Nekritické vzhlížení ke šlechtě možná souvisí s pozůstatkem poklonkování z dob před sto padesáti lety. U Karla Schwarzenberga ale spíše proto, že zemitý elegán si to u nikoho nerozházel.
Jakkoliv je vyzdvihován jeho přínos české demokracii a svržení komunistického režimu podporou disidentů, je třeba vidět širší kontext. Zájmem rodu Schwarzenbergů bylo především zpětné nabytí nemalých majetků v Česku. Podpora českých disidentů byl z jejich strany velmi šikovný business tah. Věděli dříve než my, že komunisté padnou, a tak si svůj cíl dobře ohlídali. Karel Schwarzenberg byl ten, kdo byznys s majetky v Česku dotáhne do konce, což se perfektně povedlo. Téměř se nemluví o tom, jaké homogenní nezávislé uskupení tvoří bývalí čeští šlechtici, i přes leckdy konkurenční zájmy. V jeho rámci probíhá čilá informovanost a stavovská podpora. Je možné, že vstup Karla Schwarzenberga do vysoké politiky v ČR pomohl ostatním knížecím rodům minimálně přijetím patřičných zákonů.
Pan kníže pohodlně proplouval českou politickou scénou. Neuviděli jsme ho jako tvrdého opozičního politika, ani jako rváče v prosazování, ani jako diplomata provádějícího zásadní dohody směrem k velkým trhům světa. Viděli jsme ho jako rozvážného, zajímavého pána s krásnými bonmoty ovívanými obláčky dýmu, orientovaného na své Rakousko. Zatímco mohl jako lesník ovlivnit zastaralý zákon o lesích, který by naše lesy více chránil před rabováním státního podniku LČR, neudělal to, protože i jeho rodu přináší zpeněžování dřeva zisky. Mohl z titulu svých zkušeností přinést a urychlit přijetí mnoha zákonů, pravidel, regulí. Vše nasvědčuje tomu, že se vezl bez nějaké význačnější stopy, pominuli prodej Pandurů od rakouských kamarádů do Česka. Jeho podpora Václava Havla ve snahách napravit světový řád, uzavírala cesty českým podnikům na významné trhy, což určitě není zásluha.
Rod Schwarzenbergů zanechal před válkou v Čechách nesmazatelnou a vesměs především ekonomicky přínosnou stopu. Byli výbornými hospodáři a obchodníky ve směru jižní Čechy – Vídeň, tedy ne z Rakouska do ČR ale naopak, což na české straně přinášelo práci a Jižní Čechy vzkvétaly. Nelze Schwarzenbergům zazlívat osázení Šumavy smrky, čímž před sto léty vytvořili souvislé monokulturní porosty, které se dnes staly dobrou potravou pro kůrovce. V té době stály na pořadu dne jen ekonomické zájmy, budoucností přírody se nikdo moc nezabýval. Nicméně i od nedostudovaného lesníka Karla Schwarzenberga by se dal očekávat modernější přístup k lesnímu hospodaření. Mohl prosazovat lepší lesnické zákony, ale proč by to dělal, když jde o to chránit především své zisky.
Zviditelňování se ve vysokých diplomatických kruzích je vlastně zábavné. K posílení pozic rodu Schwarzenbergů měla posloužit strana TOP 09, která přinesla slabou opozici ve vedení nastrčeného kamaráda pana Kalouska a dnes bohužel i neuchopitelné paní Pekarové Adamové. Hádám, že voliči této strany pochází většinou z Třeboňska a Písecka. I když si to u obyčejného lidu pan kníže Karel Schwarzenberg nerozházel, a se všemi politickými kolegy i oponenty vycházel nadmíru dobře, nevím, proč bychom mu měli platit státnický pohřeb. Kdyby jeho rodina byla tak kolegiální k Česku, tak řekne… Ok, mi ten pohřeb zaplatíme.
Celkem málo pochopitelné je udělení… cituji: "Řádu Bílého lva občanské skupiny 1. třídy, který dostal za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky".
Formulace „za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky“ je abstraktní. Člověk vlastně neví za co konkrétně. Takže ho dostal pan kníže Karel Schwarzenberg, v době českého socialismu sedící v závětří vídeňských jistot. Zatímco čeští disidenti a jejich rodiny přinášely reálné oběti a po revoluci více pracovali na změnách v transformaci a rozvoji státu, kdo z nich dostal Řád Bílého lva občanské skupiny 1. třídy?
