To, že se turecký prezident Erdogan cítí být na koni je zřejmé i z toho, že se nedávno odvážil zkritizovat americké speciální síly v Sýrii za to, že si na své uniformy dovolili umístit nášivky svých spojenců –
syrských kurdských jednotek YPG. Nezůstalo však jen u Američanů. Minulý čtvrtek přijala turecká Národní bezpečnostní rada pod vedením prezidenta Erdogana výzvu určenou České republice, Německu, Švédsku a Francii, aby přehodnotily své rozhodnutí povolit na svém území zřízení kanceláří syrských Kurdů. Není tajemstvím, že naše vláda, podobně jako mnohé další západní země, dlouhodobě podporuje Kurdské milice v Iráku a Sýrii v jejich boji s Islámským státem, který ohrožuje nejen je, ale je hrozbou i pro západní civilizaci. Není také tajemstvím, že tato spolupráce se vůbec nelíbí Turecku, které má obavy, že posilování kurdských menšin v těchto zemích může přispět k posílení národně osvobozeneckého boje Kurdů v samotném Turecku. Přitom ještě poměrně nedávno probíhaly v Turecku nadějné mírové rozhovory mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a tureckou vládou o budoucnosti postavení kurdské menšiny v Turecku. Bohužel turecký prezident, který potřeboval získat většinu v parlamentu, vsadil vše na nacionalistickou kartu a místo pokračování rozhovorů začal s proti-kurdskými represemi.
Syrské, levicové Lidové obrané jednotky jsou přirozeným spojencem Turecké, levicové Kurdské strany pracujících, ale obě tato seskupení omezují svou spolupráci do té míry, aby neohrozily své zájmy v domovských zemích. Tedy, aby příliš neprovokovaly Turecko a aby YPG nepřišla o pomoc západních zemí, kterou dostává v rámci společného boje s IS. Syrští Kurdové ovšem dobře vědí, že pokud budou chtít mluvit do příštího uspořádání Sýrie, tak musí disponovat silnou mezinárodní podporou, která eliminuje tlak Turecka, které se je snaží dostat do izolace. To, že se to Turecku zatím docela daří je vidět i z toho, že syrští Kurdové, nebyli přes tlak Moskvy, přizvání jako samostatná delegace na mírové rozhovory v Ženevě. Západ se k syrským Kurdům, na rozdíl od těch Iráckých, choval dlouho rezervovaně. Důvodem byl výše zmíněný odpor Turecka a převažující levicové zaměření syrských Kurdů. Průlomem bylo setkání francouzského prezidenta Hollanda s předsedou kurdské Strany demokratické unie (PYD) Abdulahem v únoru 2015. PYD je přitom seskupením, které zastřešuje i mužské milice YPG a ženské milice YPJ.
Minulý rok se syrští Kurdové rozhodli také rozšířit své diplomatické aktivity do některých evropských metropolí, mezi něž vybrali i Prahu. Tato volba svědčí o tom, že syrští Kurdové vnímají poměrně silnou angažovanost ČR v boji s IS a také o tom, že v naší republice mají silné zázemí. Spolek YPG Evropa byl v Praze zaregistrován v říjnu 2015 a počátkem dubna otevřel tento „soukromý“ spolek své zastoupení v naší metropoli. Cílem kurdského zastoupení má být získání politické, materiální a vojenské pomoci pro syrské Kurdy. I když naše vládní orgány odmítají připustit oficiální styky s tímto uskupením, tak podle kurdských zdrojů již došlo k setkání s úředníky ministerstva obrany. Snad také došlo k nějakým dohodám, které pomohou lépe vyzbrojit oddíly syrských Kurdů, protože tito jsou, co se týče výzbroje, v daleko horším postavení než bojovníci Islámského státu a jejich bratři - pešmergové v Iráku. Západní politici, včetně těch našich, by neměli podlehnout nátlaku Turecka, překonat ideologické předsudky a plně podpořit naše spojence ve válce proti IS. Erdogan se ukázal jako falešný spojenec, vyděrač a osoba s autoritářskými sklony, která nerespektuje demokratická pravidla a práva menšin. Naši politici i občané by měli vzít tyto fakta v potaz a plně podpořit naše syrské, kurdské spojence.
Zdroje:
Ankaře vadí kurdský úřad v Praze Právo 28. 5. 2016
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1693576-kurdove-otevreli-v-evrope-sve-zastoupeni-jako-sidlo-si-vybrali-prahu
http://zpravy.idnes.cz/syrsti-kurdove-otevreli-svou-pobocku-v-cesku-foa-/domaci.aspx?c=A160403_124439_domaci_jw
http://www.kurdishinstitute.be/syrian-kurds-expand-diplomatic-network-in-europe/
