Holit nebo neholit

Za mých mladých let se to tak neřešilo, tak nějak jsme víc respektovali přírodu a postupně přicházeli na to, jak budou nohy vypadat hladší, tváře upravenější. Jenže tenkrát se rebelovalo proti režimu a každý chlup se hodil. 

Hlavně na hlavě.

Ale pak přišla jiná doba a taky k nám dorazily různé trendy v holení hlavy, tváří, nohou, podpaží i dalších částí těla včetně intimních. Každému se něco zalíbilo a pak se v tom našel. Dnes už se dá těžko odhadnout, jestli jsou plešatí ještě vlasatí, či nikoli, protože každý klame tělem nějak jinak. Někdo svou dokonalost občas přehání, zažila jsem "krasavce", co si začal trhat chlupy z nosu u stolu v restauraci a to mi už připadlo opravdu přehnané.

Dámské kosmetické i kadeřnické salóny, ty pamatuji odjakživa, velký boom ale přišel s tím, jak se začaly objevovat barber shopy. Najednou přestali být v módě holohlavci, muži si začali pěstovat dlouhé vousy a vlasy upravené ve stejném stylu, najednou vypadali všichni jako jezevci, začali si hlavu i vousy voskovat a působit upraveně, i když v naší zeměpisné poloze tak trochu divně. Možná se to někomu líbí a třeba to některé ženy vyžadují, mně je příjemnější taková ta nedbalá elegance, u mužů sice nebývalo dřív přirozené, aby o sebe tolik pečovali, přesto jim to slušelo. Vyholené hrudníky a dokonalé tvary se nenosily.

Prostě jsme tenkrát měly úplně jiné idoly …