Putování na Říp

Je dvojí putování. To první jsme nazvali životní pouť a jdeme jí všichni. To druhé je pouť do míst, kde více než jinde můžeme pocítit přítomnost něčeho, co věřící lidé nazvali přítomnost Boží. K těmto místům náleží i nevysoká hora uprostřed Čech, která nese název Říp. Na tomto místě se střetly nejen životní a duchovní pouti legendárního Praotce Čecha, ale i mnoha mých přátel včetně mé vlastní maličkosti.

Říp z letadlaz internetu

Dne  30.3. 2012 jsem se autobusem se svými přáteli brzy ráno vydal z Ostravy na několika hodinovou cestu, končící na parkovišti pod Řípem.  Odtud  již pěšky vystoupal na vrchol  pod starodávnou rotundu ze 12.stol. vybudovanou knížetem Soběslavem II na památku vítězství českého vojska v bitvě u Chlumce. Je to už 18 let, co se zde setkávám ze svým učitelem Tomášem Pfeifferem, s dalšími několika stovkami přátel z Duchovní univerzity Bytí i lidmi z celé naší republiky, kteří se rozhodli  v tento zvláštní den společně navštívit toto silné duchovní místo. Proč  Duchovní univerzita, proč datum 30.3 a proč hora Říp ovlivnila mé putování životem?  O tom jsem se rozhodl napsat tento článek.

Proč Duchovní univerzita Bytí?

D.U.B. založil v roce 1994 pan Tomáš Pfeiffer, žák a pokračovatel zakladatele biotroniky a tvůrce filozofie Bytí Jozefa Zezulky. Smyslem univerzity se stalo vzdělávání lidí v duchovních oborech, s cílem napomoci přechodu našeho lidského druhu od stále převládajícího animalismu ke skutečnému lidství. Z řady aktivit  p. Pfeiffera bych zmínil především celorepublikové  přednášky konané formou odpovědí na písemné či ústní dotazy posluchačů, týkajících se otázek životní filozofie či zdravého životního stylu. V posledních letec také získaly velký ohlas koncerty s názvem Společná Věc, kdy zvuk prastarého nástroje původem z Tibetu zvaný Vodnářský zvon je doprovázen promítáním obrazů krás světa, duchovní architektury, vesmíru, ale i stinnějších stránek  světa na velkorozměrové parabolické plátno.

Já osobně jsem se dozvěděl poprvé o p.Pfeifferovi v roce 1994 prostřednictvím televize Nova, kde mněl pravidelný pořad Seance. V rámci tohoto vysílání, mimo léčebného působení na dálku, také odpovídal na dotazy televizních diváků. Postupně jsem začal navštěvovat i jeho přednášky a hlouběji se nořit do filozofie Bytí. Panu Pfeifferovi vděčím za mnohé. Mnohokrát mi v životě pomohl i když si to často  ani neuvědomuji. Díky němu jsem se mohl setkat s naukou, která dle mého názoru mi více než ostatní současná dostupná učení může pomoci v mém duchovním vývoji. Díky němu se tolik nebojím v životě „být sám sebou“. Více si také uvědomuji, „ že strach má velké oči“, a že i v těch nejtěžších životních situacích je tu pomoc v podobě neviditelného, ale přitom reálně existujícího řádu života a Bytí.

Rozhodně to neznamená, že jsem lepší nebo dokonalejší než ostatní. Mám stále své handicapy a svá osobní omezení. Byla mi, ale ukázána cesta, jak pomalu krůček po krůčku mohu tato omezení překonávat a stávat se tak postupně lepším a dokonalejším člověkem, který se stává větším přínosem pro druhé a celek.

Proč datum 30.3.

Vše má svůj rytmus a má ho i rok. Střídá se konstruktivní doba jara a léta s destruktivní dobou podzimu a zimy. Jak se mění roční období, mění se i duchovní vlivy, respektive vibrace .

Duchovní mistři již dávno poznali, že 30.březen je den kdy je duchovní vibrace na planetě Zemi nejvyšší v rámci celého roku. Nazvali tento den  Dnem otevřeného nebe, dnem kdy je možné se nejvíce  přiblížit poznání duchovní pravdy.

Jdeme-li do minulosti zjišťujeme, že již od pradávna  v tomto období lidé ještě obdaření silnou intuicí  slavili svátky jara, později velikonoce.

Zároveň jistě není náhoda, že podle řady historických indicií bylo toto období i časem narození Ježíše http://stancik.blog.idnes.cz/c/59951/Jezisek-se-narodil-v-breznu.html. Logicky kvalita zrozené bytosti musí odpovídat kvalitě (vibraci) času zrození. Na tom je založena astrologie i numerologie.

