Stoletá voda opět v Česku

 A je to tady zase. V ČR se skloňuje opět ve všech pádech slovní spojení stoletá voda. Od roku 1997 Česko zasáhlo více povodní než za celé 20 stol. 

         Není to jistě náhoda. Nedávno jsem se ve svém článku věnoval úvaze nad tématem změny klimatu. Jen si připomeňme některá fakta. Loni v létě v Arktidě byla minimální tloušťka ledu v historii měření. Letošní konec března a začátek dubna ve střední Evropě byl rekordně chladný a bohatý na sníh. Meteorologové psali, že v případě letních měsíců by obdobná meteorologická situace by přinesla rozsáhlé povodně. A i měsíc květen byl z meteorologického hlediska dosti neobvyklý a to zdaleka nejen v České republice. Zatímco řidiči jižního Španělska v květnu! zápasili s přívaly sněhu, tak nejen v Moskvě, ale i na dalekém severu stoupala teplota na neuvěřitelných 29st!

  V té době zasáhla Česko rozsáhlá tlaková níže. Setrvala nad naším územím 14 dní, po dobu jejíž délka nemá v historii obdobu. Přinesla srážky které jsou typické pro letní měsíce a ne přelom května a června, i když již v roce 2010 zasáhly Moravu také v květnu extrémní deště. Výsledek je jasný. Opětovné zaplavení domů, staveb, zničené mosty atd.

  Co by z toho mělo pro nás plynout? Uvědomit to, co pomalu začíná být jasné i skeptikům. Obří povodně se stanou na našem území spíše pravidlem než výjimkou.Voda opět bude zaplavovat pole, ničit infrastrukturu a především lidská obydlí. Z toho vyplývá: 

1.  Je  velkou otázkou zda má smysl provádět stále znovu a znovu nákladné rekonstrukce,  opravy a stavby nových domů tam, kde nelze pro příště ochrannými systémy riziko povodní minimalizovat. Tato věc nemůže být jistě řešena bez pomocí státu. Jen málokdo má peníze na to, aby si postavil dům na místě, kde povodeň nehrozí.
2. Tam kde jsou rizika škod největší investovat do skutečně účinných ochranných systémů. Slyšel jsem např. názor, že by bylo vhodné vybudovat podzemní kanál v Praze, který by odvedl přebytečnou vodu aby v případě velkých povodní ochránil naše hlavní město. I když by tyto investice byly obrovsky finančně náročné, tak v porovnání s desítkami a časem stovkami miliard korun vynaloženými na odstraňování povodňových škod by se v konečném důsledku jednalo i z ekonomického hlediska o výhodnější řešení. Dnes je před velkou vodou obdobným způsobem chráněna Vídeň. I když v řadě měst rozvodněný Dunaj způsobuje obří škody, tak ve Vídní jsou minimální. 

Někteří hovoří o současném období jen jako o období zvýšené povodňové aktivity, která se opakuje jednou za sto až dvě stě let. Nesouhlasím s tímto názorem. Myslím si, že současná anomálnost počasí je spojena s daleko výraznější klimaticko změnou srovnatelnou se změnou která přinesla ukončení doby ledové před 12000 lety. I proto by jsme tuto věc měli brát velice vážně, neboť ovlivní výrazně charakter budoucí civilizace a společnosti.