Jednou z nejvýznamnějších postav francouzských středověkých dějin byla bezesporu prostá venkovanka Jana z Arku.
Vyrůstala v době, kdy její kraj plenila anglická vojska v rámci jedné epizody vojenského konfliktu mezi Anglii a Francií, který do historie vstoupil pod názvem Stoletá válka. Mladičká Jana měla vidění. Svatí a andělé jí při nich vyjevili její životní poslání. Nebylo malé: vysvobodit Francii od Angličanů. Tak se začal Janin příběh, který sice skončil jejím tragickým upálením na hranici ve věku 19 let, ale i vítězstvím Francie a vypuzením Angličanů ze země. Bez přičinění charizmatické a cílevědomé Jany by pravděpodobně Francouzi prohráli.
O několik století později 3. 1. 2003 se ve švédském Stockholmu narodilo matce operní pěvkyni a otci povoláním herec děvčátko, které dostalo jméno Greta. Brzy se ukázalo, že Greta se od svých vrstevníků poněkud odlišuje. Když poprvé slyšela v osmi letech o globálním oteplování, nechápala, proč se nic s nebezpečím klimatické změny nedělá. Když bylo Gretě 11 let, dostala depresi a přestala i mluvit.
Krátce na to jí byla diagnostikována nemoc: Aspergerův syndrom, lehčí forma autismu. Kladu si však otázku: kdo je více nemocný? Dívka trpící nad stavem světa, nebo my ostatní, kterým je osud naší planety mnohdy zcela lhostejný?
Osobně věřím v reinkarnaci a vůbec by mně nepřekvapilo, kdyby se někdy ukázalo, že Greta je převtělením Jany z Arku. Až fanatická zapálenost a boj za svojí věc obě dívky spojuje. Jen vnější kulisy jsou jiné.
Již za několik měsíců veřejné činnosti se podařilo Gretě vyvolat ve světě takový rozruch, jako málokteré jiné osobnosti v dějinách. Můžeme spekulovat o tom, kdo jiný za Gretou stojí. Nemůžeme však popřít, že má pravdu. Svět stojí na hraně propasti, a pokud nic neuděláme, je globální katastrofa se všemi důsledky pro lidstvo neodvratitelná.
Svět není černobílý a tak jistě nemůže být černobílé i hodnocení Grety a její činnosti. Pro změnu stavu světa nebude stačit, když jen omezíme emise skleníkových plynů. Bez řešení zásadní otázky lidského přelidnění, bude každé omezení emisí jen krátkým odkladem budoucího průšvihu. Představa trvale udržitelného rozvoje, rozšířená mezi ekology koncem minulého století, je ve skutečnosti jen jedním velkým nesmyslem.
Aktivismus mladičké Grety se možná stane jedním z katalyzátoru, který nakonec změní svět. Určitě to nebude cesta přímočará. Nelze vyloučit třeba to, že skupina mladých fanatiků začne v ulicích evropských měst rozbíjet auta jako symbolu producentů skleníkových plynů. Věřím však, že nakonec tady budeme mít jinou společnost lidí, kteří si plně uvědomí svou odpovědnost k sobě navzájem a celé přírodě.
