Milion chvilek proti demokracii

Když lidé vyšli do ulic v listopadu 1989, žádali především svobodné volby, na základě kterých by vznikla vláda, která by se již neopírala jen o jednu stranu, jejíž moc byla dokonce zakotvena i ústavou.

Tehdejší demonstrace se vyznačovaly až sametovou slušností. Na komunistické prominenty nikdo nenadával, nezněly sprosté urážky, lidé jen žádali svá přirozená politická práva.

Ač organizátoři se snaží vzbudit v lidech zdání, že letošní protivládní demonstrace na listopad 89 navazují, ve skutečnosti se nesou v opačném duchu. Jsou spojeny s politickým nátlakem, který má revidovat výsledek voleb mimoparlamentní cestou a také, naštěstí, zatím jen slovní vulgaritou vůči některým představitelům moci, především Babišovi a Zemanovi.

O premiéru Babišovi si netřeba dělat iluze. Úspěchu dosáhl jako tvrdý podnikatel. Firma Agrofert v sobě spojuje bezohledné chování lidí ke zvířatům v rámci tzv. živočišné výroby se surovým zacházením firmy se zaměstnanci, kteří jsou také mizerně placeni. Novinářka Saša Uhlová, která se před časem nechala v Agrofertu inkognito zaměstnat, přinesla o poměrech ve firmě jasné svědectví. O čistotě Babišových finančních transakcí může také pochybovat jen opravdový naiva. Přesto všechno se nyní rozhodně nevydám do ulic, abych žádal demisi premiéra.

Přiznám se, že při pohledu na často velice vzdělané převážně pražské demonstranty v ČT, která při každé antiBabišovské demonstraci neváhá spustit speciální vysílání na ČT24, kroutím hlavou nad elementárním nepochopením podstaty systému, ve kterém sami žijí. Jakoby neviděli, že hlavní slovo nejen v české, ale celosvětové politice a ekonomice nemá prostý občan, ale svět velkého byznysu. Národní státy jsou často nuceny ustupovat nátlakům nadnárodních koncernů, hrozících odchodem do daňových rájů, jejichž likvidaci nemají sílu prosadit, zatímco k drobným podnikatelům se velmi často uplatňuje veliká přísnost. Je přitom úplně jedno zda v čele daného státu stojí bohatý miliardář, který si občas něco ukrojí i pro sebe, nebo spořádaný úředník bydlící ve skromném bytě, který si pro sebe osobně vůbec nic od státu nežádá.  

Nikomu neupírám právo demonstrovat. Přesto si myslím, že by bylo dobré, kdyby se demonstranti zamysleli, komu vlastně slouží. Jsou v podstatě jen pěšáky v politickém zápase mezi Babišem a jeho odpůrci, kterým je trnem v oku stále vysoká popularita premiéra mezi významnou částí české populace. Dvojice Zeman a Babiš v čele státu jistě není ideální. Ve vítězství jejich odpůrců, však spatřuji pro naši zemi daleko větší riziko. Především proto, že mají podvědomý odpor ke všemu, co zavání slovem národní. Pod jejich vládou by to měli různí zjevní, či skrytí nepřátele naší země, kterých nikdy v historii nebylo málo, přece jen o něco snadnější.