Vyjel jsem z domu po Brookhurst street na Pacific Coast Hwy a tam směrem na Newport Beach. Hned za sebou vidím houkat několik policejních aut. Mezi mnou a jimi jelo malé bílé autíčko typu Fiátek s černovlasým hochem. Myškou m
Snadno ho dostihli a chtěli vzít ze dvou stran do kleští, jenže v protisměru stále jezdila auta. Prchající viděl, že ho chtějí sevřít a tak udělal prudkou otočku do protisměru čímž těžká a dlouhá policejní auta přivedl do složitého manévru. Jenže další ho hned bloklo v protisměru načež on nečekal a přímo před mým nosem div mne neťuknul, hodil smykem kličku opět do protisměru, takže jel zase přede mnou. Všiml jsem si, že na zadních sedačkách má bedny. A také že nad námi je vrtulník.
Po čtrnácti dnech jedu z Huntington Beach na Costa Mesa a v místě kde se sjíždí z Pacific Coast Hwy stojí kolona aut která jedou rovně. Já už jsem na úrovni odbočky vpravo, kde mi odbočit nedá jen okrajová plná čára. Mám hodně místa, chodník zprava není, jen tráva a za ní zeď, nikoho neohrožuji tak jsem tu plnou čáru přejel pravými koly a ladně vjel na nájezd na most. Na mostě houkačka a za mnou policista na motorce. Musím říci, že mě to překvapilo protože jsem se nedávno přestěhoval z Washington State kde se tohle neřeší. Teď už vím že v L.A. je jiný režim.
Auto ke straně, vypnout motor, stáhnout okénko, ruce na volant a čekat. Pozoroval mne ze zadu až to udělám a pak přišel těsně kolem auta, opatrně předkloněn, s jednou rukou na koltu.
„Vše OK?" Ujišťuje se.
„Jo."
„Víte, proč jsem vás zastavil?"
„Vím, plná bílá."
„OK."
„Kde máte řidičák."
„V kastlíku."
„Tak jednou rukou ho pomalu otevřete a dvěma prsty mi podejte."
Pořád stál tělem za mnou jen hlava trochu vykukovala do okýnka. Stále ruku na koltu.
Takže řidičák a pojištění auta, to je to co policajty v USA zajímá. Už se narovnal.
„V pořádku pane, bohužel vám musím vypsat pokutu. Můžete se proti tomu ohradit."
„Ohrazovat se nebudu, ale doufám, že mi dáte nejnižší sazbu."
„To neřeším já pane ale centrála, pokuta vám přijde poštou. Pokud nic dalšího nechcete, můžete jet a dávejte pozor. Šťastnou cestu."
Za dva dny přišla pokuta. List, na kterém stálo, že mohu zaplatit 213$ a dostat 1 trestný bod anebo.... a to je ve Státech to krásné že vám vždy dají na výběr. Nabízíme vám v sobotu jít na přezkoušení z testů, takže zaplatíte se slevou jen 154$ a navíc bez trestného bodu. Je to zajímavé řešení vzhledem k tomu že policie prodělá na nízké pokutě a ještě na své náklady organizuje přezkoušení. Nejde v USA vždy jen o peníze? Je na prvním místě bezpečnost provozu resp. i za cenu dotací dovychovat neposlušné řidiče? Asi ne, ... může to být dobře zkalkulovaná investice, protože bouračky možná stojí daňové poplatníky více peněz než dotovaná prevence se slevou na pokutě.
Takže jsem volil druhou variantu hlavně kvůli bodíku. Při případné příští pokutě bych totiž mohl platit výrazně víc.
V sobotu před devátou ranní stála před školicím střediskem v Santa Ana dlouhá fronta lidí, tak kolem 300. Poměrně málo Hispánců a skoro žádní Asiaté. Většinou běloši ze sociálně slabší třídy. Všichni hříšníci místní silniční dopravy za poslední měsíc.
Uvnitř budovy nás rozdělili do tříd po 30ti lidech. Před námi stanul velmi příjemný energický mladík, rozdal nám testy a papíry na zápisky. V podstatě nás zábavnou formou seznamoval s testem, který jsme měli vyplnit. Napovídal hlavně těm, kteří byli s angličtinou na štíru. Pak přišla polední přestávka, na kterou před budovou čekaly pojízdné občerstvovací vozy.
Po přestávce nás lektor vyzval, aby jeden po druhém řekl za jaký přestupek je tady a kolik mu napařili. Většinou to bylo zakázané parkování, stopky, plné čáry nebo jízda na červenou. Nikdo nebyl za rychlost, kterou jsem mimochodem na západě USA ještě neviděl měřit. Zajímavé historky byly odměněny potleskem, jak to ve Státech chodí, lidé jsou spontánní a soudržní. Ovšem největší ovace sklidil mladík s vizáží D´Artagnan. A jak tak povídal, někoho mi připomněl.
„Jedu po Pacific Hwy, bedny na plný pecky a mám se fajn. Pak vidím, že mne otravujou policajti. Kašlu na ně, rušili mne. Jenže dali honičku tak jsem přijal výzvu. Chytli mne na zátarasech. Byl tam vrtulník a bylo to napínavý."
„A kolik?" ptá se lektor.
„Čtyři a půl tisíce."
„Wow!"
Lektor sebral testy a hned je vyhodnotil. Prošli všichni, to je na Státech to pěkné.
