Hitlerův sen

Je 8. květen, den kdy v roce 1945 podpisem kapitulace definitivně skončil Hitlerův sen o německé světovládě. Sen, který způsobil miliony lidských obětí a obrovské materiální škody v řadě zemích.

po bombardováníz internetu

Přiznám se, že postava Adolfa Hitlera mně vždy docela zajímala hlavně z psychologického a okultního hlediska. Na pozadí historických faktů se zkusím nad některými fakty z  jeho života zamyslet hlouběji. Bude to z velké části pouze můj osobní pohled, který si nenárokuje patent na pravdu.

Hitlerovo mládí

Hitler se narodil 20.4.1889. Svým osobnostním založením byl citlivec což se u něj projevilo v  zájmu o umění i sklony k mediumitě. Jeho přítel z mládí, český rodák Kubizek ve svých osobních vzpomínkách popsal, jak se najednou  mladý Hitler  propadl do stavu  tranzu, ze kterého se změněným výrazem tváře a jiným zabarvením hlasu  promlouval cosi o jakémsi pověření k úkolu povznést Německý národ.  Hitler měl i  fenomenální paměť, politický instinkt, dokázal vycítit nálady a tužby davu, měl železnou vůli, ale vyznačoval se i sklony k narcisismu, egoismu a bezohlednosti, které z něj nakonec učinili jednoho z největších zločinců lidských dějin.

Mladého Hitlera fascinovala především Wagnerovská hudba a sám se chtěl stát slavným malířem. Když neuspěl u přijímacích zkoušek na Vídeňskou akademii, jeho svět se zhroutil. Stal se tulákem a bezdomovcem. Možná v té době při pohledu na úspěšnou židovskou komunitu bankéřů, průmyslníků a obchodníků se zrodil jeho antisemitismus.

V roce 1914 začíná 1.světová válka. Hitler se jako dobrovolník hlásí na frontu. Zde jako prostý vojín, který to dotáhne na pouhého desátníka několikrát doslova zázračně vyvázne z palby střel a granátů. Jednou jen lidský vlas v rozbušce nevybuchlého granátu způsobí, že jeho život neskončí již na bojišti 1 sv. války. Tímto ne bezdůvodně se utvrzuje v představě, že je vyvolen vyšší prozřetelností k velkému úkolu. Během následujícího života ještě mnohokrát se štěstím uniká pravděpodobné smrti při  připravovaných atentátech. Viz. http://hitler-adolf.wz.cz/atentaty-kolikrat.php

Spolek Thule

Poválečné poražené Německo se otřásá v těžké hospodářské i sociální krizi. Je to doba rozmachu nejrůznějších extrémních pravicových a levicových sil. Je to i doba rozkvětu zájmu o mystiku a okultismus.

Zvlášť významnou roli v tom hrají různé tajné společnosti. Jedna z nich Thule jejímiž členy jsou pozdější významní představitelé nacistického hnutí jako Himmler, Hess či Rosenberg se zajímá o magii, spiritismus, tibetské nauky, Atlantidu a také o starou germánskou mytologii. Mystické poznání spojují s učením o arijské rase, která kdysi vládla světu a jejímž posláním je opět nastolit bývalý ztracený magický a duchovní řád světa v čele s údajně nejvyšší arijskou – germánskou rasou.

V té době se osud společnosti a Hitlera setkají. Hitler, který měl od raného mládí k okultismu hodné blízko myšlenky společnosti přitahují. Členové spolku poznávají Hitlera jako schopné médium- prostředníka mocných duchovních sil, které za spolkem stojí a jako člověka užitečného a vhodného ke splnění záměrů a plánů společnosti. Vyučí ho všemu potřebnému, hlavně umění propagandy a manipulace s davem.

Okultní myšlenky  silně ovlivňují i celé nacistické hnutí. Ať již je to znak svastiky, který využívali duchovní kultury celého světa, tak i magické rituály nočních pochodů a obřadů. I neblaze proslulá organizace SS byla chápána a strukturovaná jako duchovní řád. Nacističtí bosové organizovali výpravy do dalekého Tibetu. Nacističtí vědci se věnovali nejen pátrání po starých zaniklých vyspělých civilizacích, ale pátrali i po jevech označovaných dnes jako UFO. Tajně pracovali na výzkumech a vývoji  technických systémů vycházejících z jiných principů, než učí konvenční fyzika.

Hitlerova politická kariéra

Hitler vstupuje do světa politiky. Stává se členem a brzy vůdcem nacionálně socialistické strany. Jeho pokus o puč v roce 1923 ještě ale končí neúspěšně. Hitler je zatčen. Ve vězení píše svůj životopis i program pod názvem Můj boj.

Po propuštění z vězení jeho strana má jen marginální význam. Vše, ale mění nástup hospodářské krize. Vysoká nezaměstnanost a bída zvyšuje popularitu dvou stran nabízejících řešení. Na jedné straně komunistů slibujících zavedení společnosti po vzoru bolševického Ruska. Na druhé straně nacistů slibujících zbrojení a obnovení ztracené slávy Německa. Ustrašení průmyslníci se rozhodnou pro z jejich pohledu menší zlo. Aby zlikvidovali komunisty, podpoří Hitlera, který se tak stává 30.1.1933 německým kancléřem.

