Karel Marx a jeho výroky o Češích a Slovanech

Včera uplynulo přesně 200 let od narození významného politického myslitele a filozofa 19.století Karla Marxe.

U příležitosti oslav tohoto výročí byla v jeho rodišti, v německém Trevíru odhalena nadživotní Marxova socha a zazněla i slova, jejichž autorem paradoxně nebyl, jak by se dalo očekávat ani komunista, ba ani sociální demokrat, ale politik který vychází z křesťanské pravostředové tradice, předseda evropské komise J.C.Juncker.

„Karla Marxe je třeba chápat v kontextu jeho doby. Za to, že jeho pozdější následovníci použili hodnoty, které formuloval, a slova, která k popisu těchto hodnot nalezl, jako zbraně proti jiným, nelze povolávat k zodpovědnosti Karla Marxe“ 

 Nic v životě není černobílé. Karel Marx a jeho přítel Fridrich Engels v mnoha ohledech správně a pravdivě pojmenovali mnohé nespravedlnosti tehdejší a vlastně i dnešní kapitalistické společnosti vycházející z finančního zisku jako měřítku všech věcí.

Přesto bych byl, k Marxovi mnohem kritičtější, než je Juncker, který se k odkazu Marxe v podstatě přihlásil. Nejen proto, že Marx odhodil veškeré náboženství a spiritualitu jako nepotřebnou veteš a na její místo postavil kult materialismu. Nejen proto, že koncept revoluce, která svrhne stávající třídní systém, vždy zákonitě skončí tragédií, jak ukázaly dějiny před Marxem (francouzská revoluce) i po něm (ruská revoluce). Ale také pro jeho postoje k slovanským národům a Čechům.

O Slovanech se Marx vyjádřil způsobem, který by snad mohl dojít srovnání jen v pozdějších vyjádřeních vůdců Třetí říše:

"Všeobecná válka rozdrtí slovanské spojenectví a zcela vyhladí tyto národy, že i jejich samotná jména budou zapomenuta... Vyhladí nejen reakční třídy a dynastie, ale zničí také tyto naprosto reakční rasy... a to bude skutečným krokem v před." 

 „Pro Evropu existuje pouze jediná alternativa. Buď asijský barbarismus z Moskvy exploduje kolem Evropy jako lavina, nebo musíme obnovit Polsko, postavit dvacet milionů hrdinů mezi nás a Asii a získat tak čas pro uskutečnění evropské sociální obrody.“

O Češích se vyjadřoval v podobném duchu jako o „reakční verbeži“, která klade odpor k příchodu pokroku a socialismu. Ve svém díle se mnohokrát vyjádřil i k osobě našeho nejslavnějšího krále Karla IV:

Je slovansko-francouzsko-italsky vychytralý; falešný, záludný, diplomat a lotr, zbabělý, německo-pedanticko-kněžourský jezuita; hledí si jen toho, jak by rozšířil na účet říše své dědič­né země a rodinné statky a naplnil si mě­šec“ „ničema z Čech“, „propůjčovatel zástav“ a „kašpar“. 

Při hodnocení Karla si Marx ulevil až ve chvíli, kdy došel do roku 1378, kdy píše „v tom roce konečně zdechl“.

Možná v těchto vyjádřeních Marxe se skrývá příčina toho, proč je Marx opět pro některé kruhy na Západě přitažlivý. Jeho moderní ctitele spojuje nenávist k Rusku a ke všemu národnímu. Podporují multikulturní agendu a odpůrce migrace označují za rasisty a xenofoby. To co Marx očekával od dělnické třídy- revoluci která změní svět a odstraní starý prohnilý systém, oni dnes očekávají od islámských imigrantů a různých kulturních menšin.

Jen tak mimochodem. K odkazu Marxe se nehlásí jen Junker. Marxismus vysoce hodnotil i loni zesnulý významný americký politolog  Z.Brzezinski, který několikrát řekl, že mu primárně nešlo o porážku komunismu, ale o oslabení Ruska jako světové velmoci a konkurenta USA. Brzezinski napsal:

„Marxismus představuje novou a velmi důležitou etapu ve vývoji lidského světonázoru. Marxismus vyjadřuje vítězství člověka stavějícího se aktivně k vnějšímu světu nad pasivním pozorovatelem a zároveň vítězství rozumu nad vírou.“

Přestože Marxismus představuje slepou cestu v řešení společenských problémů, neznamená to, že změna společnosti není nutná. Nemůže však být nastolena cestou násilné revoluce, ale pouze cestou vnitřní změny člověka a jeho hodnot vycházející ze spirituálního poznání, v němž se víra a rozum spojí v jeden celek o dvou pólech.