"Jak nahoře, tak dole". Tak zní slavná věta, zaznamenána na legendární smaragdové desce, za jehož autora je považován dávný mudrc Hermes Trismegistos.
Vyjadřuje i podstatu astrologie, duchovní vědy, kterou si vždy velice cenili ti, kteří v historii lidstva nahlédli hlouběji do tajemství přírody a uspořádání kosmu.
Jen primitiv, který povýšil racionální rozum nad poznání intuitivní se může astrologii vysmívat jako nesmyslu a pavědě. Poznání přírody vždy je a bude velmi omezené, pokud mu bude chybět pochopení smyslu dění a propojenosti všeho se vším. Tedy i pochopení vztahu mezi pohyby nebeských těles a pozemským děním.
Je tomu již víc než 2000 let, co pozorování oblohy a znalosti astrologie dovedli tři, snad perské učence k rozhodnutí, vydat se na pouť do vzdáleného Izraele. Stalo se to pravděpodobně kolem roku 7 př.n.l., kdy se na obloze objevilo seskupení dvou výrazných nebeských těles: planet Jupitera a Saturna ve znamení Ryb. Nebeská událost v té době předznamenala narození Ježíše v židovském Betlémě, duchovního přinašeče, který lidem přines nauku pro dvoutisíciletou éru astrologicky poznamenanou znamením ryb. Logicky tedy není náhodou, že právě ryba byla poznávacím znakem a symbolem prvních křesťanů.
Konjunkce Jupitera a Saturna není na obloze vyjímečným jevem. Objevuje se každých 20 let. 21. 12. 2020 se však jedná o konjunkci mimořádnou. Za prvé je letošní konjunkce mimořádně těsná. Za druhé nastává v astronomicky význačný den zimního slunovratu. Za třetí se uskutečňuje ve znamení vodnáře, kam se v rámci precesního cyklu posunuje nyní směr zemské osy.
Tentokrát tato velká konjunkce nepředznamenává narození dalšího přinašeče, který přichází na Zemi pravidelně jednou za 2000 let . Jsem přesvědčen, že k této události došlo již v roce 1912 v Brně, kam si rodina Zezulkova kvůli jistým záležitostem odskočila z Prahy Nuslí, podobně jako rodina Ježíšova si odskočili z Nazaretu do Betléma. Přesto je zde však souvislost i této konstelace s příchodem přinašeče. Můžeme ji chápat i jako vyjádření poznání a hlubší pochopení řádu světa, ke kterému jak doufám dojde v budoucím vodnářském věku a ke kterému nám může výrazně dopomoci životní filozofie Bytí nového pražského přinašeče.
Astrologická konstelace přišla uprostřed koronavirové krize. Lze ji vnímat i jako jednu z mnoha epizod přechodu z věku ryb do věku vodnáře. Tedy něčeho co lze nazvat hlubinnou dějinnou transformací. Jak dlouho a jak bolestné budou transformační procesy závisí jen na nás. Jedno je pro stále více lidí zřejmější . Dosavadní dostředivé a materiálně zaměřené myšlení se nedokáže vypořádat s přicházejícími krizemi. Jen moudrost, syntéza rozumu a citu, pochopení sounáležitosti všech lidí i celé přírody nás může vyvést z krize ven.
Věřím, že s pomocí odstředivého vlivu znamení vodnáře se nám to v příštích desetiletích úspěšně podaří a že nás čeká krásná doba rozkvětu v období jara nového precesního cyklu, označovaného někdy termínem Platonský rok.
