužívanou dětskou vaničku nebo plastový box. Samozřejmě klec, ale tam je trochu problém, že musíte udržovat pořádek okolo, morčata vyhazují hobliny. Na tohle mám zlepšovák, do výšky cca deseti cm máme na mřížích přidělanou síť jménem perlitka, používá se ve stavebnictví a stojí pár kaček. Super zařízení je skříňová ubikace. Základem krmení pro morče je seno. Dále podávejte zeleninu, ovoce, tvrdé pečivo, morčátka mívají ráda kompletní granule. Můžete si pořídit morče ve zverimexu, pak pozor na správné určení pohlaví a holky bývají často doneseny domů již březí. Pokud máte pár a následně mláďata, pozor na první říji po porodu, samice ji mívá do dvanácti hodin. Takovým stylem chovu by se brzo urodila k vyčerpání. Mnohem lepší je pořídit morčátko u chovatele.Morče od chovatele můžete mít čistokrevné, s průkazem původu nebo bez něj. Cena mazlíka je srovnatelná s cenou zvířátka ze zverimexu.
