Není to tak dávno, co slovo Mayové bylo jedním z nejčastějších slov v řadě různých médií. Proroctví o konci světa budilo v části populace děs, zatímco sami potomci Mayů marně zdůrazňovali, že konec jednoho cyklu jejich kalendáře žádnou okamžitou katastrofu holywodského stylu nevěstí.
Oficiální věda klade počátek civilizace střední Ameriky někdy do roku 2000 př.n.l. To je, ale v rozporu s tím co dobyvateli Aztécké říše Cortézovi na každém rohu vyprávěli Indiáni.
„Naši otcové se nenarodili tady, nýbrž sem dorazili ze vzdálené země, jež se nazývá Atzlan. Tam stála vysoká hora se zahradou, v níž přebývali bohové."
Slovo Aztlan znamená Atlantida, země ze které před 12000 lety dorazil proud uprchlíků před její blížící se zkázou na lodích či letadlech. Na území Mexika vybudovali města s chrámy a pyramidy s cílem uchovat prastaré Atlantské vědění. Stejně jako Hopiové měli Mayové a Aztékové záznamy o historii sahající hluboko do minulosti Země. Hovořili o pěti dlouhých érách kdy rozkvět civilizace na zemi střídal její úpadek a pád spojený s velkou katastrofou. Ve spise Popol Vuh Mayové přesně vylíčili průběh potopy světa.
Součástí vyprávění Aztéků je příběh o Quetzalcoatlovi, bílém muži s vousy, který podobně jako v Peru Virakocha byl u počátku Aztéckého vědění, někdy v dávné minulosti lidstva. Jasnovidec Edgar Cayce hovoří o Mexiku, jako o zemi kde se již desítky tisíc let mísili emigranti z Atlantidy, Tichomořské země MU s původním obyvatelstvem. Když na mexickou půdu vstoupil Cortéz, tak byl zpočátku považován za vracejícího se indiánského boha.
Dokonalost Mayů a Aztéků byla především v astronomii. Byli vynikající pozorovatelé oblohy a dokázali přesně předpovědět řadu událostí spojených se zatměními Slunce, Měsíce a planet. Jejich dokonalý kalendář, složený s řady do sebe zapadajících cyklů je daleko propracovanější než ten náš.
Přes všechnu svou slávu indiánské civilizace nakonec velice zle skončila. Příčinu vystihla slova, která zazněla na počátku filmu Apocalypto, odehrávajícím se za soumraku Aztécké civilizace.
„Velkou civilizaci nelze dobýt zvenčí, dokud se sama nezničí zevnitř“
To co zničilo podle mého názoru tuto civilizaci byly lidské oběti. Na jejich počátku byla jak jinak ztráta duchovního rozměru a strach. Indiáni se vzdálili od pocitu jednoty z Bohem a začali se obávat příchodu katastrofy, která pravidelně postihuje zemi. Domnívali se, že jí oddálí, když budou Bohu obětovat to, co považovali za nejcennější, tedy lidské životy. Nastaly doslova orgie lidských obětí nedobrovolných i dobrovolných, které znamenaly pro celou kulturu hlubokou karmickou zátěž. Když přišel na počátku 16 stol. Cortéz, stačilo jen pár vojáků, aby zdánlivě nedobytnou říši zničili během chvíle. Co nestačil Cortéz udělaly nemoci, které přitáhli Španělé a na které nebyli Indiáni imunní. Během několika desetiletí téměř celé původní indiánské obyvatelstvo vyhynulo.
To co z civilizace zbylo byl hlavně kalendář a proroctví v něm obsažené. 21.12.2012 skončil jeden z dlouhých cyklů, které se pravidelně střídají na Zemi. Když se v ten den nic nestalo, zájem o proroctví klesl téměř na nulu. Přesto, ale bylo pravdivé. Nehovořilo o katastrofách, ale o změně vlivu doby- vibraci. O něčem co není vidět, ale co přesto ovlivňuje životy nás všech. Když se rozhlédneme kolem sebe tak vidíme, že systém nefunguje a zadrhává. Ještě se daří udržet jeho fungování nějakým tím trikem jako je třeba neomezené tisknutí peněz, ale je jen otázkou času, kdy se zhroutí jak domeček z karet. Pak snad pochopíme, že jen když nahradíme soutěž a boj vzájemností a spolupráci, můžeme úspěšně přežít.
Na závěr ještě zde publikuji malý výtah z knihy autorů Barbary a Zbyška Sikorových : Vesmírní poutníci aneb Odkaz starých Mayů. Ukázka se týká symbolické vize, kterou měla autorka při návštěvě Mexika. Vize země a jejich obyvatel v procesu transformace ze starého věku na nový v období kolem roku 2012.
Všichni s velkým napětím se dívají na tu modrou kouli, co se bude dít, neboť rozhodující hráči jsou na Zemi. Velká show začíná. Přibývá světla, tak jakoby se otevírala brána. Země byla stále v přítmí a nyní se opona zvedá. Je již napůl otevřena. Celá Země svítí jasným světlem. Bytosti na Zemi zavírají oči, nejsou zvyklé na takový žár, takový jas. Ptej se, co se děje.
„Co se to děje?“ Ti, kdož se neptají, jdou do tmy, stále hlouběji do tmy a říkají: „Já nechci světlo. Já chci to, co bylo předtím.“ Ponořují se do stále hlubší tmy, aby korigovali jas, který je ozařuje. Jdou ještě hlouběji… Někteří se zastaví, neboť to světlo je jim příjemné. Důležité je se zastavit a rozpomenout se. Ten, kdo má více odvahy, ten se podívá tam, odkud světlo přichází. A to je teprve začátek. Intenzita světla stále stoupá. Země sténá tak, jakoby chtěla shodit starý krunýř. Lidé pobíhají sem a tam… To jsou fyzické projevy. Světlo narůstá. Je ještě nějaký čas před finálním rozuzlením. Falešní proroci, cha, kde je vaše zodpovědnost?
Kolik lidí kolem vás se shlukuje, cha? Víte vy, jakou máte obrovskou zodpovědnost? Víte o tom? Jenom ten je pravým prorokem, kdo už nic neříká. Z jeho aury září světlo a lidé intuitivně jdou za ním. Prorok už komunikuje s lidmi mentálně. Bude to období velmi intenzivní výuky, ale zároveň velké satisfakce všem těm, kteří se již dávno nechali intuitivně vést svou Duší ke Světlu. Nyní pro ně nastává chvíle, kdy mohou pomoci i ostatním. Ještě je daleko do rozuzlení.
Ze světla kolem Země se začínají vytvářet shluky energií. Je to příprava na pozdější … vy tomu říkáte časoprostorové brány. Jsou to tykadla pro příjem nových energií. Budete pobíhat po Zemi a vyhledávat intuitivně místo, kde je vaše brána, kde máte být, abyste mohli jít domů. Dokud ještě do toho momentu nové energie nespálí lidské jedince, tak pro zbytek těch, kteří pochopili a chtějí, nastává závěrečné finální rozuzlení. Na víc se již neptej.
