Jak se zbavit kadeřníka!

Je zajímavé, jak mohou být lidé v některých věcech konzervativní. A to i lidé, kteří se jinak nebojí zkoušet nové věci. Ověřila jsem si to na sobě.

Některé věci prostě neradi měníme. Já například svého kadeřníka. Jako mladá jsem nejprve zkoušela domácí experimenty, a když už se mi zdálo, že  jako matka školního dítěte jsem na zubaté ofiny příliš rozvolněná, rozhodla jsem se svěřit profesionálům. Roky jsem chodila za kadeřnicí, která byla rodinnou přítelkyní. Kdysi dávno ještě do socialistického salonu Hygie, později do všech nových módních salónu, které začaly vznikat. Toužila jsem mít na hlavě něco, v čem budu mladá, krásná a šik. Bohužel výsledek byl stále tentýž. Vypadala jsem jako paní odvedle.

„Tak, jak byste to chtěla?“ ptávala se mě moje kadeřnice. Neodvážila jsem se namítnout, že nevím, jak bych to chtěla, protože ona je přece odborník. Nakonec jsme se dobraly k účesu, který mi vytrvale několik let vyráběla. Nebyla jsem ani krásná ani šik. S přílivem nové doby a nových módních časopisů, jsem se snažila svou kadeřnici inspirovat  obrázky účesů, které by se mi líbily. „To by šlo,“ řekla a chopila se nůžek. A výsledek se dostavil. Opět jsem vypadala jako „paní odvedle“, na hlavě se mi nějakým nepochopitelným během věcí vždy znovu a znovu objevoval ten samý účes, jen částka na účtence byla podstatně vyšší. Moje kadeřnice prostě nebyla schopna změnit svůj zajetý styl a já jsem pořád neměla odvahu k ní jednoho dne prostě nedorazit. Taková jednoduchá a banální věc…

Až jsem potkala Radovana. Jako každý dobrý kadeřník je gay a vůbec s tím nemá problém. Napoprvé jsem nesměle žmoulala obrázek s námětem, „jak bych to chtěla.“ Radovan se zamračil a pravil: „No dovolte, přece vám neudělám na hlavě nějakou teploušskou exhibici?“

„A podle čeho se to pozná?“ pípnu nesměle a v duchu se divím.

„ Hele, tak o tom snad já musím něco vědět,“ směje se Radovan, povalí mě do křesla, hodí obrázek do koše a za půl hodiny mi na hlavě vytvoří něco, co bych opravdu chtěla. Konečně, po dvaceti letech si připadám mladá a šik. Od té doby jsme spolu. Vlastně to nebylo těžké, něco změnit. Zavolala jsem své bývalé kadeřnici, že už k ní nepřijdu, že mám někoho lepšího. A bylo to. Radovan je můj kadeřník a  teď  i moje kamarádka (To říká on). Naučil mě, že cesta ke změně je úplně jednoduchá, i když jde třeba jen o tu voňavou kedlubnu! A od toho kamarádky jsou.