Český velikonoční příběh

Jsou velikonoce. Svátky, které již v dávných dobách lidé vnímali jako oslavu začátku jara, kdy po dlouhém období zimního spánku se příroda znovu probouzí k novému životu.

Velikonoce jsou ale spojeny i s konkrétními příběhy, které významně zasáhly do spirituálních dějin světa.

Židovské velikonoce, svátky Pesach jsou spojeny se vzpomínkou na „Exodus“. Historickou událost, kdy Mojžíš vyvedl Židy z egyptského otroctví.

Křesťanské velikonoce jsou zase spojeny se vzpomínkou na ukřižování a následné zmrtvýchvstání další významné duchovní osobnosti, která se zrodila, aby duchovně povznesla lidstvo: Ježíše Krista.

Oba tyto příběhy jsou dnes dobře známy. Je tu však ještě jeden duchovní „velikonoční příběh“, který na své historické docenění ještě čeká. Stal se relativně nedávno, v minulém století v Praze, v městě kterému kněžna Libuše prorokovala slávu jež se bude hvězd dotýkat a které Karel IV nechal budovat jako budoucí Jeruzalém, duchovní centrum světa v nové době po biblické apokalypse. 

Psal se rok 1945 a pomalu končila válka. Byl 30.březen,  pátek a právě začínaly velikonoce. V jednom pražském bytě na Smíchově zažil jeden mladý muž v den svých 33 narozenin zvláštní událost, která zásadně ovlivnila nejen jeho další život. Zcela náhle, bez varování, zažívá hluboký duchovní stav rozšířeného vědomí, který později popisuje slovy: „Bylo to, jako bych si náhle vzpomněl na něco, co jsem již věděl a později to zapomněl“. Tento muž se jmenoval Josef Zezulka a do historie vstoupil jako tvůrce uceleného filozofického systému-životní filozofie Bytí a léčitelského oboru-biotroniky.

Pamatuji si dobře, jak jsem jako devatenáctiletý student v Technické knize v Ostravě  krátce po pádu komunismu v roce 1990, koupil za 18 Kč první vydanou Zezulkovu  knihu: Bytí-životní filozofie. Netušil jsem tehdy, že tato nauka se stane základem mého pohledu na svět a na život. Oslovila mně postupně stále více svou hloubkou, komplexností, jasností, logikou s jakou mi objasnila všechny základní filozofické otázky jaké jsem si kladl,  jako je vznik vesmíru, vývoj a smysl života, složení bytosti, zákony osudu a řadu dalších otázek. Osobně se domnívám, že kdyby se studiem jeho díla zabývali dnešní vědci, mohli by  posunout hranice svého oboru ať již by šlo o astronomii, fyziku, chemii, biologii či psychologii o velký kus cesty. Jsem rád, že mnohé obory se dnes již tomuto poznání pozvolna blíží, nejvíce kvantová fyzika.

Dnes je Zezulkova filozofie základem učení v pořadí 38 státem registrované církve: Společenství Josefa Zezulky, kterou založil žák a pokračovatel Zezulky, pan Tomáš Pfeiffer. Jedná se o náboženskou společnost nového typu. Klade důraz na syntézu rozumu a citu, víry a vědy. Nekritické přijímání dogmat zde nemá místo. Naopak, než člověk přijme za svou jakoukoliv duchovní či náboženskou pravdu, měl by nejdříve o ní kriticky přemýšlet.

K  aktivitám této společnosti patří i pořádání oslav největšího duchovního svátku roku, dne otevřeného nebe, který připadá každý rok na 30.březen.  K oslavě patří nejdříve pouť a slavnost na nejposvátnější hoře Čech, na Řípu. A také kulturní program v Praze, v biotronickém centru sociální pomoci, na které již každoročně vystupují i známí umělci, jako například Panochovo kvarteto, violonchelista Jiří Bárta, nebo držitelé ceny Thálie tenorista Jan Vacík a sopranistka Maida Hundeling.

Ne jinak tomu bylo i letos, kdy navíc se sešlo ještě několik dalších zajímavých okolností, které ještě zvýšily význam tohoto dne. Stejně jako při Zezulkově duchovním probuzení, tak i letos připadl 30.březen na velikonoční Velký pátek. Bylo to v čase měsíčního úplňku, který hraje v duchovních obřadech a slavnostech rovněž svou roli. A navíc se vše událo v roce  osudové osmičky a 100 let od založení první československé republiky.

Stejně jako jiné roky i letos jsem brzy ráno vyrazil ostravským autobusem spolu se svými přáteli nejdříve na Říp a pak do Prahy. Bylo pěkné a na březen relativně teplé počasí. Z letošní oslavy na mně osobně nejvíce zapůsobil nový duchovní prostor, který byl jako výsledek 23 let trvajícího projektu poprvé představen panem Pfeifferem veřejnosti v pražském biotronickém centru. Jedná se doslova o světový unikát spojující na jedné straně nejmodernější vědu a techniku, na druhé straně filozofii a umění. Bude jak doufám velmi dlouho sloužit k léčbě, relaxaci a k meditaci.

Zdroje:

www.dub.cz