Cesta do Gruzie - nazpět do ČR pěšky?

Zní to možná šíleně, ale přesně takhle to chci udělat. Zítra letím do Gruzie a pokud najdu ve vesničce Stěpansminda stejně laděné odvážlivce, pokusím se vystoupit na horu Kazbek. No a z Kazbeku jít pak do ČR pěšky, a bez peněz...

Ano, Kazbek mám naplánovaný už od zimy a tak jsem tomu podřídil fyzickou(a taky psychickou) přípravu. Letos jsem házel krosnu na záda častěji než minulé roky a poctivě chodil na víkendové túry pod stan už od Února.
Před měsícem jsem si dokoupil expediční stan Husky Falcon 2 a tím jsem ukončil materiální přípravu. 

O dovolené jsme s přítelkyní vyrazili na cestu po ČR s dvoutýdenní prázdninovou jízdenkou Českých drah. Já si sbalil vše, s čím pojedu na Kavkaz a celková váha krosny i s jídlem činila 24 Kg.
Hodně mi, zvláště treky po Šumavě, ukázali, jak na tom aktuálně jsem. Po návratu jsem zvětšoval popruhy u krosny, tak aby mi šel připnout stan ke krosně ze zadu a taky proto, aby vznikla větší variabilita uložení. Dnes, když píšu tento článek, jsem už sbalen a můžu říct, klidně ať to zní egoicky, že lepe jsem sbalen nebyl. Hmotnost sice zjistím až zítra na vlakáči, či letišti, ale nikdy předtím se mi krosna nenosila tak pohodlně. 

Teď už ale přeskočím k té šílenosti jít pěšky do ČR. Ano, skutečně to chci jít a zažít. Vždy jsem byl fanouškem velkých fyzických a psychických výkonů. Tohleto bude splňovat oboje. Nedělám to pro slávu, ani pro to, že bych se chtěl dělat zajímavějším. Dělám to proto, že poznám své hranice. Poznám na sobě, kam až můžu zajít, nehledě na to, že mi to změní myšlení a poznám, co je skutečně důležité. Bude to poutní cesta. Mnoho věcí po cestě vyvstane a na to se hrozně moc těším. 
Trasa, kterou bych rád prošel(k tomu se ale nevážu) vede přes Turecko a měří +/- 4500 km, čili je to cesta na minimálně půl roku. Přiznávám, že na to, abych šel tak dlouho, nemám finance, i přes to, že ve své podstatě budu potřebovat peníze jen na jídlo. Jsem však mladý a zdravý, po cestě si můžu peníze na jídlo vydělat, popřípadě pracovat za jídlo. 
Někdy, aby se věci děli a stali, mnohdy stačí jen věřít,přát si a jít za tím, co vy, sami za sebe, skutečně chcete. Rozlište to a běžte si zatím. Každý má nějaký sen. Odhoďte strachy z odsouzení či neúspěchu. A ikdyž to možná bude neúspěšné, nic není hodnotnějšího než zkušenost. Aspoň si na staří nebudete vyčítat, že jste něco neudělali, když jste mohli.:)
Kdyby se někdo chtěl na cokoliv zeptat, dostupný jsem na mejlu [e-mail], pro sledování mé cesty na facebooku, kde budu vkládat fotky, videa a články z tohoto blogu - https://www.facebook.com/gustaadventurer?fref=tsA tady ještě spontánní videopředstavení z dnešního dopoledne. :) 

Na shledanou, přátelé!