Vražda? Je nám líto - selhal systém. Ne člověk.

Vyléčený vrah, vyléčený psychopat, vyléčený deviant… není nikdy vyléčený. Je to spící bomba, kterou spustí drobný impuls. Že za to nemůže lékař či soudce? Tak kdo?

Mám poměrně čerstvou osobní zkušenost já i moje rodina s člověkem, co trpěl schizofrenií. Několikrát tato osoba skončila v psychiatrické léčebně, aby se po propuštění do ambulantní léčby po několika měsících opět dostala do stavu, ve kterém ohrožovala okolí svým chováním tak, že ji musely záchranné složky (hasiči i záchranná lékařská služba), městská i státní policie doslova jako teroristu zpacifikovat v jejím bytě. 

Pokaždé se stalo vzorně spolupracující pacientkou, která první týdny po propuštění „fungovala“ spořádaně, brala léky… Ovšem jen do chvíle, kdy se nějakým impulsem opětovně rozhodla léky nebrat, protože usoudila, že je zdravá. 5 let osobních, slovních a písemných útoků, přehazování problému mezi přestupkovou komisí a policií, bez možnosti se nějak chránit a bránit. Pronásledování mé osoby, členů rodiny včetně dětí formou slovního vyhrožování o fyzické i duševní a morální likvidaci, mnoho trestních oznámení, které jsme museli vysvětlovat a vyvracet… A všechno se stupňovalo.

A systém jí to plně umožňoval.

Dotyčná pokračovala ve fyzickém násilí na vlastním dítěti, terorizovala celý dům, způsobila i několik dopravních nehod, způsobila materiální škody ostatním obyvatelům domu tím, že je opakovaně „vytopila“. Z okna v 8.patře vyhazovala na chodník různé drobné domácí spotřebiče. Z otevřeného okna se do okolí nesly hlasité hádky a sprosté nadávky a obojí byly na denním i nočním pořádku. Marně jsme dlouhou dobu hledali způsob, jak tuto osobu dostat opět pod lékařskou kontrolu.  Ale podařilo se. Až když napadla fyzicky dalšího člověka a bylo to zaznamenáno kamerovým systémem, podařilo se při jejím dalším záchvatu svolat všechny dostupné složky, aby jí „doslova“ ulovili a dopravili opět do psychiatrické léčebny. 

Ovšem po půl roce se objevila opět doma, opět“ vyléčená a připravená se zařadit do běžného života“.   A opět jsme všichni začali s hrůzou sledovat, jak se bude chovat. Tenhle příběh má také smutný konec. Naštěstí nedošlo k újmě na zdraví či životě jiné osoby. Naše dlouholetá noční i denní můra si vzala život skokem pod kolejový dopravní prostředek v Praze. Že tím zcela jistě navždy ovlivní život řidiče soupravy metra ji nejspíš před skokem ani nenapadlo. A tak po ní zůstaly velké dluhy a pár nešťastných lidí. Tedy nic, co by musel řešit systém.

Systém je na hlavu postavený. Recidiva v jakékoliv formě je jednoznačným předpokladem, že vyléčení nebo úspěšná léčba je nesmysl. Vraha, zloděje, podvodníka, devianta a psychicky nemocného nelze nikdy považovat za vyléčeného. A když se to opakuje, pak by systém měl být zárukou, že neselže jedinec a nebude se opakovat nějaká tragédie. 

Podle systému bude nyní schizofrenní vražedkyně opět léčena a nejspíš po nějaké době opět propuštěna. Protože lékař i soudce shledají, že pominuly důvody jejího léčení a věznění. Jen proto, že je u nás takový systém. Ale systém dělají lidé. Konkrétní lidé.

A jsou to poslanci, senátoři a prezidenti, co vrahům, zlodějům, deviantům a dalším dávají svobodu. Ve jménu demokracie…

P.S. K tématu vraždy ve Žďáru nad Sázavou - v nejdemokratičtější zemi světa, v USA, by ji policie zastřelila už při prvním incidentu, kdy nožem ohrožovala na základní škole.