Pomáhá Západ Ukrajincům?

Západní politici v dnešní době se staví do role ochránců prostých Ukrajinců v zápase s agresivním imperiálním Ruskem. Je však tento obraz skutečně pravdivý?

Vraťme se zpět do historie, kdy se na mapě světa objevila samostatná Ukrajina, jako ještě jaderná mocnost. V roce 1994 podepsala první dohodu s EU. Ukrajina se v dohodě zavázala vzdát jaderných zbraní s tím, že ztráta statusu jaderné velmoci jí bude ze Západu kompenzována finanční pomoci zaměřené mimo jiné i na sanaci škod v Černobylu. Západ však svůj slib nesplnil a Ukrajina nedostala nic.[1]

V roce 2013 vyvrcholilo jednání mezi EU a Ukrajinou o podepsání asociační dohody o přidružení. Nerozhodný Janukovyč lavíroval, ale nakonec smlouvu nepodepsal. Důvodem byla její nevýhodnost pro Ukrajinu. Vyjádření samotného Janukovyče k odmítnutí podepsat tuto dohodu můžeme najít v rozhovoru novinářů s Vladimírem Putinem.[2]

"Pečlivě jsme analyzovali možnosti a zjistili jsme, že obsah této dohody nekoresponduje s našimi národními zájmy. Nemůžeme prudce zvýšit ceny energií pro naše lidi, protože se naši lidé nachází ve zcela jiném ekonomickém pásmu. Stejně tak nemůžeme přerušit naše hospodářské vztahy s Ruskem, neboť naše spolupráce je velmi rozsáhlá." 

Sám Putin k tomu dále řekl: 

Obrat ukrajinského vývozu k nám do Ruska činí asi 14 miliard dolarů, z toho 5 miliard spadá do oblasti technologických produktů. Jinými slovy řečeno, všechny ukrajinské strojírenské výrobky se vyvážejí do Ruska. "Západ" nekupuje od Ukrajiny žádné takové komodity. Navíc by bylo nutné zavést na Ukrajině evropské technické normy, které v současné době naštěstí nebo spíše bohužel ukrajinská ekonomika nepoužívá. To vše znamená, že během velmi krátké doby by vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem včetně vzájemné spolupráce byly rozpolcené. Ukrajinské podniky by se dostaly do slepé uličky a prudce by se zvýšila nezaměstnanost. 

Odmítnutí podepsat asociační dohodu s EU spustilo vlnu masových protivládních protestů s cílem svrhnout Janukovyče. Protesty byly podporované Západem nejen morálně, ale i finančně. Existuje řada osobních svědectví, že lidem na Mejdanu byla za jejich účast na demonstracích vyplacená denně částka 15-43 eur. Na internetu lze také dohledat vyjádření náměstkyně ministra zahraničí USA paní Nulandové  z prosince loňského roku o poskytnutí finanční částky 5 miliard dolarů na „rozvoj demokracie na Ukrajině“[3].

Janukovyč nakonec byl nucen opustit zemi. K moci se dostala dosavadní prozápadní opozice. Rusko reagovalo obsazením Krymu a ukončením finanční pomoci Ukrajině i zrušením slev na plyn a ropu.

Finanční situace Ukrajiny se tak dále zhoršila a přiblížila státnímu bankrotu. Jediná možnost, jak se mu vyhnout je masivní finanční pomoc ze Západ. Tu je dnes schopen provést pouze MMF. Peníze Ukrajině dá, ale nebude to zadarmo. Ukrajina musí splnit jisté podmínky, aby ti co do Ukrajiny investují také dostali své peníze zpět. Názornou ukázku léčení MMF tady již máme. Je jím Řecko a řecký úsporný plán, který vyhnal nezaměstnanost v zemi na rekordních 27%. Je jistě jen otázkou času, kdy uslyšíme i o obdobném plánu pro Ukrajinu. Tento úsporný plán určitě seškrtá sociální služby, finance na vzdělávání, budou propouštěni státní pracovníci, zdevalvována měna, čímž vzrostou ceny dovozů, ke kterým patří i ruský plyn, tudíž elektřina a energie. Zároveň vše to, čím Ukrajina dosud disponuje se otevře pro převzetí západními korporacemi.[4]

Jak na to poté budou reagovat ukrajinští demonstranti z Mejdanu uvidíme. 

Zdroje

[1] https://atlara.wordpress.com/2014/02/06/o-co-ide-v-kyjeve/

[2] http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/7338-vladimir-putin-hovori-s-novinari-o-ukrajine-4/ 

[3] http://www.informationclearinghouse.info/article37599.htm

[4] http://www.zvedavec.org/komentare/2014/03/5884-rabovani-ukrajiny-zacalo.htm