A tak jistě není náhodou, že právě před sto lety v tento den 30.3.1912 se v Praze narodil biotronik Jozef Zezulka a o 33let později v roce 1945 v den jeho narozenin o velikonocích v jednom pražském bytě prožil zvláštní zážitek „rozevření vědomí“ při kterém pochopil poslání svého života, jako využití svých darů ducha a schopnosti léčit  ke službě druhým.

Dne 30.3. 1994 se v Praze zakládá Tomáš Pfeiffer D.U.B a od roku 1995 se na Řípu vždy tento den  koná setkání D.U.B a slavnostní slib nových posluchačů univerzity.

Letošní výlet na Říp byl jeden z nejvýznamnějších. Sešlo se nejen výročí 100 let od narození Zezulky, ale také konec starého a počátek nového platónského roku. Jakoby intenzivní střet odcházejícího a přicházejícího období poznamenal i počasí toho dne. Slunce a jasno se přetahovaly s mraky a deštěm.

„Nyní v tomto roce se nacházíme na dně… V budoucích letech přijdou těžká období a katastrofy. Ale i přes všechny těžkosti se svět již nezadržitelně začne měnit k lepšímu…“ I toto řekl pan Pfeiffer na letošním Řípu.

Proč na horu Říp

Říp vznikl před mnoha miliony lety jako třetihorní vulkán. Později se stal horou obklopenou velkým jezerem a nakonec kopcem, který vyčnívá z rozsáhlé nížinaté krajiny středních Čech.

Již od pravěku zde přicházeli lidé a pod Řípem zakládají své osady. Je zvláštní, že již tehdy  vnímali zvláštní posvátnost Řípu. O tom svědčí zjištění archeologů, že tato hora nikdy nebyla využívaná k budování rozsáhlých obydlí ani opevnění, ač poloha Řípu z tohoto hlediska je velice výhodná. Již pravěké kultury poznaly, že se jedná o významné krajinné silové duchovní centrum propojené neviditelnou nití s jinými podobnými významnými místy v Evropě i na celé planetě.

Vedle návštěv 30.3. jsem toto místo navštívil ještě 2x v srpnu v letech 2009 a 2011 v rámci několikadenních svých cest po Čechách, kdy jsem vyměnil pohodlí domova za spánek v přírodě pod širákem. Na Říp jsem vycházel v obou případek  v pozdní odpoledne a pak si vychutnával nádherné západy slunce nad českým středohořím a vnímal posvátnost, sílu a krásu místa, na kterém si moudrý praotec před staletími uvědomil, že dosáhl cíle svého putování.

Snad bych vám na závěr mohl povyprávět jeden zvláštní sen, který se mi na Řípu v teplé srpnové noci zdál. „ Ve snu jsem se ocitl na palouku s několika přáteli. Dostal  jsem odněkud otázku. Chtěl by jsi se setkat s mimozemšťany. Po chvilce váhání jsem řekl ano. Chvíli poté poněkud kuriózně na palouček nepřiletělo UFO, ale přijel  železniční vagon. Vystoupili z něj dvě postavy vysokých lidí s nepozemským vzhledem.  Podali mi ruku a já dostal strach. Ten mně, ale rychle opustil. Ty bytosti se usmívaly a chovaly nesmírně přátelsky a lidsky. Bohužel jsem po probuzení téměř vše zapomněl. Jen si pamatuji, jak jsem jich ptal „ Vždyť Vy podle našich vědců nemáte existovat“ a oni odpověděli „ To nejhorší u vás na Zemi je váš silně zažitý materialismus“. Za chvíli jsem se zbudil ve svitu měsíce s krásným pocitem, že nikdy nejsme sami. Že nad námi vždy bdí mnoho různých bytostí i z cizích světů, připravených nám kdykoliv pomoci.

Mimochodem. Na internetu jsem v minulosti našel několik svědectví o pozorování jevů Ufo na Řípu nebo v jeho blízkosti. Hovoří o tajemných světlech, které se velkou rychlostí řítí po obloze.

Poslední fotografie také zavání tajemnem. Občas se na fotografiích nejen z Řípu objeví něco co vidět okem nebylo. Tato fotografie byla pořízena profesorem fyziky na gymnáziu 30.3. 1998. Až po vyvolání fotky se objevil tento útvar.

Zdroje :

http://www.dub.cz/cs/rip-slavnost-dne-otevreneho-nebe.php - Říp spíše z duchovního hlediska

http://www.vesmir.cz/clanek/rip-bajna-hora-predku- Říp z geologického pohledu