Nemám rád hudební talentové soutěžní pořady. Jsou doslova na nic. Většinou je to cirkus, tyjátr, přehlídka debility a nevkusu. Pokud pominu první ročník české SuperStar, který ještě nějakým způsobem splnil tu funkci, o které nám autoři těchto šou tvrdí, že ji mají, totiž, že napomohl Anetě Langerové nastartovat její hudební kariéru, tak potom už vidím jenom dokonalé ztělesnění samožernosti. Soutěžící si užijou svých pár minut na obrazovce, autoři vydělají svoje peníze, lidi na to hledí, trochu o tom něco žvaní, trochu si na tom přisadí bulvární média a konec. Do měsíce po tom neštěkne ani pes.
Výjimkou pro mě není ani Eurovision Song Contest. Jde o hudební šou, která běží už mnoho let, ale co si pamatuji, jde jenom o namaškařený barevný cirkus, který se všelijak možně hemží, ale o hudbu, nebo jakýkoliv umělecký projev schopný mě oslovit či zasáhnout, jsem zde ani omylem nezavadil. I letos jsem nad vystoupením fousaté Conchity Wurst mávl rukou stejně znuděně jako nad jinými v minulých letech. Říkám si: no tak co, třeba to někoho baví, tak ať si to užívá, já si zase budu užívat svoje oblíbené věci.
Velice mě však pobavila zpráva, kterou jsem si přečetl na Daily Telegraphu, že letošní ničivé a tragické záplavy na Balkáně, které připravily o život více než padesát lidí a tisíce dalších připravily o střechu nad hlavou a zdevastovaly jejich města, obce a živobytí, jsou podle názoru místních pravoslavných patriarchů božím trestem za vítězství Conchity Wurst v soutěži Eurovize.
„Tyto záplavy nejsou náhoda. Bůh je seslal, aby nás upamatoval, že se nemáme nechat svést na druhou stranu,“ řekl prý černohorský patriarcha. Jeho srbský kolega uvedl v podobném duchu, že povodeň je „Boží trest za špatnost, Bůh takto očišťuje Srbsko od hříchu.“
Tyto výroky celkem dobře doplňují to, co mi vykládal jeden kamarád, který v Srbsku několik let žil. Jako věrný posluchač metalové hudby to tam neměl lehké, protože srbská pravoslavná církev – poměrně vlivná – učí, že rock a metal je hudba od ďábla a je hřích ji poslouchat. Vyprávěl mi, jak se lidé na ulici pohoršovali nad jeho metalovými triky, která nosil, a jak slyšel nějakého církevního hodnostáře v rádiu vyprávět o tom, že hudba od Iron Maiden či Metalliky je hříšná a správní pravoslavní křesťané by ji neměli poslouchat. (Podle téhle logiky je zřejmě hudba blackmetalových kapel jako Gorgoroth, Burzum či Mayhem přímým skluzem bez milosti do pekla, jakmile se akustické vlny jdoucí z reproduktoru střetnou s ušními bubínky pravoslavného křesťana.)
Je tedy celkem pochopitelné, že pokud mají pravoslavní biskupové a patriarchové takhle vyhraněný názor jen pokud jde o dnes už v podstatě rockovou klasiku, pohled na travesti umělce Tomase Neuwitha nastrojeného jako vousatá lady Conchita Wurst, v nich patrně bude vyvolávat záchvaty nekontrolovatelného hněvu, jehož produktem zřejmě jsou i výše uvedené výroky o „skutečné“ příčině povodně na Balkáně, protože jejich stupidita je doslova nebetyčná a nevěřím tomu, že někdo s chladnou hlavou a rozumným uvažováním by je mohl myslet vážně.
Napadá mě ještě, za co jsme v letech 1997 a 2002 byli bohem ztrestáni my? Za co byli takto potrestáni například obyvatelé obce Troubky? To taky tehdy nějaký transvestita nebo homosexuál někde něco vyhrál? To abychom se třásli strachy, co se v Eurovizi objeví příště.
