Jak v lese po cyklistickém závodě zbyl jen nepořádek.

Cyklistikou v přírodě i proti přírodě? To by mohlo být motto cyklistického závodu, který se pod záštitou jedné z největších cyklistických firem v Česku jel v okolí Bělé pod Bězdězem a Máchova jezera 19.5.2013. 

Závodit v přírodě je atraktivní. Závodníci sice nevnímají krásy přírody, protože se soustředí na svůj závod a situaci, ale kde jinde než v přírodě najdete nejrůznější - pro závodění na kolech i nejvhodnější - terén?  Kola prosviští po cestě-necestě a v mžiku jsou závodníci pryč.

Co po nich a po závodění zbyde v lese? Fáborky, značící trasu a od míst občerstvovaní,  lemují cestu desítky prázdných tub od gelových přípravků pro dodání energie a prázdné obaly od tekutin, které závodníci také potřebují doplnit.

Nedělní slunné počasí jsme využili pro cyklistickou projížďku z Mladé Boleslavi do Starých Splavů u Máchova jezera. Shodou okolnosti se naše trasa po cyklistické stezce 8150 shodovala i s trasou cyklozávodu horských kol. Ráno jsme projížděli vyznačenou trasu před závodem a odpoledne jsme se tou samou cestou vraceli zpět. 

Cesta ale nebyla tak úplně ta samá, jako ráno. Nejprve se ojediněle a později více a více častěji objevovaly na cestě odpadky, dokumentující, že se tu závodilo. Krásná cesta čistou přírodou byla ta tam. Každých pár desítek metrů ve větru vlály žluté plastové pásy se jménem výrobce kol a organizátorem závodu v jednom a s blížícím se stanovištěm občerstvení odpadků na zemi přibývalo.

Najednou z boční cesty vyjelo terénní auto s jedním doprovodným vozem. Zastavili kus před námi, kde na ně čekal pořadatel, mající na starosti občerstvování závodníků.  Naložili do aut několik věcí a zmizeli ve zvířeném prachu z cesty. Závod skončil.

Jako memento po něm zůstal nepořádek na mnoha místech lesa, který se léta zotavoval z užívání ruskou armádou, dislokovanou v tomto kraji.   

Možná někdo namítne, že sportovci nemůžou závodit a zároveň nedělat nepořádek a že by to po nich měl uklidit organizátor. Bohužel, to se asi nestane. A tak zatím, co se organizátoři budou pyšnit skvěle vyvedenou akcí, se budou všichni, co tuhle část trasy budou projíždět v příštích dnech s tím, že pojedou panensky čistou přírodou zírat, co tu zůstalo.

Jsem také cyklista, ale nejsem závodník a ani prase, co odhazuje odpadky za jízdy, protože nemá čas si je dát do kapsy a vyhodit je do koše, kam patří. Do přírody jezdím na kole právě proto, že je tam převážně čisto a klid. Bohužel, jiní to mají nastaveno jinak.

P.S. I to je výsledek toho, jak krásná myšlenka o závodění krásnou přírodou může nakonec dopadnout… negativně.