Někteří už začali odpočítávat pouhé hodiny do "svátku" všech zamilovaných. Je tomu opravdu tak, zítra je 14.2 a přichází Valentýn. Znáte ovšem původ tohoto "svátku"?
Svatý Valentýn byl ve skutečnosti kněz. Dokonce římský kněz, svatořečen podle nedochovaných pramenů v ranném středověku. Měl velmi tvrdý osud. Věřil v lásku, tudíž i přes zákaz císaře oddával mladé páry. Císař Klaudius byl znám tím, že jeho jediným cílem byla moc. Snažil se tedy předejít manželským svazkům, aby se muži mohli plně soustředit na práci v armádě. Jednoho dne ovšem přišlo, co přijít muselo. Svatý Valentýn byl zatčen za nezákonné oddávání a odsouzen k trestu smrti. Ve vězení se ovšem stalo něco neuvěřitelného. Jeho malým oknem mu dovnitř proudily hromady dopisů, ve kterých mu lidé za oddání děkovali. I on se nakonec zamiloval. Do dcery místního dozorčího. V den své popravy jí napsal dopis, kde jí vyznal svou lásku a na jehož konci stálo: "Od Tvého Valentýna". Dne 14.4 skonal a k tomuto datu se váže "svátek" zamilovaných.
Od té doby miliony lidí po celém světě každý rok slaví toto jubileum. Většina z nich nemá ani zdání o původu a významu tohoto "svátku". Je to velice smutné, proč slavit něco, o čem prakticky nic nevím. Vždyť říci druhému člověku, že ho mám rád, můžeme udělat kdykoli. Nepotřebujeme na to jeden označený den.
Jistě vás zajímá, proč je slovo "svátek" v uvozovkách. Vysvělení je prosté. Oslavy svátku zamilovaných se k nám rozšířily přes oceán, kde se tento svátek ve větší míře ujal. Stačí pouze sledovat zprávy a zjistíte, že sv. Valentýn se v USA slaví podobně jako Vánoce nebo Velikonoce. Je to až bizardní. Lidé čekající měsíce na rezervaci do luxusní restaurace. Posílání valentýnských kartiček, někdy úplně neznámým lidem. Soutěže v nejdelším polibku, nebo nejlepším valentýnském přání. Přijde mi, že tonto svátek je v USA natolik umělý, že i lidé, kteří ve zbytku roku ostatními pohrdají, najednou všechny milují. Mojí reakcí na tyto události bývá smích.
My ale žijeme v České republice, v zemi, kde jsme tento svátek neslavili. Bylo to samozřejmě dáno i sovětskou minulostí, kde tyto svátky byly nepřípustné, ale stejně by to podle mně mělo být jinak. Dovoluji si citovat jednoho z největších českých basníků, konkrétně Karla Hynka Máchu a jeho nejznámější počin Máj:
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky."
Nevím, jak vám, ale mě úvodní sloka básně navodí pocit, že právě první máj by měl být tím pravým svátkem zamilovaných. Nechápu, proč si na prvního máje dají všichni pouze pusu pod třešní a tím je den ukončen. Samozřejmě je zde pověra, že ten, kdo na prvního máje nedostane pusu pod rozkvetlou třešní uschne. Není to pravda! Několikrát se mi stalo, že jsem žádnou pusu nedostala a uschlá si nepřipadám. Někdy jen poněkud dehydratovaná, což podle mě s májovou pusou nemá vůbec co dočinění. Přešla bych tudíž na větší propagaci prvního máje a ne Valentýna.
Uvedu zde důvody, proč je první máj lepší než Valentýn.
1. Méně nákladný. (Dáte si pusu pod rozkvetlým stromem a "šlus", žádné další výdaje. Ekonomicky velice výhodné.)
2. Nebude vás bolet ruka. (Psaním velkého počtu valentýnských přání jste akorát tak zralí na ortopeda. Na prvního máje nic psát nemusíte.)
3. Lepší počasí. (Je to meteorologicky dokázané, že 14.2 je většinou zima, někdy dokonce i sněží. Při neopatrnosti některých jedinců, není vyloučena zlomenina některé z končetin.)
4. Volno od zaměstnání. (14.2 vám nikdo volno jen tak sám od sebe nedá. Takže, jdete po dlouhém a namáhavém pracovním dnu ještě na únavnou večeři, nezávidím. Paradoxem je, že na prvního máje připadá i svátek práce.)
Našlo by se ještě daleko více důvodů, proč bychom si měli prvního máje vážit více, než Valentýna. Nechám to na každém z vás, názory jsou ceněny vždy. Potom ovšem já budu ta, která s úsměvem bude sledovat depresivní statusy na facebooku o tom, že dívka zůstala na Valentýna sama. A kdo ví, možná se lotos dočkáme dalšího hudebního zpracování "deprese děvčat na Valentýna", jako je třeba ta (mimochodem skvělá) od Báry Polákové. Já se na to každopádně budu těšit. V duchu si jen pomyslím, je lepší slavit prvního máje...
