Zde kopíruji úvodník článku ve Zdraví.idnes ze dne 5. 9. 09. který mluví za vše.
"U dětí je potřeba pitný režim hlídat. Řeknou si o vodu až v momentě, kdy pocítí žízeň, a to už je podle lékařů pozdě. Pomocí žízně totiž tělo vysílá
Co to je za nesmysl?
Nechápu jak jsme se my mohli bez těchto lékařských rad dožít dobrého zdraví a šťastného dětství v plném pohybu? Přitom si nepamatuji že by někdo strádal žízní, natož kolaboval z nedostatku tekutin. Nikdy jsem od žádného z dospělých neslyšel, že musím pít natož, že musím více pít. Měl jsem žízeň a někdy opravdu pořádnou, tak jsem se šel napít. Někdy jsem už skoro nemohl, jak jsem byl vyschlý, když jsme s klukama lítaly daleko od domu. Žádné následky nikdo neměl.
Berme dítě jako mládě savce. Jako každé mládě, které nemá zkušenost a nedělá rozumové závěry, se řídí biologickými podněty a momentální potřebou. Biologický podnět je „mám žízeň" a momentální potřeba je signál rodiči „dej mi napít."
Tabulka spotřeby tekutin uvedená pod článkem je jeden z těch nesmyslů škatulkování výchovy a výživy dítěte. Jestli jsem rodič a dítě mi brečí, nebudu se dívat do tabulek, ale podívám se intuitivně na jeho základní potřeby - jestli se vyprázdnilo, jestli ho něco netlačí, jestli mu není horko nebo zima, jestli má na něco chuť nebo hlad, jestli má žízeň. Pokud vím tak lidstvo s tímto vystačilo po staletí, až do poloviny devadesátých let, kdy lékaři podplaceni výrobci nápojů začali pod různými záminkami tlačit na lidi, aby více pili. Jaký to objev!! Po té se na ulicích vyrojili lidé každý druhý s PETkou v ruce. Než to doktoři pustili do médií tak s flaškou v ruce nikdo nechodil a nestrádal. Potom některé "ovečky" poslechly a nestalo se nic co by zlepšilo zdraví obyvatel, naopak...objevilo se více vodnatých těl. A samozřejmě stouply prodeje nealko nápojů.
Ještě jednou zopakuji, co řekla lékařka do poradny.
„Pomocí žízně totiž tělo vysílá signál, že má nedostatek tekutin. Tak daleko by to však podle dětské lékařky Alexandry Moravcové z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vůbec nemělo dojít."
Takže podle lékařky bychom neměli tedy mít pocit žízně? Tedy popírá proces předávání informací mezi jednotlivými orgány a mozkem. Zjednodušeně řečeno od vnitřních orgánů k mozku a od mozku do pohybových končetin, které pak provádí akci. Každý teplokrevný živočich má někdy žízeň. Ale on nejde pít dřív než žízeň dostane. On nepředchází pocitu žízně jak poučuje rodiče paní lékařka. Opravdu jde pít, až když tu žízeň má. Ve chvíli, kdy mozek dostane signál, začne živočich hledat zdroj vody. Což zabere ještě nějaký čas, takže žízeň se trochu prohlubuje, ale s tím příroda počítá. Organismus má vždy rezervy. Po napití nějakou dobu trvá, než se tekutina dostane do celého organismu. Ale i na tuto dobu má tělo pořád rezervy. Jednoduše řečeno příroda to zařídila tak, aby vyslání signálu o žízni bylo s předstihem než se sníží tekutiny v těle do hladiny, ve které by muselo přejít na krizový režim.
Třeba jsou problémy příjmu tekutin někde jinde než pouze v samotném množství.
- Pokud se v době zvýšené aktivity ledvin mezi 17:00 a 19:00 (Angličané na tento čas zavedli Tea at Five) tekutiny lehce doplní je to už dostatečná rezerva v případě menších výpadků během následujících 24 hodin (podle čínského stravovacího kalendáře).
- Přehřátí organismu přílišným navlékáním dítěte vyvolává neoprávněný pocit žízně. Je třeba rozlišovat jestli dětské tváře jsou červené opravdu z nedostatku tekutin nebo prostě z přehřátí. Na veřejnosti je často vidět ten druhý případ.
- Složení stravy. Podle toho kolik obsahuje vody. Asi nebudeme dávat dítěti pít po polévce nebo po ovoci.
- Nucené pití vyvolává návykovost. Dítě pak vyžaduje tekutiny, i když je vůbec nepotřebuje resp. když se díky objemu pro něj stávají škodlivými. Rodiče z něho vlastně (za vydatného brainstormingu některých lékařů) udělali pijana.
- Ústřední topení bez zavlažovačů způsobuje, že děti pijí více, než na kolik jejich organismus stavěn.
Jsem přesvědčen, že občas žíznit je naopak zdravé. Mobilizuje to některé metabolické procesy v těle a je to vlastně logické kyvadlo, ve kterém by se organismus živočichů měl nacházet - tedy období ztráty se střídá s obdobím příjmu. Určitě je škodlivé stálé období ztráty stejně jako stálý příjem.
Někteří lékaři se snaží běžné biologické pochody nacpat do pravidel. A někteří jsou opravdu perly. Jelikož jde o zdraví lidí tak by si měli dávat pozor na to, co komu radí. Myslím, že je lepší učit lidi poslouchat své tělo a citlivě vnímat dítě, než se řídit uměle vytvořenými pravidly.
