Zamyšlení ke Dni otevřeného nebe

Je 30. březen. Pro většinu z vás, včetně příslušníků církví a  náboženských společností, je to jen jeden z mnoha obyčejných jarních dnů, slavených jen tehdy, kdy připadá na velikonoční svátky. 

Já jsem již několik let členem Společenství Josefa Zezulky, v pořadí 38 státem registrované náboženské společnosti. Pro nás je 30.3. největším duchovním svátkem v roce. Je dnem, kdy v úvahách a meditacích se člověk může nejvíc přiblížit Bohu. Je jediným dnem v roce, kdy se na Zemi může zrodit přinašeč, bytost která je vyšší než lidská a která se pravidelně jednou za 2000 let rodí mezi lidi, aby jím ukázala cestu, jak jít dál ve vývoji bez zbytečného bloudění a utrpení, které si myšlenkami a činy vycházejícími z naší nevědomosti neustále tvoříme.

Z historie známe jména či přezdívky několika přinašečů: Abrahám, Mojžíš a Ježíš je trojice těch, kteří se v minulých tisíciletích zrodili do židovského, ve své době „vyvoleného“ národa.  Český filozof minulého století a zakladatel biotroniky Josef Zezulka byl prvním z trojice českých přinašečů. Jeho zrod byl naplněním starodávných proroctví o slávě Prahy a budoucí roli Čech jako světového duchovního centra.

Mnozí lidé si myslí, že nějakých přinašečů netřeba. Že si vystačí na duchovní cestě sami, že sami sobě mohou být duchovními učiteli. Myslím si, že je to hluboký omyl, pramenící z lidské pýchy a nevědomosti. To, že nyní na Zemi je nejvyšším tvorem člověk, ještě neznamená, že náš vývojový druh je na vrcholu evoluce. Před milióny let si toto o sobě mohla myslet opice a ještě mnohem dál do minulosti třeba trilobit.

Lidé si představují přinašeče jako divotvůrce. Toto však je vždy druhotné a samo o sobě není žádným důkazem duchovní a vývojové vyspělosti bytosti. Důkazem velikosti je nauka, filozofie, kterou přinašeči přinášejí. Na rozdíl od nejrůznějších podvodníků a falešných proroků žádný skutečný přinašeč to o sobě neříká a svou nauku vždy pouze předkládá, ale nikdy druhým nevnucuje.

Josef Zezulka přinesl lidem něco, co nemá za posledních 2000 let obdobu. Ano, byli tu mnozí učenci a filozofové, kteří bádání v určitých oblastech dovedli k dokonalosti. Ale pouze Zezulka, přinesl komplexní celek, ve kterém je jednoduchou a zároveň logickou formou zahrnuto vše: poznání zákonů vývoje vesmíru, života, člověka, osudu, smyslu života atd.  Domnívám se, že Zezulkova nauka je něčím, co může ve chvíli, kdy jí vědci různých oborů jako je astronomie, fyzika, biologie či psychologie začnou brát vážně a hlouběji jí studovat, posunout hranice poznání těchto oborů mnohem dál, než dosud sahají.

Osobně považuji možnost blíže se seznámit se Zezulkovou filozofií za největší dar, kterého se mi v životě dostalo, a proto během letošního sčítání lidu rád do kolonky náboženská příslušnost uvedu „Společenství Josefa Zezulky“.

Mnoho let měl 30. březen v mém životě podobný průběh. Brzké ranní stávání, pak cesta autobusem k hoře Říp na duchovní slavnost a pak cesta do Prahy, do Biotronického centra sociální pomoci, kde proběhl den otevřených dveří s kulturním programem. Bohužel již druhý rok kvůli koronaviru toto není možné. A tak se alespoň těším na náhradní on line program, který začne ve 12. hodin na internetové televizi biovid.

Poznámka: Záznam ze Dne otevřeného nebe