Podpořme myšlenky feminismu!

„Všichni jsou si rovni, ale muži jsou si rovnější“. Možná se již ve vyspělém světě blíží doba, kdy se tento výrok z úst žen stane minulostí. 

Jsou to již celá staletí, co ženy bojují za svá práva, proti diktatuře mužů. Na počátku 20. století získali volební právo. Přesto k plnému zrovnoprávnění s muži to byl jen první krok. Dnešním silvestrem končící rok 2017 se stal opět rokem, kdy jsme se o krok k tomuto bohulibému cíli o kousek přiblížili. Ukázal bych to na příkladech dvou zemí: Švédska a USA, kde se k problému postavili čelem.

Švédsko, respektive představitelky zdejší Luteránské církve se staly prvními ženami, které se postavily proti dominanci mužského principu v náboženských dogmatech. Prohlásili, že nazývat Boha slovem Otec či Pán není genderově vyvážené. A tak se možná již brzy dočkáme reformy, kdy kněz nebude v kostele říkat „Ve jménu otce, syna a ducha svatého“, ale konečně vyváženě „Ve jménu otce a matky, syna a dcery, ducha a …“. No, trošku bude problém s tím duchem svatým, slovo duchyně svatá nezní moc dobře. Ale oni už to teologové a jazykovědci nějak vyřeší.

V USA zase letos vyšlo najevo, jací jsou zejména výše postavení muži chlípníky a jak tím ženy trpí. Američané šli do sebe a řekli si, že dost bylo nevhodných sexistických návrhů a plácání žen po zadcích. Je třeba s tím něco udělat. Příkladem se stala televizní stanice NBC, rovněž zasažena sexuálními skandály. Vydala řadu nařízení pro své zaměstnance, aby zamezila sexuálnímu obtěžování žen na pracovišti, jak jsem se dozvěděl z publicistické části poledních rozhlasových zpráv Českého rozhlasu vysílaných 29.12. V nařízeních se píše, že každý zaměstnanec je povinen hlásit jakýkoliv, třeba romantický vztah na pracovišti. Pokud tak neučiní, bude propuštěn. Dále byl vydán předpis, jak se správně objímat. Obětí musí být krátké a nesmí při něm dojít k většímu tělesnému kontaktu. Dále zaměstnanec a zaměstnankyně nesmí spolu z práce odjíždět stejným taxíkem.

U nás bohužel žádná podobná nařízení nehrozí, i když by byla třeba. Je ostudou České republiky, země s nejstarší feministickou tradicí na světě popsanou již dávným kronikářem Kosmou v příběhu o Dívčích válkách, že stále nedbá o rovnost mužů a žen. Jen se podívejme na prezidentské kandidáty. Devět kandidátů a mezi nimi ani jedna žena. Stále zdůrazňujeme, že patříme na demokratický Západ a ctíme jeho hodnoty, a přitom stále nechceme změnit vztah k ženám. Je velmi smutné, že v reakci na úzkostná slova diskriminovaných žen „lidi jsou si rovni, muži jsou si však rovnější“ následuje v USA a vyspělé Evropě čin, u nás však místo řešení problému jsem od mužů slyšel jen skandální výroky typu „Ano muži jsou si rovnější, hlavně z bočního pohledu“.

Věřím v zákon karmy a tak ani muži pohrdající či zesměšňující ženy a ženská hnutí neujdou trestu. V příštím životě je jistě čeká zrození do těla no koho asi? Jistotně ženy.

Poznámka: Článek patří k silvestrovskému žánru.