Česká republika bojuje se suchem. Jaké má možnosti?

Zatímco na povodně se Česká republika připravuje dlouhé roky, problematika sucha stála dlouho stranou, přestože může stejně jako povodně vyústit v krizovou situaci. Jak se chce stát nedostatku vody bránit?

Téměř veškerá voda, která se na území České republiky vyskytuje, pochází z atmosférických srážek. Poloha České republiky na rozhraní tří úmoří sebou tedy přináší nutnost šetrně hospodařit se srážkovou vodou v krajině tak, aby byla využitelná pro všechna potřebná odvětví. Nešetrným hospodařením v krajině, kdy byly odstraněny důležité krajinné prvky, napřímeny vodní toky a pozemky sceleny do rozsáhlých půdních bloků, se zvýšilo odvodnění a erozní ohrožení půdy. Již nyní lze na území České republiky identifikovat oblasti nejvíce ohrožované suchem.

Vláda na svém jednání koncem července schválila materiál nazvaný „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“, který připravilo Ministerstvo zemědělství spolu s Ministerstvem životního prostředí.

Materiál sám o sobě problém sucha nevyřeší a ani neobsahuje konkrétní možná řešení. Jde spíše o základní dokument, který má vést k vytvoření plánů pro zvládání sucha. Musíme si však uvědomit, že zmírňování opačného extrému, tedy povodní, probíhá nepřetržitě od roku 1997 a stále není u konce. Například plány pro zvládání povodňových rizik vznikly až v minulém roce a nelze očekávat, že v případě sucha tomu bude jinak.

Z dokumentu vyplývá pro jednotlivé resorty celkem 50 různých úkolů rozdělených do 7 kategorií:

1. Monitorovací a informativní opatření
2. Legislativní opatření
3. Organizační a provozní opatření
4. Ekonomická opatření
5. Technická opatření
6. Environmentální opatření
7. Jiná opatření

Monitorovací a informativní opatření

V oblasti monitorování jde především o stanovení kritérií intenzity hydrologického a zemědělského sucha, rozdělení území ČR do oblastí podle rizika jeho výskytu a následné vylepšení monitoringu množství povrchových i podzemních vod a klimatických a půdních ukazatelů v těchto oblastech.
Pro předávání informací veřejnosti je plánováno vytvořit veřejný informační systém pro poskytování informací o stavu sucha (meteorologické, zemědělské, hydrologické sucho) a stavu akumulovaných zásob vody.
Nezbytné také bude vést veřejnost k šetrnému nakládání s vodními zdroji. Jedním z úkolů proto je podporovat výchovu, vzdělávání a osvětu dětí, mládeže, široké i odborné veřejnosti a podnikové sféry v oblasti efektivního nakládání s vodními zdroji a jejich ochrany před znečištěním.

Legislativní opatření

Zatímco problematiku povodní řeší vodní zákon poměrně důkladně, suchem se nezabývá. Měl by proto obsahovat kapitolu s názvem „Ochrana před suchem a nedostatkem vody” zajišťující legislativní rámec pro monitoring sucha, odpovědnost kompetentních orgánů, přijímání opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody a nastavení kontrolních mechanismů. Stejně jako existují záplavová území, by nově měla být vymezena území ohrožovaná suchem.
Stát by měl také zajistit dostatečnou rezervu státních pozemků pro efektivní realizaci krajinných prvků pro zvýšení retence vody v krajině a připravit novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z hlediska problematiky negativních dopadů sucha a půdní eroze. Již v letošním roce by však měla ministerstva zemědělství a živnotního prostředí připravit návrh malé novely vodního zákona, která by řešila poplatky za odběry podzemních vod.

Organizační a provozní opatření

Organizační opatření spočívají v efektivní spolupráci (nastavení pravidel, odpovědností, komunikačních toků) jednotlivých složek systému zřízeného pro řešení nepříznivé situace vyvolané výskytem sucha a nedostatku vody. V první řadě jde o revize manipulačních řádů a sjednocení požadavků na operativní řízení vodních nádrží v období sucha. Zároveň s tím by měla proběhnout revize možností rekonstrukcí vodních nádrží, včetně odstranění sedimentů pro zvětšení zásobního prostoru, ale také průzkum možnosti nových propojení vodárenských soustav za účelem optimalizace distribuce pitné vody v období sucha a posílení kapacit pro nouzové zásobování pitnou vodou.
To by v praxi znamenalo možnost zásobování pitnou vodou prostřednictvím vodárenské soustavy napájené z jiného vodního zdroje. Příkladem může být navýšení množství vody předávané mezi Vodárenskou společností Chrudim a VaK Pardubice až do systému VaK Hradec Králové. Vzhledem k existujícímu infrastrukturnímu propojení by bylo možné navýšením stávajícího využití rezervních vodních zdrojů v povodí Chrudimky doplnit nedostatečné vodní zdroje v oblasti Královéhradecka.

Materiál řeší také využití vody v zemědělství. Oproti průměru střední Evropy je v našem zemědělství využíváno nesrovnatelně méně vodních zdrojů – cca 3 % proti cca 20 % a je velkou otázkou, do jaké míry zemědělci předpokládají rozvoj závlah a jejich využívání. Ministerstvo zemědělství má proto za úkol provést revizi aktuálního stavu závlahových a odvodňovacích systémů a nastavit systém zpoplatnění těchto služeb.
Aktualizován by měl být také rozsah ochranných pásem vodních zdrojů a v případě potřeby přesunuty zvláště chráněné druhy živočichů do náhradního prostředí.

