Dluh a jeho historie II.

Závěr osmnáctého a první polovina 19.stol. je v Evropě ve znamení průmyslové revoluce a vítězství kapitalismu. Oboje pak souvisí se vznikem nové bankovní  elity, která vystřídala u moci postupně středověkou šlechtu a církev. 

Jak bylo uvedeno v minulém článku, vše začalo v Anglii, kde v roce 1694 vznikla první centrální banka vlastněná soukromými osobami s pravomocí tisku peněz.

Brzy poté v letech 1718-1720 ve Francii proběhl první experiment s emisí nekrytých papírových bankovek, který skončil naprostou katastrofou.

Přesto již o 70 let později se za francouzské revoluce pokusila vláda o totéž. Skončilo to tím, že vzbouřený lid prostě rozbil tiskařské stroje na peníze.

Zlatý standard

V té době se v Evropě pomalu začíná prosazovat nejdříve stříbrný a poté zlatý standart. Aby byla zachována hodnota peněz, musí určité množství bankovek odpovídat jisté váze drahého kovu. To po dlouhou dobu zajistilo poměrnou hospodářskou a cenovou stabilitu ( tím není řečeno, že šlo o spravedlivé a sociálně citlivé systémy). Protože množství zlata je omezené, byly omezeny i velikosti úvěru a tím i výše zadlužení státu.

To však nebylo úplně výhodné především pro ty, kteří žijí z půjček, tedy bankéře.

Bankéři

Ve středověku se bankéři (většinou židé)  netěšili příliš společenskému uznání, naopak často čelili opovržení. A to i přesto, že na nich byli závislí i mocní králové, kterým půjčovali peníze za úroky.

Situace se postupně začíná měnit během nástupu novověku a tak na konci 18.století bankéři jsou přijímání mezi nejvyšší společenskou smetánku. Do popředí se dostává podnikatelská rodina Rothschildů, pocházející z Kolína nad Rýnem, mimo jiné města ve kterém vznikla roku 1999 ECB.

Amschel Mayer (Bauer) Rothschild (1744-1812) a poté pět jeho synů během krátké doby získali kontrolu nad všemi důležitými transakcemi tehdejší Evropy a stali se i majiteli četných evropských firem, včetně Vítkovických železáren.O tom, jakým sebevědomím a mocí disponovali  svědčí i následující citát pronesený jedním z příslušníků rodu Rothschildů v roce 1838.

„Nestarám se o to, která loutka je dosazena na anglický trůn, aby vládla říši, nad níž slunce nikdy nezapadá. Muž, který řídí oběh peněz v Británii, řídí celé britské impérium, a oběh těchto peněz řídím já.“

Devatenácté století bylo zlatým věkem Rothschildů. Je známo, že v různých válečných konfliktech v Evropě od dob napoleonských válek financovali obě strany konfliktu. Díky tomu získali i zvláštní privelegia díky kterým mohli svobodně cestovat po celé Evropě mezi soupeřícími stranami. Erb rodu sloužil při cestování Evropou jako propustka přes nejrůznější kontroly.

Doménou Rothschildů byla Evropa. Ve 20.stol. postupně opouštějí veřejnou scénu a stahují se do ústraní. Tím, ale není vůbec řečeno, že s tím skončil jejich vliv. Jejich majetek se odhaduje na mnohosetnásobek jmění Billa Gatese.

Centrem světové ekonomiky a moci se ve 20.stol. stávají USA. Klíčovou roli v tom sehráli bankéři pocházející z Německa: Jakob Schiff a Paul Warburg. Pak také Rockeffelerové zbohatnuvší obchodem s ropou a Morganovci známí financováním projektů T.Edisona a N.Tesly.

Založení FEDu

Až do počátku 20.stol. neexistovalo v USA centrální bankovnictví. Stát měl ve svých rukou zlato a tím měl kontrolu i nad měnou.

V roce 1907 Jacob Schiff, hlava bankovního domu Kuhn, Loeb and Co., v projevu před newyorskou obchodní komoru řekl: “Buď budeme mít centrální banku s dostatečnou kontrolou finančních zdrojů nebo tato země zažije nejvážnější a největší peněžní katastrofu ve svých dějinách.”

Nemluvil jen tak do větru. Na přelomu 19. a 20. století došlo v USA k několika vážným, podle některých indicií uměle vyvolaným bankovním krizím, které ohrožovali důvěru v bankovní systém.

V roce 1910 se uskutečnilo na ostrově Jekyll Island tajné jednání mezi prominentními bankéři a ministerstvem financí. Výsledkem byla dohoda o založení centrální banky=FEDu. Stejně jako v případě Bank of England šlo o soukromou nezávislou banku s právem tisknout peníze a ty pak za úrok půjčovat americké vládě a občanům. Její vedení sice jmenuje prezident USA, fakticky však může jmenovat jen lidi se souhlasem vlastníků FEDu.

Zákon o zřízení FEDu podepsal prezident Wilson v roce 1913. Několik let poté prohlásil.

„Jsem velmi nešťastný člověk. Nevědomky jsem zruinoval vlastní zemi. Nad velkým průmyslovým národem vládnou poskytovatelé úvěrů, kteří jsou vzájemně propojení. Proto vzrůst našeho národa a veškerá naše činnost spočívá v rukou několika málo jedinců. Jsme jednou z nejhůře vládnoucích, nejkontrolovanějších a nejovládanějších vlád civilizovaného světa. Nejsme vláda svobodného názoru nebo rozhodnutí většiny, nýbrž vláda mínění a nátlaku malé skupinky panujících mužů“

První světová válka

Jen málokdo tušil, že atentát srbských nacionalistů na následníka rakouského trůnu v Sarajevu 28.6.1914 spustí dosud největší válečný konflikt v novodobých dějinách.

Vedení války si vyžádalo nejen obrovské materiální a lidské zdroje, ale také mnoho peněz. Ty mohly poskytnout pouze bankéři. Protože peněz bylo potřeba hodně, vlády zrušily zlatý standart. To státům umožnilo čerpat neomezené úvěry a zároveň se u bank i neomezeně zadlužovat.

---pokračování příště---

Zdroje: Morris: Co nesmíte vědět

Související články:

Dluh a jeho historie I.