Jak přijít o panenství v literatuře

Jsou věci, na které žena nezapomene. První podprsenka, první boty na vysokém podpatku, první pusa a první sex. Máme je schované v sobě a historky s tím spojené si s jinýma holkama vyprávíme u skleničky nebo když brečíme kamarádce na rameni, po té, co nás zase opustil další z mužů,  s nímž jsme chtěly strávit život.

Všechny tyto první věci jsou posvátné a muži je nikdy nemohou pochopit. Nikdy jim nedojde, co je pro ženu tak strašně důležité na tom, když se poprvé nechá seškrtit v krajkovém nesmyslu, vykloubí si chodidlo na deseticentimetrové jehle nebo když odevzdá své panenství nějakému nekňubovi. Muži si přece pamatují daleko důležitější věci - první opici, první auto... Ale vsadím se, že i ten první sex.  První věci jsou prostě důležité. I když pro ženy a muže pokaždé trochu jinak.

Nějak se mi přihodilo, že jsem se stala autorkou. Bojím se říct spisovatelkou, protože, když vám vyjde jedna kniha, ještě to neznamená, že jste spisovatel. Prožila jsem v životě něco, z čeho jsem se potřebovala vypsat a z toho psaní vznikla knížka A co s tím má společnýho láska? A ta knížka vyšla. Kdysi jsem četla nějaký rozhovor s Michalem Vieweghem, kde mluvil o pocitech autora tváří v tvář své první vydané knížce. Prý je to jako první sex. To napětí, to očekávání, to těšení. S každou další zkušeností už víte, o čem to je. S knihou i se sexem.

Poučena Michalem Vieweghem jsem se tedy připravovala na svůj první literární sex. Na autorskou defloraci, na ztrátu panenství. Z nakladatelství poslali stručný oznamovací dopis, kdy k tomu dojde.  Zmámena vlastní ješitností vyrazím do knihkupectví. Vezmu si na to nové krajkové prádlo. O panenství přece musím přijít na úrovni. V obchodě začnu trochu panikařit. Nových knih jsou tu haldy, stohy. Když konečně obejdu čtyři pultíky novinek, najdu se. Najdu svoji knížku. Pomalu se tu spolu hladíme a mazlíme. Michal Viewegh měl pravdu. Je to takové, jaké už to nikdy nebude. Je to poprvé. Je to krásné.

" Tak, co vezmete si ji?" ozve se za mnou.

" Já... No..." koktám zbaběle.

"Jestli si ji nechcete koupit, tak ji tady neosahávejte! Jak k tomu přijdou ti další... " kárá mne mladý prodavač.

Celá zrudlá si tedy knížku nakonec koupím. Osahanou a připravenou o panenství. Budeme si to pamatovat navždycky. Obě.