V případě lesních pozemků by měly být určeny rizikové oblasti sucha a finančně podpořena předčasná obnova suchem poškozených porostů, převedení na vhodnější dřevinnou skladbu se zvýšenou odolností k suchu, nebo převod z tvaru lesa vysokého na les nízký. Obdobný postup by měl nastat také v zemědělství (sady).

Ekonomická opatření

Plánovaná ekonomická opatření spočívají v zavádění cenových nástrojů ovlivňujících poptávku po vodě a její šetrnější využívání. Jak je však uvedeno přímo v dokumentu, tento bod bude představovat problém, protože je třeba vzít v úvahu sociální a politickou průchodnost takových opatření. Prvním krokem tak bude vypracování analýzy reálných možností cenové politiky motivující k šetření s vodou v období sucha a analýzy vydaných povolení povrchových odběrů.
Mezi uvedená opatření lze zařadit navýšení vodného a stočného při určitém stupni sucha, například formou několika cenových pásem nad definovaný mezní limit pro osobu nebo domácnost při různých stupních sucha. Zavádění takových opatření je však podmíněno vybudováním potřebné technické infrastruktury umožňující dálkový odečet odběrů vody u spotřebitele.

Formou cílených dotačních titulů typu „Zelená úsporám“ lze účinně podpořit zavádění systémů ke snížení spotřeby vody, jako např. využití dešťové vody ke splachování u nových rodinných domů.

Ministerstvo zdravotnictví pak bude muset spolu s rezortem financí najít způsob, jak obnovit a financovat leteckou hasičskou službu, která je nenahraditelná při monitoringu ohrožených oblastí. Zaměřit se bude nutno i na obnovu zdrojů požární vody, případně vybudování čerpacích stanovišť požární vody v I. zónách národních parků (technické opatření).

Technická opatření

V případě, že se naplní prognózy klimatických modelů, budou pravděpodobně klíčová opatření vedoucí ke zvýšení objemů vodních zdrojů v povodích. Pokud nebudou dostatečná ekonomická nebo provozní opatření, bude nutno přejít k opatřením technickým, včetně rekonstrukce starých či výstavby nových vodních nádrží a převodů vody napříč povodími potrubí nebo otevřeným kanálem.
Materiál řeší úkoly, jako je aktualizování přehledu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod nebo příprava materiálu, upravujícího pravidla pro realizaci a obnovu malých vodních nádrží. Z krajních možností jsou zmíněny varianty převodu vod z jiného povodí, zadržování srážkové vody v místě dopadu nebo využití systémů umělé infiltrace vody (např. plnění jímacího území v období přebytku vody) za účelem posílení vodárenských zdrojů.

Malé vodní nádrže pro zajištění významnějších odběrů vody nejsou podstatné, a proto by měla být v budoucnosti pozornost věnována zejména výstavbě větších vodních nádrží se schopností manipulovat vodou a ovlivňovat odtokové poměry ze svého zásobního prostoru. Výstavby suchých poldrů by měla být omezena jen na případy, kdy výstavba vodní nádrže nemá vodohospodářský smysl.

Technická opatření by musela proběhnout i mimo samotné vodní toky a nádrže – jednalo by se především o optimalizaci závlahových a odvodňovacích systémů a modernizaci čistírenské infrastruktury ve vybraných, suchem postihovaných povodích, z důvodu zvýšených požadavků na jakost vypouštěné odpadní vody v období sucha.

Environmentální opatření

V komplexním řešení problematiky sucha a nedostatku vody mají význam i ekosystémová a přírodě blízká opatření. Část z nich se prolíná s ochranou proti povodním, například podpora udržení vody v krajině, omezení eroze a zpomalení odtoku (obnova mezí, remízů a mokřadů, uvolnění říčních niv pro rozliv a pozvolný vsak vody, přírodě blízké hrazení bystřin, realizace lesnicko-pěstebních opatření, budování vsakovacích průlehů) a účelové podpory alternativních osevních postupů a způsobu obdělávání zemědělské půdy. Tento dotační titul bude dostupný také pro právnické a fyzické osoby, které budou moci realizovat malé nádrže v lokalitách a územích soustředěného odtoku srážkových vod na velkých plochách.

Jiná opatření

Dokument definuje i opatření nezbytná ke komplexnímu řešení problematiky, avšak svým charakterem obtížně zařaditelná do předchozích kategorií. Jde o nové možnosti účelové podpory výzkumu v oblasti monitoringu a predikce sucha, financování projektů s problematikou sucha ze zdrojů Evropské unie nebo vytváření určitých objemů rezervních fondů pro překlenutí nepříznivých důsledků sucha.

Z dalších opatření může jít o zpracování návrhu pojistných a finančních prostředků (např. daňové úlevy) provázaných s dotačními tituly, podporující zemědělské a vodárenské subjekty postižené extrémními výkyvy počasí nebo dobrovolné aktivity, jako jsou „zelené veřejné zakázky“
S výhledem na rozšíření JE Dukovany by měla být také prověřena možnost realizace projektu k využití tepla na vytápění Brna a měst i obcí podél trasy teplovodu, vedeného z JE Dukovany.