Do Česka dorazil audit Evropské komise. Piráti podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Je premiér ve střetu zájmů? Mají se úředníci při vyplácení dotací bát? A čerpal Agrofert dotace neoprávněně? Probereme si.
Piráti podali trestní oznámení k rukám Lenky Bradáčové, vrchní zástupkyni v Praze, na neznámého pachatele s tím, že české úřady vyplácejí dotace firmě Agrofert. Několik úřadů už v minulosti měli opakovaně vyzvat, aby vyplácení ukončily. Úřady se ale bránily, že Agrofertu dotace vyplácet musí, neboť nemají žádnou zákonnou možnost tak nečinit, Agrofert totiž splnil všechny podmínky pro čerpání dotací, dle českých zákonů. Podle Pirátů se v současnosti celou věcí zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, který za Piráty trestní oznámení podal, říká že "jde zjevně o systémovou korupci, která se projevuje převzetím státu pro osobní výhody pana premiéra Babiše, který by měl sledovat zájem České republiky, a nikoliv koncernu Agrofert. Jestliže v současné situaci opět nějaká osoba přidělí zakázku či dotaci společnostem z koncernu Agrofert, tak musí počítat s vysokým rizikem trestního postihu."
Senátor Wagenknecht již v minulosti zažaloval třeba Evropskou radu k Soudnímu dvoru EU, protože prý Evropská rada nečinila ve věci údajného premiérova střetu zájmů. Piráti se opírají o loňské nařízení EU, které zpřísnilo přidělování svých dotací a o audit, který má údajně týdeník Respekt k dispozici, což zatím není věrohodně autorizováno.
Premiér Babiš však již v roce 2017 převedl své firmy pod svěřenské fondy AB Trust I. a AB Trust II, aby vyhověl české novele zákona z roku 2017, tzv. "Lex Babiš" a nebyl tak osobou ve střetu zájmů.
Týdeník Respekt, na základě dvou nejmenovaných zdrojů, blíže nespecifikovaných, spekuluje o tom, že se premiér střetu zájmů dopustit měl. Tyto spekulace však pro nás nejsou nyní podstatné, neboť Evropská komise a její závěry mají autoritu úřadu, nikoliv pravomocného rozhodnutí soudu, který jediný může v českém právním řádu rozhodnout, zda-li premiér je a nebo není ve střetu zájmů. Tedy zda-li spáchal nebo nespáchal trestný čin. Pro nás tak primárně platí in dubio pro reo, tedy princip neviny. Dokud pan premiér nebude pravomocně odsouzen ze spáchání trestného jednání střetu zájmů, je občanem nevinným a tedy žádného nezákonného jednání se nedopustil. Ten kdo tvrdí, že je premiér ve střetu zájmů, se tak v současnosti vystavuje kupř. nebezpečí trestního stíhání pro trestný čin pomluvy 40/2009 Sb. trestního zákoníku.
Otázka tak zůstává jediná. Má šanci trestní stíhání, které si u paní Bradáčové "objednali" Piráti, šanci na úspěch? To je velmi nepravděpodobné.
Populistické opoziční strany a jim blízcí novináři či média stále opakují argument, že premiér ve střetu zájmů musí být pro to, že vláda rozhoduje o rozdělení dotací přes SZIF. Je tomu skutečně tak?
Prvně je vláda kolektivní orgán a každý ministr je pak svébytná fyzická osoba. Zákon o střetu zájmů se pak nevztahuje na kolektiv, ani neoperuje s kolektivní odpovědností, ale týká se každého jednotlivého občana českého státu. SZIF je instituce v působnosti ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství řídí Miroslav Toman za ČSSD a ministerstvo podléhá, ostatně jako všechna jiná ministerstva, zákonu o státní službě č. 234/2014 Sb, který nabyl účinnosti roku 2015 v rámci politiky depolitizace státní správy. Podléhá rovněž i zákonu 159/2006 Sb. novelizovaného č. 14/2017 Sb tzv. Lex Babiš, takže není možné, aby úředníci zde rozhodující o jednotlivých dotačních titulech, podléhali politickým závazkům, nebo dokonce střetu zájmů. Generálním ředitelem SZIF je Martin Šebestyán, jehož instituce navíc dotace pro Agrofert, schválené od února 2017, pozastavila v rámci "předběžné opatrnosti", byť se závěrem předběžného auditu EK se neztotožnila.
Agrofert není ovládán Andrejem Babišem, jako premiérem, neboť osobou ovládající svěřenský fond AB Trust I. je Zbyněk Průša, jako správce fondu a Agrofert má svou vlastní správní radu, jako akciová společnost. Premiér tedy ani nemůže rozhodovat o tom o jaké dotace Agrofert zažádá, stejně tak nemá žádný vliv na to, kdo mu dotace přidělí. Co se týká exekutivních rozhodnutí vlády, ta jsou kolektivní a zákony zas schvaluhe parlament. Podle všeho tak vypadá, že žádný trestný čin, pro který by premiér mohl být trestně stíhán, respektive souzen, neexistuje. Chybí zde objektivní stránka činu. Chybí pachatel, neboť úředníci rozhodovali dle zákona. Chybí úmysl a nakonec i protiprávnost takového (a nevíme koho) jednání.
