Fotbalová spravedlnost přece jen někdy existuje a zbabělost se Angličanům nevyplatila.

Po skončení finále letošního EURA, kdy Itálie porazila Anglii až v penaltovém dramatu 3:2, byli nezaujatí příznivci fotbalu spokojeni, protože vyhrálo mužstvo s nejlepší momentální formou.Tým,který držel spolu a neměl žádnou slabinu

Přitom začátek zápasu pro anglickou reprezentaci byl jako z říše snů. Běžela 2.minuta utkání a po brance, kterou vstřelil obránce Luke Shaw vedli domácí 1:0. Tato branka předurčila ráz celého utkání, protože Italům nezbylo nic jiného než útočit a útočit. Jenomže tentokrát se opět ukázalo, že hrát na vítězství o jednu branku se nevyplácí, protože je to velmi riskantní.

Angličané jako by si mysleli, že se jim nemůže nic stát, tak se zatáhli, vytvořily před vlastním brankářem neprodyšný blok a věřili, že tato taktika je dovede k vítězství ve finále, na které čekali mnoho let. První poločas, jako by jim dal za pravdu, italský tým měl sice stěžejní držení míče, ale prakticky do žádné vyložené šance se nedostal.

Druhý poločas začal obdobně, ale Italové se dostávali do více šancí, než v prvním poločase. Jenomže domácí tým sem tam vylezl ze své ulity, ale jenom na chvilku, aby se hostující tým nedostal do žádné šance. Ovšem přišla 67.minuta utkání a po složité situaci v pokutovém území domácí vstřelil vyrovnávací branku italský stoper Leonardo Bonucci.

Takže se vlastně začínalo od začátku a rázem byly šance obou týmů vyrovnané. I když se na obou stranách objevili šance, spíše jejich náznaky, tak utkání dospělo do prodloužení, které také nerozhodlo. Potom přišly na řadu penalty a protože Angličané nedaly tři penalty a Italové neproměnili dva pokutové kopy, tak se z titulu radovali hráči z Apeninského poloostrova a domácím zbyly pouze oči pro pláč.

Mohou si za to sami, protože po pro ně ideálním začátku utkání, kdy šli do vedení, nechtěli přidat druhou branku a mysleli si, že tento výsledek ubrání. Už je některé statistiky z utkání hovoří za vše. Střely mimo branku 20:6, střely na branku 6:1 a držení míče 62% : 38% - to vše hovoří o obrovské převaze Italů. Další stěžejním momentem tohoto utkání bylo to, že anglický kapitán Hary Cane se postupně ze hřiště vytratil, nevystřelil ani jednou na branku a tím pádem se značně otupila ofenzivní síla domácího týmu. Na to měl zareagovat domácí trenér Gareth Soutgate střídáním takového hráče, který by pomohl anglického kapitána dostat do hry.On tak ale neučinil a střídání, která tento trenér provedl se minulo účinkem. Samo o sobě přišla dvě střídání, těsně před ukončením prodloužení,kdy na hřiště přišli mladí hráči Jadon Sancho a Marcus Rasford,Tito mladí hráči měli střílet penalty, Jenomže je nedali a spolu s Bukayou Sakou se stali černými ovcemi celé Anglie. Není je proto třeba zatracovat. al e penalty měli kopat mnohem zkušenější hráči.

Titul je určitě ve správných rukou a Angličané musejí čekat na pohár pro vítěze dále, ale musí myslet na to,že štěstí přeje odvážným a ne zbabělým.