Být pozitivní není věda

Nejsem odborník, abych někomu radila, ale dlouho pracuji s lidmi, a to mne to poučilo. Je dobré poslouchat, co říkají.

U nás doma se problémy vždycky řešily přímo. To mě naučilo zbytečně se v ničem nepitvat, snažit se najít cestu, jak ze všeho vybřednout, nehledat problémy tam, kde nejsou a jít dál tam, kam jsem si namířila. Vždycky to nebylo jednoduché, ale kromě dovedností získaných z rodiny jsem si časem měla osvojit ještě další. Hlavně hledat pomoc na konci své ruky, nespoléhat na ostatní a udělat všechno, co je v mé moci. Obvykle to stačilo, protože při vynaložení snahy někdy zafunguje štěstí, někdy je mé přání i přáním někoho jiného a třeba je to silou vesmíru, prostě se občas dějí zázraky.

Hlavní je si věřit, jít za cílem a postupovat pevným krokem dál. Pochybovat nemá cenu, věci obvykle neprobíhají přesně tak, jak si je představujeme, kdo má štěstí, tomu může nahrát taky náhoda.

Důležité je myslet pozitivně, věřit si, ani na chvíli nepochybovat a nehledat žádné výmluvy a kličky, které způsobí, že nakonec víra není dostatečně pevná, pochybnosti odhodlání zviklají a pak se věc nezdaří. Kdo pochybuje dlouhodobě, tomu se pak může smůla lepit na paty. Ale první nezdar neznamená vůbec nic, musí se pokračovat.

Občas se mi stávalo, že jsme s někým probírali přání, možnosti, touhy a snažili se třeba společně. Ale pak jsem zaznamenala, že dotyčný nebo dotyčná začal/a pochybovat a do řeči se vkrádala slovíčka, která nepřesvědčovala o opravdovém úmyslu. Když něco chceme doopravdy, je třeba se podobných slov vyvarovat. Říkat jenom věci vážně míněné, které svědčí o opravdovém úmyslu.

Příklady slov, které předem zpochybňují:

„Chtěl bych toho dosáhnout, ale to by muselo …..“ (dosaďte si cokoli)

„Dobře, pak se domluvíme.“ (Kdy, když ne teď? „Pak“ je spíš „nikdy“.)

„Tohle já bych nemohl/a!“ (A ostatní mohou?)

NE není slovo, které zpochybňuje, je to jenom rozhodnutí. Pokud něco nechci, je dobré to vědět a přiznat si to. Není třeba mlžit, lepší je si věc ujasnit a nepochybovat.

ANO, to je slovo, které nemá rádo „ALE, NĚKDY, PAK“. Neladí spolu.