„Při pohledu na státní vlajku by patriotovi, jako jsem já, jistě mělo zaplesat srdce, ovšem já když vidím ty naše národní barvy, tak se mi spíše dělá poněkud šoufel.“ Rozjímal pan profesor Fiala.
„Není se čemu divit. Už léta jsme my neoliberálové odstaveni od vládního lizu a i když se všemi možnými způsoby snažíme dostat toho novodobého slovenského Jánošíka na hák a sypeme mu hrách pod nohy, kde se dá, tak Andrej to zatím vždy ustál. No nemáme to my kluci pravicoví jednoduché, mnoha lidem ještě nesešlo z paměti, co se dělo za vlády našich partají, jak zatím co se tenkrát u nás pilo víno, tak se prostý lid poučoval o utahování opasků a rozdávali se složenky na splácení dluhů, které jsme vlastně nasekali my. No čo bolo, to bolo, terazky je našim svatým posláním skoncovat se satanem, kterého jsme si tak nějak sami stvořili. Vyzkoušeli jsme už skoro všechno.
Pěkně jsme tomu slovenskému populistovi připomněli jeho hříšky z mládí, protestovali proti jeho kamarádšoftům s komunisty a nacionalisty, upozorňovali na to, že zatím co se za našich časů státní zakázky jen předražovaly a státní peníze se odkláněly, tak že dnes náš ministerský předseda ty evropské a státní prachy přímo čerpá. Léta upozorňujeme, že Babiš není demokrat, ale ober-kapitalista, co se snaží řídit vše jako firmu a k tomu také nebezpečný levičák, který tady potírá podnikatele nástroji jako EET, či pomoci kontrolních hlášení. Ovšem když všechno selhalo, a popularita Andreje příliš neklesá, vzpomněl jsem si na zkazku o Sámovi a jeho synech. Babiš nás vždy utáhne na vařené nudli, protože jsme nejednotní“, řekl si pan profesor a začal usilovat o sjednocení pravice na platformě antibabiš. „V jednotě je síla a tak musíme dát dohromady euroskeptiky s eurofederalisty, liberály a konzervativce, decentralisty s centristy, vždyť účel světí prostředky. Říká se sice také, že nula od nuly pojde, ale my do kupy těch dvacet, pětadvacet procent dáme, a když se po volbách spojíme s těmi neomarxisty od pirátů, tak premiérská židle bude moje“, zasnil se pan profesor Fiala.
„Jedinou starost mi však dělá ta kukačka Klaus ml., který se vylíhl v našem hnízdě a teď se tu snaží roztahovat. Co by to byl za pořádek, kdy by se po volbách spojil s Babišem a vládní smetanu slízl on, když my se tady léta snažíme, pikle kujeme a nakonec máme utřít ústa. No moc možností jak se mu dostat na kobylku nemáme. Snad jen můžeme voličům připomínat, že je to nácek, rusofil, pragmatik, konzervativec, který nemá rád EU a dokonce prý chce prosazovat vyváženou zahraniční politiku. Uf, snad to bude stačit a nenajdou se takoví omezenci, kterým bude jeho program imponovat“, dokončil své rozjímání pan profesor a odkráčel na 86 ustavující schůzku nové koalice, která bude po 86 řešit, v jakém pořadí budou jednotlivé strany nové koalice uvedeny na volebním lístku.
