Jaký plán má koronavirus?

I končící rok 2020 měl svou každoroční stálici v podobě piklů a rejdů ruského prezidenta Vladimíra Putina. Do historie však jednoznačně vstoupí jako rok covidové pandemie. 

Začněme krátce Putinem, který se opět nepoučil z minulých blamáží. Letos opět nařídil vraždu, tentokrát oddělat svého úhlavního kritika Navalného. Naštěstí na světě  není nejneschopnější instituce, než je ruská tajná služba. No řekněte. Dva krát po sobě použít smrtelný jed Novičok proti Skripalovi  a Navalném, nezabít je a potom se ještě potupně prozradit, to by se kromě ruských agentů mohlo podařit jen inspektoru Clouseau. To i pověstní čučkaři z naší zpravodajské služby jsou na tom profesně mnohem lépe. 

Covid 19, čínský virus, to již byla jiná třída. Poté co unikl z Číny a skryt před hlídkami NATO pronikl na území Evropy a Ameriky, tvrdě udeřil. Evropa i USA byly proti agresi neviditelného nepřítele zcela nepřipravené. Výstižně to v březnu 2020 přiznal i český ministr vnitra Jan Hamáček slovy: "Jediný kdo tady má nějaký plán je  koronavirus". 

Jarní vlnu epidemie se nám ještě podařilo zvládnout. Horší to bylo na podzim. Vláda se ve snaze o zastavení šíření viru odhodlala sáhnout i k tak těžkým kalibrům jako je zákaz zpěvu, což si netroufla žádná vláda od dob existence již legendárního půlnočního království.

Ale ani tímto krokem se šířící se epidemie nezarazila. Ministr zdravotnictví Roman Prymula musel sáhnout k dalším opatřením. Uprostřed bitevní vřavy si však neuvědomil, že beztrestně se v nočních hodinách může v restauračních zařízeních bez roušky pohybovat až v čase zákazu nočního vycházení pro obecný lid, a tak byl po prozrazení své noční návštěvy Vyšehradu nucen se své funkce vzdát.  

Nakonec to vláda vzdala. Bojem proti epidemii a dodržováním restriktivních opatření pověřila pro tento účel speciálně vycvičenou psí rasu, protiepidemického psa. 

I toto rozhodnutí virus neporazilo a tak jako k jediné naději se zraky politiků a lékařů upnuli k očkování vakcíně, která má covid definitivně sprovodit ze světa, pokud nám to ovšem všechny ty z Putinova Ruska řízené dezinformační weby varující před vedlejšími účinky očkování nepřekazí. Naštěstí tu vznikne covidový pas a tak si to jistě všichni ti odpůrci vakcinace dobře rozmyslí, zda se chtějí stát lidmi druhé kategorie s omezenou možností cestování, nebo se nechat dobrovolně bezplatně naočkovat. 

Rok 2020 měl ale i svá pozitiva. V lednu příštího roku v Bílém domě skončí narcis a egoista Donald Trump. Idea "America first" opět v americké zahraniční politice bude nahrazena prosazováním hodnot svobody a demokracie. A tedy pokud Amerika náhodou rozpoutá nějakou válku, pak na nepřítele budou opět jako za vlády Clintona, Bushe a Obamy dopadat výhradně jen bomby humanitární. 

Další dobrou zprávou je, že česká vláda a parlament konečně pochopili oprávněnost  výroků bývalých premiérů Vladimíra Špidly "Zdroje jsou!" a Jiřího Paroubka "Státní dluhy se neplatí!". A tak nám politici i přes obrovský deficit státního rozpočtu na konci roku přinesli dáreček v podobě snížení odvodů a daní po zrušení superhrubé mzdy. Po spatření lednové výplaty s až o tisíce korun vyšším příjmem si budeme moci říci spolu s klasikem "To se nám to hoduje, když nám jiní půjčujou". No řekněte. Proč by si nové peníze na splácení dluhů měli tisknout jen Američané, proč by jsme totéž nemohli dělat i my?

Rok se pomalu blíží ke konci a tím se kvapem blíží i silvestrovská noc. Všem těm, co by příchod nového roku plánovali prožít venku doporučuji velkou ostražitost. Zuby protiepidemického psa, zvláště když je v 5.stupni, budou pořádně ostré a při trošce nepozornosti vás obzvlášť po 21.hodině tento cvičený čokl může velmi bolestivě rafnout! Tak oslavenci pozor!

Všem ostatním pak přeji lepší nový rok a nezapomenout, že se na věci kolem nás můžeme dívat s humorem a nadhledem. I ty zdánlivě nejsmutnější věci života z vyššího pohledu nejsou tak černé jak se nám jeví. I ta stařenka s kosou se kterou se dříve či později setkáme všichni je vlastně iluzí, protože i když kosou stále máchá,  lidé po setkání s ní stále žijí a bývají smutní z toho, když my přespříliš smutníme po jejich odchodu. Takovým případ se stal i v mé rodině. Začátkem prosince na následky Covidu v nemocnici zemřela jedna již starší babička. Její syn po smrti maminky truchlil až přespříliš, což se jeho mamince na druhé straně velmi nelíbilo. Jak jinak si totiž vysvětlit několikrát opakující se sen  vnučky zesnulé, ve kterém si babička jí stěžovala, že jí nářek syna nedělá vůbec dobře a požádala jí, aby to  svému otci vzkázala a ten se již zbytečně dále nermoutil. 

Ps. A jaký tedy plán má koronavirus? Možná i on se chtěl stát celebritou. Musíme říci, že se mu to letos podařilo. O nikom se letos nehovořilo více, než právě o něm. Kdyby za osobnost roku mohli kandidovat i jiní tvorové než člověk, bezesporu by anketu vyhrál covid 19.