Masakr v ostravské FN: Výborná práce policie, nebo debakl?

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) označil práci policie za "výbornou". Opravdu její práce byla tak zářivá, nebo místy připomínala bláznivou americkou tragikomedii? A jaké plyne z tragédie ponaučení pro společnost?

Policie, prostřednictvím médií, šířila dezinformaci o možném pachateli. Občané tak hledali a obávali se někoho jiného, než skutečného vraha. Svou pozornost upínali k nevinnému člověku, návštěvníkovi nemocnice, jehož fotografii ČT, na základě výzvy policie, zveřejnila. Ta se pak lavinově šířila na sociálních sítích. K návštěvníkovi nemocnice putovaly komentáře jako "zlost je mu vidět v očích", "měl ses zastřelit rovnou", "jsi vym*danej muslim" a podobně.
Pátrání vedlo od začátku po jiném člověku, než po kterém mělo a policie nakonec zatkla nevinného občana s přesvědčením, že již pachatele, osamělého střelce, má a nehrozí tak žádné další bezprostřední riziko. Vrah mezitím, tedy poté co zastřelil minimálně šest lidí, přišel domů ke své matce do bytu, ze kterého je na nemocnici vidět, aby se jí svěřil. Příběh jí vyprávěl, svěřil se co učinil a co se učinit chystá: spáchat sebevraždu. Maminka pak zavolala policii, které všechno řekla a policii tak začalo docházet, že do sebe něco nezapadá. Proto započala další pátrání, tentokrát po skutečném vrahovi, resp. po jeho automobilu, který se jí nakonec podařilo najít poblíž drůbežárny malé obce Děhylov, kde žije něco málo přes 700 obyvatel. Podle majitele drůbežárny na sebe vrah, podle zvuku, pravděpodobně vystřelil dvakrát. Vrah následkům vážného zranění hlavy podlehl.
Policii se nepodařil ani včasný příjezd do nemocnice, jak je často uváděno. Pachatel totiž v nemocnici již poměrně dlouhý čas nebyl; byl na cestě domů a nebo již doma promlouval s matkou. Často je uváděn "příjezd do tří minut", osobně tedy ale příliš nerozumím tomu, od jaké doby je tento příjezd počítán. Snad od poslední míjené křižovatky? 

V mediálním prostoru následovala absurdní debata o zbraňové legislativě. Vrah byl ale držitelem zbraně ilegální a podle všeho byl vážně duševně nemocný. Když takový člověk chce zbraň, tak si jí opatří a nikdo mu v tom, ve svobodné společnosti, nemůže zabránit. Když chce zabíjet, nikdo mu v tom nezabrání. U takových bleskových útoků to platí o obětech se zbraní stejně, jako o těch bez ní. Mezi oběťmi koneckonců dvě osoby byly příslušníky ozbrojených sil. Relevantním tématem k diskuzi tak zůstává prevence, které ale tak měř žádný čas média bohužel nevěnovala. 
Nejlepší prevencí se jeví upřímný zájem o své okolí. Platí to jak pro tento případ, tak pro případ střelce z Tanvaldu, pro případ střelce z Uherského Brodu, ale i pro případ pardubické nemocnice a krvácejícího Adámka na chodbě. Je to opak nesmyslných restrikcí; trestů, které vedou k další izolaci osamělých lidí, tak jako tomu bylo v tomto případě. Pachatel byl totiž již několikrát trestně odsouzený a k jeho nápravě to evidentně nijak výrazně nepřispělo. Cítil se naopak vyloučenější ze společnosti, cítil se ponížený, ukřivděný a nevyslyšený, jak vyplynulo z rozhovoru policie s matkou a podle získaných výpovědí z nemocnice, kde k sérii nedorozumění mezi ním a personálem nemocnice došlo a dále se prohlubovalo až do brutální msty vraha.

Pojďme diskutovat o tom, jak by instituce mohly přistupovat ke svým klientům lidštěji, že by v nemocnicích vždy mohl být přítomen alespoň jeden psycholog, který taková nedorozumění klientů nemocnic s personálem bude řešit a příp. klienta doporučí na psychiatrii, nebo jej tam, bude-li to třeba, nechá transportovat. Každý pacient má pak ve svobodné společnosti samozřejmé právo odmítnout zdravotní péči, příp. podepsat "revers", na kterém by v případech, kdy je to možné, měl zdravotnický personál trvat, aby klientovi byla zřejmá závažnost takového rozhodnutí. Diskuzi je také možné vést o dalších bezpečnostních opatřeních takových ústavů. Kupř. vždy by měla být odpovědna nějaká přítomná osoba ke spuštění alarmu, informování přítomného personálu a klientů rozhlasem o situaci v budově, aby osoby věděly v jaké se ocitly situaci a mohly podle toho intuitivně jednat.
Největším nepřítelem potenciálních obětí takových bleskových útoků je totiž nevědomost; šok a hrůza.
 

AKTUALIZACE: BOHUŽEL, V RÁMCI MÉHO BOJE PROTI KYBERŠIKANĚ MI BYL ADMINISTRACÍ BLOGŮ ZAMEZEN PŘÍSTUP DO MÝCH DISKUZÍ. NEMOHU SE TAK BRÁNIT PŘÍPADNÉ KRITICE. PROTO PROSÍM POČÍTEJTE S TÍM, ŽE OD TEĎ VŠECHNY KRITICKÉ KOMENTÁŘE, KTERÝM SE NEBUDU MOCT BRÁNIT, BUDOU VYMAZÁNY. A TO PLATÍ I PRO ADMINISTRÁTORY BLOGŮ.

NEBUDE TO HEZKÉ, ALE JE TO JEDINÁ MOŽNOST UČINIT TAK, ABY TO BYLO FÉR. VŠICHNI BY MĚLI MÍT STEJNÁ PRÁVA. POKUD BUDETE CHTÍT NA MNE KRITICKY REAGOVAT, PAK TAK BUDETE MUSET UČINIT STEJNĚ JAKO JÁ - A TO ZDE NAPSANÝMI ČLÁNKY, NEBOŤ DISKUZE NEBUDE MOŽNÁ.