Putování po měsíci
Roku 1610 objevil Galileo Galilei, svým jednoduchým dalekohledem, že na Měsíci jsou hory a krátery. V polovině 17 století, pomocí lepších a kvalitnějších dalekohledů, pozorovali hvězdáři krátery do 10 km v průměru. Za dalších 300 let se počet pozorovaných kráteru zvýšil a jejich průměr se snížil na 300 – 500 metrů, zároveň se ukázalo, že menší podrobnosti ze Země pozorovat nejdou. Bohužel, takové podrobnosti jsem na Měsíci dalekohledem nikdy nespatřil, přesto se v tomto trochu naučném fotoblogu porozhlédneme po Měsíci a zjistíme tak, že Měsíc i v malém dalekohledu, má své kouzlo.
Co tedy jde pozorovat na povrchu Měsíce ze Země?
Už při pozorování pouhým okem vidíme na Měsíci tmavé a světlé skvrny. Z jejich přítomnosti usoudili hvězdáři, že na Měsíci jsou pevniny a moře Označení pro tmavé plochy jako moře (latinsky mare) nám zůstalo dodnes, ačkoliv víme, že na Měsíci žádná voda v tekutém stavu není. Při pohledu dalekohledem zjistíme, že pevniny mají hornatý charakter a jsou pokryty krátery. Moře mají charakter rovin, jen místy zvlněných hřbety a lávovými proudy. Na jakékoliv pevninské části pozorujeme 30 krát víc kráterů větších než 1 km v průměru než na stejně velké ploše moří. Moře pokrývají 31,2 % povrchu přivrácené a 2,6 % odvrácené strany Měsíce. Jejich tmavý odstín je způsoben chemickým složením, bazaltové lávy s vyšším obsahem hořčíku, železa a titanu. Světlé pevniny mají bohatý obsah vápníku a hliníku. Nejtypičtějšími útvary na Měsíci jsou krátery. Na přivrácené straně Měsíce je asi 300000 kráterů větších než 1 km v průměru a z toho je 234 kráterů větších než 100 km v průměru. Pozorovatelé je rozdělili do různých skupin. Pro běžnou praxi bude stačit rozdělení na čtyři hlavní podskupiny: valové roviny, kruhová pohoří, vlastní krátery a kráterové jamky. Mnohem méně než kráterů je na Měsíci hor a pohoří (latinsky mons a montes). Měsíční souvislejší pohoří nacházíme většinou jen na okrajích některých moří, když některé můžeme považovat za zbytky valů někdejších velkých kráterů. Dalším typem útvarů jsou obtížněji pozorovatelné brázdy (latinsky rima), kdy je většina dostupná jen velkým dalekohledům. Podobné útvary jsou širší údolí (latinsky vallis). Jistým protějškem brázd jsou mořské hřbety (latinsky dorsum), též se jim říká žíly, protože připomínají vystouplé žíly pod povrchem kůže. Kolem úplňku můžeme také pozorovat světelné pruhy skvrny v okolí měsíčních kráterů. Většina jich tvoří více či méně pravidelné soustavy, jejichž středem je příslušný paprskový kráter. V příštích dílech se podíváme na jednotlivé druhy měsíčních útvarů podrobněji.
Zdroj:
Antonín Rükl Atlas Měsíce
Josef Sadil Měsíc
Zajímavé stránky
http://mesic.astronomie.cz/soused.htm
http://wms.lroc.asu.edu/lroc_browse/view/WAC_GL000
Nyní se porozhlédneme po Měsíci.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 6,66 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou ze dne 5. 5. 2014 v čase 21:51-22:13 hodin. Měsíc je tak ve stáří 6,66 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 10,6 °. Vlastně povídání o kráterech 6 dne, druhý díl. Nyní k vlastnímu pozorování povrchu Měsíce.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5,64 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou dne 4. 5. 2014 v čase 21:14 - 21:54 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,64 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 22,8 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5. Měsíční den
Snímky z videí pořízených Newtonem 114 / 900 a webkamerou ze dne 4. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,08 dne. Terminátor postoupil o dalších asi 12° a jeho selenografická poloha je nyní + 30,0 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 4. Měsíční den
Snímky z videí pořízených dne 3. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51hod. pomocí webové kamery a dalekohledu Newton 114 / 900. Přibližná selenografická délka terminátorů při nulové libraci v délce je + 41,2 °
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 3. Měsíční den
Dnes Měsíc ve stáří 3 dnů. Snímky jsou z 2. 4. 2014 z videí pořízených v 20:00 hod, nov byl před tímto datem 30. 3. 14 v 18:43 hod. Přibližná poloha terminátoru při nulové libraci v délce by tedy měla být + 53,4.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?
Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
V Praze vyroste téměř 160 tisíc nových stromů. Největší proměna čeká Dubeč a Dívčí hrady
Praha letos na podzim plánuje vysadit téměř 160 tisíc nových stromků, které rozšíří stávající lesní...
Orwell, strachy i blízkost. Piráti 44 vydali desku po 30 letech
Cesta od třetího alba Střemhlav do vesmíru k novince nazvané stroze 101 trvala hradecké kapele...
Kdo postavil Sokolov? Nová kniha odhaluje příběhy architektů i starých domů
S novou knihou přichází dvojice autorů ze Sokolova. Jan a Michael Rundovi v ní mapují podobu...
Stezka promítá vesmír do krajiny. Rozšířila se z Opavy až na Karvinsko
Za jediný den už ji nikdo absolvovat nezvládne. Původní opavský Model Sluneční soustavy se rozrostl...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 827x


































