Průvodce po měsíčním povrchu – 3. Měsíční den
Mozaika Měsíce ze snímků z 2.4.2014Josef Baranka
Na jihu vylézá ze stínu obrovská valová rovina Furnerius (průměr 125 km). Georges Furner kolem roku 1643. Francouzský jezuita, profesor matematiky v Paříži. Valová rovina s valem vysokým až 3500 m. Kousek nad ním je kráter Petavius (177 km). Denis Petau 1583 – 1652. Francouzský teolog a historik. Chronologické studie. Kruhové pohoří, s valem vysokým 3330 m na východě a na západě jen 1960 m. Zřetelně je vidět centrální pahorek (1700 m). Patrná je Rima Petavius na dně kráteru. Ještě výše na sever vystupují ze stínů další velké krátery, zatímco dno kráterů je stále ve stínu, jejich val je již osvětlen Sluncem. Jsou to Vendelius (147 km). Godefroid Wendelin 1580 – 1667. Belgický astronom, pozorovatel. A kráter Langrenus ((132 km) . Michael Florent van Langren 1600 – 1675. Belgický matematik , nakreslil první mapu Měsíce s názvy útvarů. Ještě si můžeme povšimnout dvou menších moří, na rovníku se rozkládá Mare Spumans (Moře pěnivé) o ploše 16OOO km² a kousek nad ním Mare Undarum (Moře vln) o ploše 21000 km². Od nich směrem k terminátoru jsou vidět valy kráteru Apollonius (53 km). Apollónios, druhá polovina 3 století př. n. l. Řecký matematik a zatopený kráter s tmavým dnem Firmicus (56 km). Firmicus Maternus, asi 330 n. l. Astrolog původem ze Sicílie. Uprostřed severní poloviny měsíčního srpku, lze pozorovat ze tmy vystupující Mare Crisium (Moře nepokojů), obklopené věncem hor o průměru 570 km a ploše 176000 km², je srovnatelné s plochou Velké Británie. Na povrchu Mare Crisium si můžeme povšimnout dvou soustav mořských hřbetů. Dorsa Harker o délce 200 km. Alfred Harker 1859 – 1939. Britský petrolog. Dále 150 km dlouhou soustavu Dorsa Tetyaev. Michail M. Teťjajev 1882 – 1956, Sovětský geolog. U dolní části Mare Crisium leží zatopený kráter s tmavým dnem o průměru 74 km Condorcet a Alhazen o průměru 33 km (oba zmíněné v předchozím díle). Nad a trochu vedle Mare Crisium se rozkládá malé Mare Anguis (Moře hada) o ploše 10000 km²a délce asi 130 km. Ještě blíže k severu je trojice křáterů. První z nich je kráter Hahn (také v minulém díle). Další je zatopený kráter Berosus (74 km), Béróssos, 3 století př. n. l. Babylonský kněz a astronom, zaznamenal vázanou rotaci Měsíce. Poslední z této trojice je valová rovina ( 177 km) Gaus (také zmíněn v minulém díle). Ze stínů vystupují valy dvojice dalších kráterů Bernoulli a Messala. První o průměru 47 km je pojmenován po bratrech Jacques 1654 – 1705 a Jean 1667 – 1748. Švýcarští matematikové holandského původu. Valová rovina Messala ( 124 km). Ma-sa-Allah (nebo Mashalla), zemřel asi roku 815. Židovský astronom a astrolog, autor učebnic používaných v Evropě ještě ve středověku. Blíže k severu leží kráter pojmenovaný po poslu bohů Mercurius (68 km).
Zdroj:
J. Sadil Měsíc
A. Rükl Atlas Měsíce
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 6,66 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou ze dne 5. 5. 2014 v čase 21:51-22:13 hodin. Měsíc je tak ve stáří 6,66 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 10,6 °. Vlastně povídání o kráterech 6 dne, druhý díl. Nyní k vlastnímu pozorování povrchu Měsíce.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5,64 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou dne 4. 5. 2014 v čase 21:14 - 21:54 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,64 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 22,8 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5. Měsíční den
Snímky z videí pořízených Newtonem 114 / 900 a webkamerou ze dne 4. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,08 dne. Terminátor postoupil o dalších asi 12° a jeho selenografická poloha je nyní + 30,0 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 4. Měsíční den
Snímky z videí pořízených dne 3. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51hod. pomocí webové kamery a dalekohledu Newton 114 / 900. Přibližná selenografická délka terminátorů při nulové libraci v délce je + 41,2 °
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu - Měsíc ve staří 2,6 dní
Původně jsem chtěl první díl začít od 3 dne ale vzhledem k tomu, že se mně zdařilo pořídit snímky 1. 5. 2014, tedy v době kdy byl Měsíc ve stáří 2,6 dne, zahájíme putování tímto dnem.
| Další články autora |
Vánoční strom na kruháči na pražském Žižkově. Gerilová akce místních se proměnila v oficiální výzdobu
Děkuji touto cestou neznámému, který nám opět ozdobil kruháč Ambrožova/Šrámkové krásným vánočním...
Fotky metra, které vás dostanou: Vyhlásili jsme výherce fotosoutěže
Pražské metro se proměnilo v galerii. Alespoň tedy v očích desítek fotografů, kteří se zapojili do...
Kdo ví víc o Vánocích? Otázky, které prověří i Ježíška
Zazvonil zvoneček! Je čas zjistit, jestli máte srdce vánočního elfa, nebo duši lehce kyselého...
Pražané rozhodli: Oblíbeným místem v MHD je také „záchod“. Proč ho cestující milují?
Pohodlí, prostor, soukromí, otočení v prostoru prostředku hromadné dopravy, ale i výhled. To vše...
Kde mají nejlevnější burger? Porovnali jsme pět největších fastfoodů v Česku
Už za pár dní rozvíří vody českého fastfoodového rybníčku příchod nového, dlouhé měsíce očekávaného...
Prezidentovi v Liberci předvedli nanoželezo, filatelista si přišel pro podpis
Prezident Petr Pavel přijel s manželkou Evou na dvoudenní návštěvu Libereckého kraje. První...
Ocenění UNESCO si amatérské divadlo zaslouží, říká principálka DIvadla Exil
Amatérské divadlo v Česku je mimořádný fenomén, který si ocenění světového dědictví zaslouží. Zvýší...
Praha vede v nehodách. Přinášíme 10 míst, kde nejčastěji řinčí plechy
Pražská regionální dopravní konference ukázala, že hlavní město dlouhodobě vede v počtu dopravních...
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 821x





























