Další moudro z EU: kvóty pro ženy jsou tady …

Do roku 2020 musí pod pohrůžkou sankcí být ve vedení středně velkých a větších firem ve 40% zastoupeny ženy. Prima. Ale kde se vezmou?

Argument,  který zazněl z úst jedné ze zastánkyň tohoto nařízení v televizních novinách, tedy že 60% žen má vysokoškolské vzdělání je stejný argument, jako tvrzení, že čím více vysokoškoláků, tím vyšší úroveň inteligence.

Zajímalo by mě, jak firmy seženou ženy do vedoucích pozic, když mají problémy sehnat na tyto pozice v daném oboru muže, který je z branže.  Umíte si představit, že stavební firmy, ocelářské firmy, automobilky, slévárny, zemědělské firmy, výrobci nástrojů a nářadí pro kovoobrábění a mnoho dalších nasadí do svých vrcholných postů ženy, které o oboru ani neslyšely jen proto, aby se naplnila směrnice a firma nebyla potrestaná?

Jestliže už tedy má být pozitivní diskriminace, pak bych těm chytrým dámám zadal stejný úkol, jen s opačným pohlavím. Tedy zavedl bych kvóty na počty mužů v typicky ženských firmách.  Že nejsou takové firmy? Ale ano. Jsou firmy ryze ženské.

Celé nařízení má ale ještě jeden podstatný zádrhel. Jak může soukromou společnost, vlastněnou soukromou osobou nebo osobami někdo nutit, aby se takové směrnice držela? Není to nepřiměřený zásah do soukromého podnikání jen proto, aby pár feministek mělo lepší pocit?

P.S. A jde zcela jistě o čistý záměr a ne osobní mstu za nějaké nenaplněné sny?