Proč jedeme se školkou na Čapí hnízdo

Jedeme se školkou v červnu na výlet. Na Čapí hnízdo. Výlet se odsouhlasil v lednu. Nyní máme květen...

  Když se na konci dubna zjišťoval předběžný počet zájemců (z řad 3-6 letých dětí), některé rodiče dostatečně neuspokojovala možnost vybrat si z políček MÁM ZÁJEM  a NEMÁM ZÁJEM. No a ti, co se nespokojili s verbálním průchodem emocí, jako paní Konvičková ze třídy Berušek, poslali email ředitelce. Nebudu prezentovat obsah písemného výlevu jednoho z otců (který má očividně během dopoledne kvantum nevyužitého času), protože bych se akorát znovu rozčilila. A to by mi zkazilo karmu, co si tak namáhavě naháním ve školce. Jo, já vím, že v tom případě to není altruistické a nepočítá se to... ale, co vy víte? Podstatou emailu byla otázka, jak to má "člověk s fůrou času" (protože normální člověk by neměl, milej pane, čas, natož chuť, dvakrát vypisovat ředitelce mail) VYSVĚTLIT volbu destinace výletu SVÉ ŠKOLKOU POVINNÉ DCEŘI (6)?! 

   Nu, netuším, jak jí v šesti letech vysvětlit, že je její otec prvotřídní (jak to říct slušně?) vocas. který notabene rád užívá honosná slova jako "eskalovat" v domnění, že tím dá větší váhu své potřebě vytvářet konflikty. Ovšem nejsem si zcela jistá, zda můžete "eskalovat dotaz řediteli". Ale pokud dokážete své šestileté dceři vysvětlit, že na celodenní výlet s kamarády a oblíbenými učitelkami na konci roku nepojede kvůli morálnímu a politickému přesvědčení svého otce, pak věřím, že i ten dotaz dokážete eskalovat řediteli...

   Vážený tatínku, víte, jak byla na začátku roku ta schůze pro rodiče? Tak přesně na té, na které jste nebyl, protože jste vaší přítomnost na ní nepokládal za důležitou, byla nabídnuta rodičům možnost, ostatně jako každý rok, podat návrhy na výlety pro děti. A tak jako každý rok, jsme z těch nula nápadů nevybraly žádný. Proto jsme se na lednové schůzi s kolegyněmi shodly na tom, že pojedeme tam, kde nám to za těch posledních pár let přišlo nejlepší. A to jak pro vyžití a zábavu dětí, tak pro zátěž naší nervové soustavy.

   Nyní vám v pěti bodech vysvětlím, proč jedeme se školkou na celodenní výlet na Čapí hnízdo. Stejně jako nespočet školek v okolí. Kupodivu v tom není politické přesvědčení, propaganda, ani dezinformovanost pedagogického sboru vůči panu Babišovi. Důvody jsou mnohem banálnější.

1. Cena. Vzhledem k faktu, že nejdražší na celém výletu je doprava (autobus s bezpečnostními pásy), na vstupné, stravu a další vám tudíž nezbývá mnoho. Chcete-li uspořádat výlet pod pětikilo na jedno dítě. A i to pětikilo přijde některým rodičům neúměrně moc. To někteří ani netuší, že zhruba 2/3 padnou pouze na tu dopravu.
2. Poloha. Na přepravu dětí školkou povinných máte cca 1 hodinu. Pak začnou zvracet, mít hlad, chtít čůrat/mámu nebo se začnou nudit. Což by znamenalo apokalypsu pro celej autobus. A ty malý umpalumpy rozhodně nezabavíte promítáním Účastníků zájezdu.
3. Zkušenost. Byly jsme tam před třemi roky. Za těch šest let, co jsem ve školce, to byl nejméně vyčerpávající výlet. Ono uhlídat 20 dětí, které samy neuhlídají povětšinou ani vlastní stolici, není žádná bžunda. Věřte mi.
4. "Mokrá varianta". Jedete na naplánovaný celodenní výlet s 90 dětmi a do toho vám začne chcát. Pláštěnku nemá ani půlka z nich, přestože to bylo jediné, co měly mít od rodičů v batůžku. V průměru dva až tři rodiče v den výletu dorazí do školky s tím, že vůbec nevěděli, že se nějaký výlet koná. A co budete dělat se skupinkou promoklých dětí uprostřed kozí farmy, kde je jeden slunečník vedle bufetu a dvě toitoiky?! Budete v prdeli, to budete dělat! A proto musíte vzít v potaz "mokrou variantu" (aneb vnitřní vyžití pro děti v případě deště). A tu na Čapím hnízdě mají.
5. BEZPEČNOST(!). V dostupné vzdálenosti jsme doposud nenašly žádný areál určený dětem, který by byl ochoten uzavřít prostor pouze pro naší školku (cca 90 dětí). Čapí hnízdo ano. A to je ten nejpodstatnější důvod, proč padla volba právě na něj. Bezpečnost! Děti se vám nemají kdy a kde vmísit mezi jinou MŠ, nemají kudy odejít pryč, nemají se kam ztratit, nic je nesežere (snad), nikdo je neodvede, nic jim nikde neusekne končetiny (doufejme) a máte o všech přehled. Odpadá vám ta bohulibá zábava všech sniperů - zaměřování. Aneb zaměř mezi tisícema dětskejch hlav hlavy svejch dětí. Svejch dětí, které měly mít na hlavách červený kšiltovky, jež jste jim právě kvůli snazší identifikaci rozdaly... a které většina z nich úspěšně během prvních pár sekund po výstupu z autobusů ztratila na dvaceti metrech čtverečních. Ještě lepší je situace, kdy se některá z dalších školek v areálu rozhodne, že svým dětem také nasadí rudé čepičky. A teď si zahrajeme všemi generacemi oblíbenou hru - Škatulata, hýbejte se! A vracejte pak rodičům nesprávně dítě, byť s červenou čapkou...

PS. Rodiče, s tím vysvětlováním bych to bejt Vámi moc nepřeháněla. Děti jsou pak často zmatené, když jim učitelka nemá mezi 28 dětmi chuť, ani čas 3x vysvětlovat, proč nemají běhat po třídě s nůžkami namířenými proti své průdušnici.

PS2. Za organizaci výletu dostaly samozřejmě všechny učitelky promopoukaz na relaxační víkend na Čapí hnízdo...

PS3. #sorryjako