Bývalí věřící jsou šiřitelé nenávisti

Ex-muslimové v jak v Česku, tak ve světě, mají dost často tvrdý chleba. Dokud o svém svědectví mlčí a nikde se s ním moc neukazují, všechno je v poho. Když o tom veřejně hovořit začnou, hned je oheň na střeše.

K napsání tohoto článku mě přiměla výměna názorů na facebookové diskusi pod tímto obrázkem:

*pro úplnost, v levé části je exmuslimka Pavlína Bitarová, která je zde přirovnávána ke Stalinovi. Podle slov autora tam původně - což mi přijde úplně k zblití - měla být Ayaan Hirsi Ali.

Předně, nepopírám, že různá náboženství mají různé výklady. Dějiny křesťanství, co jsem měl možnost poznat, nejsou ničím jiným než jedním velkým sporem o interpretaci Bible, křesťanské nauky a tradic. Nedělám si iluze o tom, že islám není o ničem jiném. Islám má stovky odnoží, stovky výkladů a v posledku lze říci, že je tolik výkladů islámu, kolik je muslimů.

Před islámským fundamentalismem ovšem nelze zavírat oči. Stejně jako puritáni (nechvalně proslulí čarodějnickými procesy v Salemu) či husitská polní vojska BYLY formou křesťanství, i saúdský wahábismus nebo Islámský stát JSOU formou islámu, mají v něm své kořeny, otevřeně se k němu hlásí, je pro ně základem.
Na tuto skutečnost sluníčka (nebudu říkat ani levičáci ani humanisté, protože jsou levičáci a humanisté, kteří takové názory nemají) trvají na tom, že fundamentalistů a teroristů je mezi muslimy menšina. V této věci mají asi i pravdu.

Co ovšem už z nějakého důvodu nikdo nezmiňuje, je otázka, KDO té menšině dává prostor k činnosti a šíření názorů, KDO názorům a aktivitám této menšiny v určité míře propůjčuje legitimitu a v různé míře schvaluje její ideje a činnost a především, KDO činnost těchto skupiny podporuje finančně a materiálně?
Kdyby např. IS skutečně neměl s islámem nic společného, nikdo z muslimů by si o něj ani neopřel kolo, nikdo by mu nedal ani cent, nikdo by pro něj nehnul ani prstem. Skutečnost je ale jiná: Jsou muslimové, kteří, ač sami teroristé nebo fundamentalističtí aktivisté nejsou, jsou ochotní tyto skupiny různými prostředky podporovat a je i nemnoho těch ochotných se k těmto organizacím přidat a sloužit jim!

Je to právě ta většina méně fundamentalistických, méně konzervativních, umírněných, či liberálních muslimů, která prostě jen tím, že je, dává možnost takovým hnutím vznikat a existovat.

Většina Němců za nacismu taky nesouhlasila s vyhlazováním Židů v koncentrácích, a přesto probíhalo. Většina Čechů také nesouhlasila s komunistickým pučem, lágry a politickými procesy, ale to vše přesto bylo! A bylo to právě proto, že určité věci naši lidé komunistům schvalovali, ačkoliv sami byli méně radikální, méně levicoví, méně marxističtí atp.

Jsou to ti ideologicky umírnění či liberální, kteří napřed radikálům dají prostor a prostředky a potom plní dějinnou úlohu uklízečů, co vytírají bordel a žehlí průsery, které napáchali jejich radikální souvěrci.

Bývalí věřící, včetně Pavlíny Bitarové, jakkoliv s ní v mnoha věcech nesouhlasím, jsou lidé, kteří říkají: "Podívejte se, kam až islám může zajít! Podívejte se, co všechno ještě islám může být!"  Neříkám, že jsou nejlepším zdrojem informací o islámu, stejně jako já zdaleka nejsem nejlepším zdrojem informací o křesťanství. To ale nemění nic na tom, že jejich svědectví a jejich zkušenost, která je vedla k opuštění daného náboženství, má svoji platnost a nelze ji přehlížet.
Sluníčka kontrují ve stylu: "Ále hovno, seš zbytečně hysterická, chceš jenom šířit nenávist. Drž pysk. Tohle nemá s islámem nic společného. Je to jenom jeden z mnoha výkladů. Kdybys nebyla taková kráva, tak by sis prostě změnila výklad a mohlas věřit klidně dál, k obecnému štěstí nás všech!"
Čím to, že věřící, v tomto případě muslimové, nacházejí v očích sluníček tolik empatie a bývalí věřící, odpadlíci od téhož náboženství, jsou považování za zloduchy, šiřitele nenávisti a přirovnáváni k masovým vrahům a diktátorům? Prostý akt nesouhlasu zdůvodněného osobní zkušeností je přirovnán div ne ke genocidě.
Napadlo vás někdy, vy dobromyslní lidé ušlechtilého citu, podívat se na celou věc méně vztahovačně? Bývalí muslimové nejsou lidé, kteří by přestali věřit jenom tak ze srandy. V drtivé většině případů to nejsou lidé, kteři by si řekli: "Kašlu na Alláha, protože chci jíst vepřové kotlety!"
Bývalý muslim, popř. arabský (afghánský, somálský, nigerijský apod.) ateista nezapadá do paradigmatu, protože narušuje tu tolik oblíbenou tupanskou dichotomii přijímam vs. nepřijímám uprchlíky, dobro vs. zlo, my vs. oni, Konvička vs. Kocáb a podobně. Brání oběma stranám házet všechny do jednoho pytle a vynášet kolektivní soudy. A tak je prostě označen za hnusáka, anomálii, devianta, šiřitele nenávisti a jeho zkušenost a názory z ní vyvozené jsou smeteny se stolu.
Proč totiž dělat věci dobře, když je můžeme dělat blbě, že?
Takže k tomu asi tolik. Závěrem, stále trvám na tom, co jsem řekl v jednom ze svých videí: Máme morální povinnost pomoci těm, kteří jsou v nouzi. To nás ale nezbavuje práva kritizovat islám a jiné ideje a nesouhlasit s tím, co hlásají jejich proponenti.
Toto je Cesta nevěřícího, cesta ateisty.
Jsem taky na youtube a na facebooku.