Využila Praha evropské dotace efektivně?

Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal zprávu o výsledcích kontroly čerpání prostředků z programu Praha - Konkurenceschopnost. Jedním z projektů, na který kontroloři upozornili, je systém pro automatické informování a varování občanů Prahy prostřednictvím krátkých textových zpráv. Magistrát předpokládal, že po třech letech bude systém využívat 4 až 8 tisíc uživatelů. Ve skutečnosti se do systému informování a varování do konce třetího roku jeho fungování přihlásilo jen 444 uživatelů a náklady na každého z nich tak přesáhly 19 tisíc korun.

Praha samozřejmě není jediným městem, které se rozhodlo krizové SMS využívat. Používají je jak nejmenší obce, tak velká krajská města, přičemž k tomu využívají různých služeb. V případě Prahy je dodavatelem systému a následné 5 leté podpory společnost WV systems.

Praha není jediným městem, které se potýká s nezájmem obyvatel. Obdobně je tomu v mnoha jiných místech, kde obdobné služby zavedli. Příkladem může být Lanškroun, který letos v zimě postihl rozsáhlý požár galvanovny a kde následovala značná kritika z řad obyvatel, že nebyli informováni. Lanškroun přitom od roku 2008 nabízí možnost zasílání varovných SMS zpráv a kdo měl zájem, byl informován. Během samotného požáru se počet odběratelů SMS v Lanškrouně zvýšil o zhruba 200 uživatelů.
Obdobně například v Rudníku, který postihly loňské povodně, využívá SMS InfoKanál přibližně 500 z 2200 obyvatel a v Ústí nad Labem, které se s povodněmi potýká poměrně často, to je zhruba 16% obyvatel (květen 2014).

Mohli bychom tedy říci, že Praha pouze přecenila zájem obyvatel a je jistou "obětí" jejich nezájmu. To ale není pravda. Většina lidí přípravu na krizové situace podceňuje a cokoliv zavánějící prevencí je "zbytečné". Samozřejmě až do okamžiku, kdy se něco skutečně stane.
Nutno říci, že krizové SMS považuji za velmi dobrou službu. Otázka by ale měla znít, jak se Praha snaží zvýšit počet uživatel tohoto systému?

Hlavním místem, kde by občan na tuto službu měl narazit, je úvodní stránka webu města. V případě Prahy tomu tak ale není a první zmínka je až v menu "potřebuji řešit", kde se skrývá pod názvem ASIK. Komu kromě autorů projektu tato zkratka řekne, že jde o krizové SMS, je mi záhadou. Nicméně pojďme dál.

Rozklikneme záhadnou zkratku ASIK a dostaneme se na stránku "Automatizovaného systému informačních kampaní", který nabízí poskytování informací a výstražných bezpečnostních hlášení na území Hl. města Prahy.Vybrat si můžeme z několika skupin:

Skupin je skutečně mnoho, ale žádná z nich nenabízí zasílání pouze krizových zpráv. Ty sice mohou být součástí skupiny "Magistrát" nebo "Život v Praze", ale obě tyto skupiny zároveň uvádějí zasílání běžných "nekrizových" zpráv a to až 15 týdně. Právě zahlcení nechtěnými informacemi je důvodem, proč mnoho lidí registraci do obdobných systémů odmítá.

Pokud by Praze něco pomohlo tyto problémy překonat, pak je to sjednocení těchto systémů (svůj má MČ Praha 1) a především zdůraznění využití pro krizové situace. Včetně výrazného odkazu na úvodní stránce, ukázky zaslaných SMS a vytvoření jedné skupiny, určené pouze pro naléhavé zprávy.
Do té doby bude celý systém působit dojmem předražené služby pro pár lidí, u které je krizové využití jen lákadlem v názvu při schvalování dotace.