Chorvatské dobrodružství

Jsem typ člověka, který o dovolené dává přednost aktivnímu  programu před ležením u moře. Letošní rok však cestování příliš nepřeje a možnosti kam jet jsou mnohem omezenější, než v minulých letech.

Proto jsem letos nevyrazil na zájezd poznávací, ale zakoupil si pobytový zájezd do tradičního místa pobytu českých turistů, do střední Dalmácie, do oblasti známé jako Makarská riviéra.

Na cestu jsem vyrazil autobusem v pátek odpoledne 31.července autobusem z Frýdku-Místku. Cesta nevedla přes již tradiční Rakousko a Slovinsko, ale přes Maďarsko, zřejmě kvůli přísnému přístupu Slovinců vůči Covidové epidemii. I tak noční čekání na Maďarsko chorvatské hranici díky velmi důsledné pasové kontrole trvalo skoro hodinu. Pak následovala ještě několikahodinová cesta chorvatskou dálnicí a ranní příjezd do letoviska jménem Promajna, 6km severně od Makarské, kde bylo místo mého ubytování.

Procházky okolím

Pobřeží Jadranu mně uvítalo horkým slunečným počasím, které však trvalo jen pár prvních dnů.

Po „povinném“ svlažení v moři jsem se v prvních dnech vydal na procházky kolem pobřeží. Na sever jsem došel do Baška Vody a odtud se krátce vydal  i výš, kde jsem si mohl vychutnat i pohled na toto známé letovisko.

Směrem na jih cesta místy vedla mimo jiné kolem pobřežních skal až do Makarské.

Samotná Makarská je velmi rušné a hezké letovisko. Ale to mně příliš neláká. Má cesta mířila na zalesněný poloostrov, odkud se nabízel překrásný pohled na okolní moře.

Na vrcholu poloostrova se nachází malý kostelík zasvěcený svatému Petru. Ač jen pár desítek metrů dál potkáváte davy lidí, tak zde je klid. Lavičky a stíny stromů přímo vyzývají k posezení, rozmýšlení či meditaci.

Dalším zajímavým místem v okolí Makarské je Vepric. Jedná se o mariánské poutní místo, jehož součástí je jeskyně na první pohled podobná jeskyni lurdské, kde se mladé prosté dívce Bernadetě v roce 1858 zjevila panna Marie. Pobyt na místě jsem věnoval modlitbě a prosbě o ochranu pro plánovaný náročný výšlap do okolních hor pohoří Biokovo.

Výlet do hor

Pohoří Biokovo není nijak vysoké. Zdolat během krátké doby převýšení přes 1500 metrů však není úplně jednoduché. S tím je spojen náročný skalnatý terén a v letních měsících i značné riziko přehřátí a slunečního úpalu. Proto jsem si k výstupu zvolil den, kdy předpověď počasí pro Makarskou slibovala chladné oblačné počasí s minimální pravděpodobností deště.

Vyšel jsem ráno po snídání. První hodina cesty byla klidnou procházkou kolem vinných sadů do podhorské obce Bast, která představuje jeden z  výchozích bodů cest do hor.

Odtud již po značené cestě začalo prudké stoupání vzhůru. Ač to byla cesta dosti krkolomná a z velké části vedla kamennou sutí, šlo se mi vcelku dobře. Nebylo horko a tak i když jsem byl hodně zpocený, nehrozilo mi přehřátí.

Po třech hodinách se mi podařilo vyšplhat na členitou náhorní plošinu. Krajina na mně působila zvláštním dojmem, který byl umocněn tím, že za celou cestu jsem nepotkal jediného člověka.

Bohužel však mi brzy začalo dělat vrásky zhoršující se počasí. Ukázalo se, že předpověď počasí pro Makarskou není předpovědí pro okolní hory. A tak zatímco ten den na Makarské zaznamenali pouze slabé dešťové přeháňky, tak na hřebeni hor se spustil trvalý déšť, který ve směru k nejvyššímu vrcholu svatém Juru o výšce přes 1700 metrů byl doprovázen ještě pro turistu v otevřeném terénu velmi nepříjemnými hromy a blesky.

V té chvíli jsem neměl jinou možnost než pokračovat dál po turistické značce, bez které bych beznadějně zabloudil. Po hřebeni jsem šel střídavě nahoru a dolů po kamenitém terénu takřka další tři hodin. Naděje na zlepšení počasí se postupně rozplývala, když jsem se oblačnost stále více rozšiřovala dál směrem k moři.

Když jsem konečně začal v kaňonu klesat, zajásal se. Déšť a vítr však ještě zvýšily svou intenzitu. Byl jsem zcela promočený, třepal se zimou a k tomu jsem si musel dát ještě pořádný pozor na terén, abych neuklouzl.

Upnul jsem se vnitřně k vyšším silám. Nejdříve jsem prosil déšť, ať ustane. Bez výsledku. Pak jsem změnil taktiku. V duchu jsem poprosil bytosti přírody o pomoc. Během minuty přestalo pršet. Za tři minuty se objevily paprsky Slunce a za pět minut se nad horou rozplynuly i mraky a objevila jasná modrá obloha. Náhoda, či zásah vyšší moci jako odpověď za mou prosbu? Kdo ví?

Díky zásadní změně počasí se i přes svou technickou náročnost stal zbytek sestupu mnohem příjemnější a nabízel mi i možnost kochat se výhledy. Třeba na Makarskou.

I když šlo o jednu z nejnáročnějších tur v mém životě, necítil jsem se zvlášť vyčerpaný. Až při probuzení v noci jsem pocítil, že mé stárnoucí tělo dostalo pořádnou zabíračku.

Výlet na ostrovy

Voda a tím více moře má na člověka klidnící vliv. I proto miluji výlety na lodi po moři. Za dovolené jsem absolvoval dva výlety a navštívil při nich blízké ostrovy Brač a Hvar.

Ostrov Hvar je považovaný za perlu Jadranu a jistě právem. Příjemné klima láká turisty i v zimě. Na Hvaru jsem měl možnost krátce navštívit město Jelsa s několika kulturními památkami.Svým duchovním vlivem mně upoutal především kostel ze 14.století postavený blízko přístaviště. Bylo pro mě skoro zázrakem, že jsem na pět minut mohl vychutnat prostor kostela sám,  bez turistů.

Na ostrově Brač se mi velmi líbilo v osadě Povlja obklopené překrásnými zátokami obklopenými borovicovými lesy.

Druhé místo z ostrova Brač, které jsem navštívil  je spíše již komerční turistickou atrakcí přeplněnou lidmi díky unikátní pláží zlatý roh vybíhající do moře.

Západy Slunce

Ještě jednou věcí mně Chorvatsko upoutalo. Každý večer jsem obdivoval západy Slunce, které představují v rytmu dne období, které je nejvhodnější pro meditace a obdobné duchovní aktivity.

Mraky občas dokázaly vykouzlit zvláštní obrazce.

Nezapomenutelné scenérie se objevily i krátce po prudké bouřce, která v jeden podvečer zasáhla letovisko.

Covid 19 a Chorvatsko

Ač v obchodech v Chorvatsku oficiálně by měli nosit roušky a na plážích a lodi mít povinné rozestupy, tak Chorvaté věc příliš neřešili. Jen občas jsem spatřil  prodejce s rouškou. Rozestupy lidí na plážích či lodích neřešil nikdo, i když oficiálně je platný předpis. Pláž v letovisku byla přeplněna a tak  na první pohled nic nenasvědčovalo tomu, že by zde koronavirová epidemie vyvolávala větší znepokojení.