Nedávné protesty přinesly českým dojnicím a farmářům velkou publicitu. O bílých mléčných deštích na českých polích se dozvěděli dokonce i protinožci na Novém Zélandu, občané amerického Seattlu, diváci arabské Al Jazeery, nebo Kanaďané na CBC News. Celý svět pozoroval, jak 500 000 litrů kapek plnotučného mléka mizí do ztracena na důkaz nesouhlasu zemědělců s nízkými výkupními cenami. Může tento zoufalý čin něco změnit?
idnes.cz
Zoufalý stav zemědělství
Kaluže mléka nás přesvědčily o tom, že u nás zemědělství nefunguje. Všichni už víme, že stávající dotační systém naše farmáře znevýhodňuje. Zemědělci se právem rozčilují nad tím, že za krátkou historii České republiky je nezastupoval žádný pořádný charismatický ministr zeměděltsví, který by za ně bojoval při vyjednávání dotačního programu v Evropské unii. Společně s chovateli krav nás také zaráží, že české krávy vyvážíme do Švýcarska, kde jsou tamní zemědělci schopni paradoxně i s mnohem vyššími mzdami vyrábět mléko tak, že se jim to vyplatí. Nejvíc ale zemědělce podle mého musí vytáčet, když si uvědomí, že na ně zapomíná strana, která se před volbami profiluje jako zástupce zájmů venkova a kterou vždycky volí.
Zemědělci už protestují řadu let a k ničemu to nevede.
Na obranu se zemědělci uchylují příliš k demonstraci problému, než na samotný návrh řešení a následnou komunikaci východisek se zákonodárci, vládou, či médii. Stačí se podívat do novin a zjistíte, že o žádném konkrétním řešení se nemluví. Naříkat ale nestačí.
Zemědělci se sice spolčují v Agrární komoře, či jiných organizacích, ale ty nekomunikují s ostatními, jak by se dalo čekat. Když jsem se ale snažila kontaktovat Agrární komoru z pozice lídra Olomouckého kraje za stranu Věci veřejné, neozvali se. Uvědomuji si, že kandiduji za dosud neparlamentní stranu, přesto si myslím, že když zoufale lijí mléko po polích, možná by schůzku uvítali. Já jsem na osobní schůzce netrvala. Mně by postačili pouze jejich informační materiály zaslané zdarma e-mailem. Nikdo se mi ale dodnes neozval.
Nejvyšší zástupci zemědělských organizací nekomunikují, zemědělci v praxi ale ano
Šla jsem na to tedy z jiné strany. Na organizovanou Agrární komoru jsem zanevřela a kontaktovala jsem člověka z praxe - předsedu zemědělského družstva. Rozhovor s ním byl pro mě velmi přínosný. Řekl mi spoustu praktických věcí. Jak výkupy mléka fungují, za kolik se vykupuje obilí, kolik je stojí výroba a tak dále. Ptala jsem se ale i na detaily dotačních pravidel EU, které už předseda zemědělského družstva nevěděl. Předal mi ale rád přímý telefonní kontakt na Agrární komoru. Myslela jsem, že už je vše na správně cestě, ale mýlila jsem se. I když jsem si s jejich zástupcem domluvila schůzku, na poslední chvíli ji nakonec odvolal. Po nějaké době jsem se mu ozvala ještě jednou, ale opět byl zaneprázdněn a já jsem mu měla zavolat o 14 dní později. To jsem ale tentokrát neudělala. Já jsem chtěla pomoci, ale připadala jsem si, jako bych je prosila o schůzku.
Obrátila jsem se raději na organizaci jinou- na Asociaci soukromých zemědělců, která se zrovna v médiích vyjadřovala k tomu, že zemědělci až na výjimky nemohou prodávat své produkty přímo spotřebiteli. Opět jsem jim napsala, ale opět zůstal můj e-mail bez odezvy. Chápu, že jsem z malé strany, ale jsem přesvědčena o tom, že by člověk, který se snaží prosadit své zájmy, měl být vděčný za každý kontakt.
Mléko nelijte do polí, ale do kávy na schůzkách s politiky.
Zemědělské demonstrace budou mít 2. prosince pokračování. Tentokrát plánují zemědělci další protest v Praze. Přeji jim, aby se jim dařilo komunikovat jejich stanoviska efektivně a se správnými lidmi a aby nezapomínali sdělit řešení. Mléko raději než do pole lijte do kávy na schůzkách s politiky.
Kdybyste náhodou znali někoho z Agrární komory nebo jiné organizace, která chce o příčinách a řešení zemědělských problémů mluvit, dejte jim prosím můj e-mail l.andrysova@veciverejne.cz.
