Tak takhle vypadá smrt? Ne! Ne moje děti.
Wilsons Promontory, Victoria, AUSautorka
Děti s námi v ideálním počasí v pohodě dokončovaly asi osmý kilometr na svých malých nožičkách. A byla jsem na ně za to patřičně hrdá. Hráli jsme asi desáté kolo „město, jméno, zvíře, věc“. Povídali si o našich naše psech a výletech, na které si děti vzpomínaly. Celý den byl nabitý skvělým vyprávěním o nepřekonatelné síle australské buše a jejím znovuzrození po ničících požárech; o černých kakadů, kteří nám občas poletovali nad hlavami; o roztomilém wombatovi, kterého jsme před chvílí viděli a o spoustě dalších jiných věcí.
Sami to znáte. Tyto chvíle s dětmi v přírodě jsou nepřekonatelné a za nic na světě bych je neměnila. Venku na tůře jsem ve svém živlu. Hlavně venku na horách jsem doma. Miluju ten pocit volnosti. Miluju objevovat neznámé. Miluju, že nevím co mě za dalším kopcem čeká. Miluju, že žádný den není stejný a že i ta nejobyčejnější procházka za humny může být úžasným nezapomenutelným dobrodružstvím.
A pak se najednou celý můj život zastavil. Holku modrookou jsme ani nedozpívali a já s dětmi vytřeštěně hleděla smrti přímo do očí. Krve by se ve mně nedořezal.
Několikrát jsme si s manželem kvitovali, jaké je štěstí, že si v tomto rozumíme a že jsme oba stejní blázni. Že nás to táhne na stejná místa. Že dobrodružství vyhledáváme. Že se bez určité dávky adrenalinu zkrátka neobejdeme.
Jsem si vědoma toho, že mám nepopsatelné štěstí, že můžu tuto svou lásku sdílet, jak se svou lepší polovičkou, tak s tím nejdůležitějším co mám. Děláme to asi všichni a myslím, že je to tak v pořádku. Děti by měly s rodiči sdílet některé jejich záliby. I když by to samozřejmě mělo být i naopak. Ať už se bavíme o baletu, vážné hudbě, fotbale, stanování nebo lezení po horách. Fakt je ten, že u některých koníčků rodičů, do které jsou zahrnuty děti, to ne vždy může dopadnout dobře.
Jak ale vědět, kdy je trocha riskování v pořádku a kdy to hraničí s nezodpovědností? I vědci se přece shodují, že když se děti naučí trochu riskovat, být mimo jejich osobní zónu bezpečí, tak mají větší možnosti úspěchu a být v něčem opravdu dobří. Ale co když při tom učení riskovat a mít odvahu a ničeho se nebát mohou přijít o život? Co pak?
Při pohledu na esíčkovitě vztyčeného hada zhruba do úrovně mých kolen kousínek ode mě, v útočné pozici s vytasenými tesáky, se mi promítnul ve zkratkách celý můj život. První pusa s tím pravým. První panická hrůza v propadajícím se letadle jen pár dní po svatbě. Bezprostřední blízkost první lavině. První pohotovostní bivakování v bouři. Sestup na pokraji sil a bez jídla. První zaseknutí cepínu do ledu. První ultrazvuk. První porod. Jejich první krůčky i první odřená kolena.
Připadalo mi, jako by se had k nám přibližoval a zvětšoval se. Jeho nafouknuté „tváře“ nás ale natolik fascinovaly, že jsem si hlupák přála, abych je mohla prozkoumat zblízka.
Probrala mě až dcerka, která si stěžovala, že jí bolí, jak jí pevně svírám ruku.
Začali jsme pomalinku couvat a ohlušující ticho protínal jenom hadův chraptivý zastrašující sykot. Mám ho vyfotit? Kde je taťka? Co tam vzadu zase dělá? Jak odsud pryč? Musím co nejrychleji uprchnout s dětmi do relativního bezpečí.
Je to od nás nezodpovědné chodit s nimi od malička v krosně na zádech a tahat je po horách? Učit je slaňovat? Nechat 3 dny staré novorozeně olízat a očichat našimi psy? Je to ode mne krkavčí vodit je na balet, jenom proto, že já si myslím, že je tato koordinace pro ně důležitá v obodbí růstu? Je to hloupost jít s nimi na hřebenovku nad úroveň sněhu? Učit je jezdit na kole? Plavat? Lyžovat? Sednout s nimi do letadla? Jet autem po D1?
