Malá předvolební úvaha

Komu dát hlas v blížících se volbách? Tuto otázku si jistě klade v těchto hodinách a dnech řada občanů ČR. 

Položil jsem si jí zajisté i já. A přišlo první dilema. Vybírat si pouze ze stran, které mají reálnou šanci se dostat do PS, nebo dát hlas straně, jejíž program je mi nejvíce sympatický.

Je otázkou, zda vůbec taková strana ve volbách kandiduje. Před časem jsem shlédnul debatu šéfů několika kandidujících malých stran a musel jsem kroutit hlavou nad některými jejich výroky. Jeden z předsedů řekl, že preference jejich strany, o které jsem slyšel poprvé v životě je 12%. Druhý předseda hovořil o tom, že on a jeho spolustraníci nebyli ještě nikdy v životě nemocní. Třetí pak hovořil o tom, že letního sucha se nezbavíme do doby, než levně a efektivně porazíme Rusko, které proti nám již roky používá klimatickou zbraň, díky které se mraky putující po naší obloze vyprší až nad Ruskem. Sympatický mi byl jen předseda strany „Cesta změny“, který prezentoval rozumný středový program, s důrazem na spirituální a filozofické hodnoty, které v dnešní společnosti tak chybí. Je však velkou otázkou, zda by ona strana něco nového prosadila, kdyby se nějakým zázrakem dostala do sněmovny.

Koho tedy volit, když nás zkušenost učí, že všechny strany u moci nakonec naší důvěru zklamou? Já se již několik voleb po sobě rozhoduji pro stranu, která pro mě představuje „menší zlo“ než strany ostatní.  Ostatně domnívám se, že takto volí většina voličů. A tak volby nakonec vyhrává ne ten, kdo voliče přesvědčí, že on je ten nejlepší, ale ten, kdo je přesvědčí, že ti ostatní jsou ještě horší než on.

Je otázkou, které je to „nejmenší zlo“ při letošních volbách. Mně toto rozhodování ulehčil osud. Ve volebních dnech budu mimo své bydliště a tak se letošních voleb nezúčastním. Pro žádnou stranu necítím takové nadšení, abych absolvoval proceduru vyřízení volebního průkazu s možností volit mimo své bydliště.