Hitler a jeho strana velice rychle začíná likvidovat všechny své politické odpůrce a postupně zavádí tvrdou diktaturu. V roce 1934 Hitler již nemá v Německu nikoho, kdo by se proti němu veřejně postavil. Slaví také velké úspěchy na domácím i zahraničním poli. V důsledku zbrojení prudce snižuje nezaměstnanost a zvyšuje si tím dále svou osobní popularitu u německého obyvatelstva. V zahraničí díky politice appesmentu západních velmocí postupně polyká Rakousko a později i Čechy a Moravu. Když dohodnou ministři zahraničí Molotov a Ribbentrop smlouvu o neútočení a rozdělení sfér vlivu mezi Sovětským svazem a Německem může zahájit 1.9. 1939 útokem na Polsko válku.

Hitlerova válka

Hitlerova armáda postupuje vítězně vpřed. Postupně dobývá a obsazuje Polsko, Dánsko, Norsko, Belgii, Holandsko, Lucembursko, Francii, Jugoslávii a Řecko. Jen Anglii jako jediné evropské zemi díky umu pilotů RAF se daří Němcům vzdorovat.

V létě 1941 zahajuje Hitler své největší tažení. Po vzoru Napoleona míří do Ruska a na Moskvu. A stejně jako Napoleonova armáda i jeho je poražena díky tvrdé ruské zimě. nejdříve u Moskvy a o rok později i u Stalingradu.

Od roku 1943 již Německá armáda  jen ustupuje. Když se včas nepodaří vyvinout potřebné tajné zbraně, není síla, která by mohla zabránit porážce Německa. Dne 30.4. již v téměř dobitém Berlíně Hitler v beznadějné situaci spáchá sebevraždu.

Proč měl Hitler tolik štěstí?

První co řadu lidí napadne je pouhá náhoda. Já patřím mezi lidi, kteří v náhody nevěří. Spíše si myslím, že Hitler byl pod ochranou temných duchovních mocností, kterým sloužil.

Jsem toho názoru, že tato osudová ochrana by u Hitlera  nebyla v takové míře možná, pokud by okolní společnost byla na vyšší morální úrovni. Jednak se domnívám, že v Hitlerově době byli zrozeni lidé, kteří v důsledku svých ne vždy pěkných skutků v minulých životech potřebovali jeho „tvrdou karmickou výchovu“. Zároveň zde bylo i selhání téměř všech národů a politiků před vypuknutím války. Německý národ selhal tím, že se nechal Hitlerem zmanipulovat. Anglie a Francie selhala svou nemorální a zbabělou politikou, kterou obětovala i Československo pro zachování iluzorního míru. Sovětský svaz se domníval, že díky spojenectví s Německem rozšíří sféru svého vlivu více na západ. A řada dalších evropských národů se stala Německými satelity a spojenci.

Snad jediným národem, který se v té době zachoval čestně byli Češi. Mnichov nebyl ostudou jen pro Anglii a Francii, ale také pro Polsko a Maďarsko, kteří si také ukousli část československého území pro sebe ač pro Poláky to bylo jen na necelý rok.

Hitler byl jedním z největších dobyvatelů a vojenských géniů lidských dějin. Šel po stopách bývalých historických dobyvatelů snících o ovládnutí světa silou zbraní  jakými byli Alexandr Makedonský či Napoleona. S tím druhým ho spojovala řada parael. I jemu pomáhala řada šťastných náhod, i on si dával ruku pod kabát, i on usiloval o dohodu s Anglií, i on ovládal téměř celou Evropu, i jemu nakonec zlomilo vaz tažení do Ruska. Možná kdyby nespáchal sebevraždu i on by svůj život dožil někde v zapadlém kousku světa jako Napoleon.  Někdy mně napadne otázka jestli je nyní opět zrozen a jestli náhodou opět nepřipravuje nějaký další plán na světovládu. Nevím. Vím pouze, že 3. světová válka může být jednou z podob apokalypsy, která ukončí tento starý dostředivý věk kalijugy. Snad k ní nedojde. Zatím to vypadá, že dnešní lidstvo přece jen není až tak šílené, aby jí vyprovokovalo. Takže jsem spíše mírný optimista.

Při pohledu na Hitlerovo osudové štěstí někoho může napadnout myšlenka, že stát se velkou mrchou se vyplácí. Myslím si, že je to krátkozraké vidění.  Je pro nás mnohem lepší dostat osudovou ránu hned, když uděláme něco nehezkého. Tím si uvědomíme důsledky svého činu a nastoupíme cestu k nápravě. Když tu ránu hned nedostaneme o to více pak nasekáme paseky a o to bolestnější a těžší bude naše náprava.

Až Hitler dokončí svojí tragickou roli trestatele  a dobyvatele kterou si zvolil svým hlubokým pádem do osidel mocností temna, čeká jej jistě tvrdá a bolestná osudová výchova. Bude muset být v řadě životů tvrdými životními lekcemi učen tak dlouho, dokud vnitřně nepochopí cenu života a nenaučí se soucitu s lidmi a vším živým. Poté i on se stane moudrým a ušlechtilým člověkem. Věřím, že pro nikoho není připraveno peklo na věky, ani pro Hitlera ne.

Zdroj

Duffack:  Démon z jiného světa- Pátrání po tajemství Adolfa Hitlera