Volby na Slovensku jasně ukázaly, co oba národy očekávají, změnu. Jsou zhnuseni z politiky. Znechuceni ze stále stejných tváří. Chtějí změnu, lidi kteří mají zkušenosti. Mohou to být lidé, kteří s politikou doposud nepřišli do styku. Ti, kteří už dávno vyděláno mají...
Podle pana Babiše, je zcela na místě změnit státní politiku. Radikálně a od počátku. Jeho motto: Stát je pouze jedna velká firma.
Následuje tedy podrobný rozbor. Jak by firma měla vypadat. Kdo ji bude řídit. Nakonec to nejpodstatnější, na co se bude zaměřovat a co bude produkovat?
Začněme postupně. Vzhled firmy je již předem daný. Hlavní sídlo je v Praze, konkrétně v poslanecké sněmovně. Podle modelu pana Babiše, je ale Praha pouhou centrálou. Pobočky by tedy měly být u každého z nás a to konkrétně na jeho trvalé adrese. Pokud jste bezdomovec, nelze s vámi počítat.
Vedení je složeno z momentální vlády. Tudíž, generální ředitel pan Sobotka, majitel prezident Zeman. Poněkud hororové, ale pojďme dále. Nemůžeme v tomto případě hovořit o řediteli, ale ředitelích. Konkrétně podle jednotlivých ministerstvech. Například ředitel spravedlnosti Helena Válková, financí Andrej Babiš a tak dále. Vzhledem k momentálnímu rozdělení moci bychom poté měli spousty "podředitelů", "něcojakoředitelů", "skoroředitelů" a jim podobné. Následovali by zaměstnanci s vyššími příjmy a kontakty na ty správné lidi. Ti, byť by to v reálné firmě nebylo možné, mohou kecat do věcí majitelovi a generálnímu řediteli. Následuje velké množství zaměstnanců podnikavých, kteří by měli za úkol rovnoměrně rozjíždět obchody do všech světových stran. Dále centrum exportu a inportu. Tyto zaměstnance nemůžeme podceňovat, dokážou cenu nadhodnotit mnohdy až o stovky procent. Poté již následují ona nezajímavá oddělení, kde většina sedí, dře a drží pusu.
Firma se tedy zaměřuje na kompletní růst České republiky. Její prozatimní bilance. Zvýšení nezaměstnanosti, zvýšení státního dluhu, prodlevy v realizacích státních projektů. To je samozřejmě jen zlomek ukrutné práce.
Firma tedy produkuje. Jedince libující si v cizích penězích, alkoholiky, občany závislé na sociálních dávkách.
Změna je život, ale o firmě v tomto případě tedy rozhodně hovořit nelze. Ve společnosti s takovou produkcí by jistě nikdo dělat něchtěl. Na druhou stranu, podle pana Babiše, už v ní děláme všichni. Takže nakonec jsem si sama musela vydedukovat svou vlastní funkci. Ta je: Přijít na to, co tady vlastně dělám...
