Bylo, nebylo. Za devatero horami, za devatero řekami, za úžinami Bospor a Dardanely leží neklidný región, který se nazývá Blízký Východ a o něm bude dnešní pohádka.
Na západ od tohoto regionu se rozprostírá velká, mocná říše, kterou diriguje Tramp I, sebestředný vládce z království za velikou louží. Když na Blízkém Východě vypukla mela v zemi, nezemi a moc si začali uzurpovat, poněkud radikálně islamisticky založení, skřetové, kteří nejenže terorizovali místní obyvatelstvo, ale podnikali i zákeřné výpady v říši Západu, tak se tamní činovníci, v čele s Trampem I, rozhodli zakročit a skřety zničit. Říše západu měla v regionu silného spojence v mocném sultánu Erdoganovi, který si ovšem válku v zemi, nezemi vyložil jako příležitost k posílení své moci a rozšíření své říše. Sultán tedy kašlal na své spojence, povolil transfery zbraní a posil skřetům přes své území, a nakupoval od nich ropu, která pomáhala financovat jejich aktivity. Západní mocipáni se škaredili, sem tam udělali ty, ty, ty, ale na víc se nezmohli.
Aby ovšem Západ mohl válku se skřety vyhrát, potřeboval spojence, který by ho v boji zastoupil. Nu a tu se na scéně objevuje, ze všech stran utlačovaný, národ Kurdů, který obýval severní oblasti země, nezemě a se skřety se neměl zrovna v lásce. Tramp nechal Kurdům dodat lehké zbraně a poskytoval jim leteckou podporu, což Kurdům pomohlo k vítězství nad zlými islamistickými skřety. V pohádce by v této chvíli zazvonil zvonec a pohádky by byl konec. Dobro zvítězilo nad zlem, které bylo po zásluze potrestáno, a chrabří kurdští bojovníci by byli odměněni koláči v podobě podpory při vyjednávání o budoucím uspořádání země, nezemě. Ovšem tady pohádka končí a nastupuje tvrdá realita – svět, kde se buchtami za skutky neplatí, kde jde především o vlastní zájem.
A tak když se spojenec Západu – Erdogan, který svým spojencům doposud okopával kotníky, kde se dalo, rozhodl ukousnout si kus severní Sýrie, který z rukou IS vyrvali syrští Kurdové, dalo by se očekávat, že Západ zasáhne a ekonomickou, či dokonce vojenskou silou postaví Turky do latě a nedopustí, aby Turci vyzbrojeni těžkými zbraněmi a letectvem, mohli decimovat lehce ozbrojené Kurdy. To se však děje jen velmi vlažně a tak to vypadá, že než se Západ k něčemu rozhoupá, bude po Kurdech veta, tedy kromě těch, kteří neutečou do pouště, či náruče syrského prezidenta Asada. Turek anektuje sever Sýrie a nějaké ty sankce budou brzy zrušeny, protože Turecko je přece náš atlantický spojenec a navíc významný obchodní partner, který navíc drží Evropu pod krkem hrozbou, že otevře hranice migrantům do Evropy.
Je asi marné připomínat vzletná prohlášení politiků o demokracii, spravedlnosti, solidaritě s utlačovanými, přátelství, či vděku. Jak je z této kauzy vidět, jsou to jen pohádky pro děti, které v reálném světě dospěláků pozbývají význam. V tomto světě jde hlavně o moc a vlastní zájem. Turecká agrese zkomplikovala poválečné mírové uspořádání Sýrie a dokonce možná i dojde na překreslování hranic, což by znamenalo porušení územní celistvosti Sýrie, tedy principu, který Západ, v jiných souvislostech, tak vehementně hájí. Česká republika je nedílnou součástí Západu a zrada Kurdů padá tedy i na naší hlavu, zvláště po předchozím prohlášení premiéra Babiše na půdě OSN, kde Erdoganův plán na vytvoření tzv. nárazníkové zóny podpořil. Jeho současná otočka je bohužel jen čirým alibismem, která nezakryje jeho selhání, kdy v něm převládl duch kramáře nad duchem opravdového státníka, ale tak to u našich politiků bohužel často chodí.
Zdroje: https://www.lidovky.cz/svet/babis-se-setkal-s-erdoganem-ma-jasny-plan-jak-vyresit-problem-s-uprchliky-uznal-cesky-premier.A190926_091535_ln_zahranici_rkj
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/erdoganova-uprchlicka-enklava-v-syrii-babis-napad-posvetil-experti-varuji-pred-rozpinanim-turecka-79623
