Evropou hýbe potravinový skandál. V hovězím mase byla nalezena DNA masa koňského. Někteří podnikatelé podvedli spotřebitele tím, že dražší hovězí nahradili levnějším koňským masem. Tímto aspektem skandálu se ale zabývat nechci. Chci se zamyslet nad rozhořčením těch co tvrdí, že koňské maso by do úst nikdy nevzali. I nad slovy těch, co říkají, že koňské maso je z výživového hlediska zdravé.
zvířecí kamarádiz internetu
Lidé si rozdělili zvířata na dvě skupiny. Příslušníkům první skupiny začali dávat jména, chovat je jako domácí zvířata a těmi co je zabíjejí a jedí začali opovrhovat. V naší zemi zde řadíme hlavně psy a kočky. V Anglii díky silné kulturní tradici také koně. Do druhé skupiny jsme zařadili ta zvířata jejichž zabíjení je většinou nejen tolerováno, ale dokonce jsou ve společnosti často považováni za podivíny ti, kteří toto masové zabíjení odmítají, tedy vegetariáni. Do této skupiny zvířat jsme my lidé zahrnuli hlavně prasata, drůbež, ryby atd.
Řadit zvířata do jedné či druhé skupiny je opravdu jen zvykem daného národa a kultury. Nesouvisí nijak s inteligencí daného zvířete či jeho vnímavosti okolního světa. Jsem přesvědčen že tvorové ať již patří k druhům homo sapiens, pes, kůň, prase, kapr touží po životě stejně silně a podobně vnímají bolest i životní ohrožení. Z hlediska etiky tak není rozdíl v tom zda zabijeme pro potravu psa, koně, tele či jakékoliv jiné zvíře.
Snězení koňského masa jistě nepředstavuje větší zdravotní riziko než hovězího. Na druhé straně koňské maso můžeme jen stěží považovat za zdraví prospěšné. Jeho pravidelnou konzumací v závislosti na naších genetických predispozicích zvýšíme riziko řady onemocnění majících původ v pojídání masa. Tedy např. onemocnění cév a srdce, rakoviny trávicího ústrojí, zánětů kloubů a řady dalších onemocnění.