Jsem nezodpovědná matka, že dětem předávám to, co nás s manželem zcelilo a udělalo z nás lidi, kterými jsme dneska? Jsem nezodpovědná, že je občas vystavuji mírně riskantním situacím? Kde je hranice zdravého výchovného riskování a nebezpečného ohrožování života?
Nevím. Jednoznačnou odpověď na tyto otázky si musít nají asi každý rodič sám.
Já vím ale jedno naprosto jistě. Strachu, coby milující matka jsem absolutně plná a nikdy, NIKDY se jej nezbavím, ani kdybych s nimi byla „bepečně“ zavřená celé dny doma. Asi proto, mi ani tato příhoda nezabrání, abych je zase příště vzala někam, kde na nás asi určitě bude číhat nějaké to dobrodružství. Ať už má jakoukoliv tvář.
Protože trošku s dětmi riskovat nemůže být tak zlé.
PS: Doma jsme si dodatečně v encyklopedii vyhledali, že na nás svá zubiska cenila smrtelně jedovatá Pakobra páskovaná (Notechis scutatus) , což je podle některých zdrojů druhý nejjedovatější had na světě.
Alexandra Synac
Vypadá to jako špína. Chutná to jako špína. Není to špína.
Po cestě domů je už úplná tma. Elektřina je zde na ostrovech jen zřídka. Tady je opravdu tma taková, že si nevidím ani na vlastní dlaň před obličejem. Svítí jen hvězdy a malý srpek měsíce se krčí někde za mraky. Začíná zlehka poprchat. Vzduch je ale i nadále teplý, těžký a něžné kapky vody příjemně chladí. Nastavuji jím obličej a chce se mi křičet radostí z toho, kolik úžasných věcí jsem dneska zažila.
Alexandra Synac
Proč je Uluru červené?
Taky vás někdy zajímalo proč je Uluru vlastně červené? A proč se v tolika průvodcích a novinách pořád dokola a dokola píše ten samý blábol, že Uluru je největší monolit na světě, který .... blá blá blá ...? Pořád mě šokuje mě, jak jednoduché je ještě v dnešním světě zmást nějakou hloupostí masy lidí po celém světě. Očividně stačí něco otisknout pod věrohodnou značkou a všechny průvodce, cestovky a webové stránky to budou donekonečna kopírovat.
Alexandra Synac
Tisíc barev Uluru - obrazem
Kdybyste mě paličkou na maso klepli, tak vám nepovím, proč jsem pořád dokola a dokola fotila jednu a tu samou ́věc ́. Fakt nevím. Stál tam, jako neviditelná prostitutka, co z ní nikdo nemůže strhnout oči, přestože na ní vlastně nic k vidění není. Při našem cyklo-výletě okolo Uluru jsem nasbírala neuvěřitelné kvantum fotek. A když jsem se probírala tím množstvím, došlo mi, že se to tam hemžilo barvami víc, než na Michelangelově zástěře. Posuďte sami.
Alexandra Synac
S kolem kolem Uluru. Lepší než ho vylézt
Ráno se nám ze stanu lezlo poněkud obtížněji. Zamrzl nám zip na stanu a bylo potřeba ho několika trhavými pohyby rozmrazit. Vystrčila jsem hlavu ven skrz škvír v chlopni a za krk pod mikinu mi spadlo pár malých kousíčků ledu. Není čas na výbavu, jak by řekl Velký Hálí, východ slunce na nikoho nečeká.
Alexandra Synac
Zimní postelová terapie přežití po australsku
Zima je vypečené období. Zima má asi to jediné štěstí, že by bez ní nebylo jaro a léto; ... Že bychom bez ní ohrnovali nos nad teplem, modrou oblohou, světlem, jarním deštěm anebo čerstvým poupětem.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
V Londýně útočil muž s mečem. Zabil třináctiletého chlapce, napadl i policisty
Třináctiletý chlapec zemřel a další čtyři lidé byli zraněni po útoku muže ozbrojeného mečem v...
Univerzita začala s podmínečným vylučováním studentů, kteří neukončili protesty
Newyorská Kolumbijská univerzita v úterý oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu...
Vůz technických služeb rozmetal autobusovou zastávku, řidič byl opilý
Na okraji Mostu dnes dopoledne menší nákladní vůz zcela zdemoloval autobusovou zastávku, na které v...
Novým ministrem za TOP 09 bude Tuleja. Fiala ho označil za posilu pro vládu
Novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace se má stát prorektor Slezské univerzity v Opavě pro...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 154
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2572x
https://www.instagram.com/ardna_xella/