A pak že prý nemůžeme mít horšího prezidenta, než byl Klaus.

Může být ještě hůř, až bude na pořadu dne další prezidentská volba? Možné to je. Protože u nás je možné všechno.

Když si většina národa oddechla po ukončeném druhém prezidentském období Václava Klause, přišla ještě větší morální rána pro slušné lidi. Jinak to snad nelze ani nazvat. Náhrada samolibého, sebestředného, téměř komunistického prominenta, přejícího všem nemorálním a neslušným občanům naší země jsme se dočkali ještě větší „osobnosti“. Vzájemné antipatie mezi aktuálními a minulými prezidenty se ještě vystupňovaly. Klaus nesnášel Havla, Zeman nesnáší Klause a Klaus snáší jen sám sebe. Jenom jednoho si volili lidé skutečně svobodně. Také jediný byl „lidový“.  A jediný byl světově uznávaný. A proto ho nesnášel jak Klaus, tak Zeman. Oba se ho pokoušeli trumfovat. Jeden i druhý nepochopitelným a škodlivým způsobem ve vztahu ke slušným lidem. Netvrdím, že nás první prezident byl bez poskvrny, ale za svého prezidentování byl zemi přínosem. Jak doma tak zejména v zahraničí. A to oba jeho následníci dokázali skvěle pošlapat. V honbě za prezidentským úřadem by oba udělali cokoliv a bohužel, také jako prezidenti cokoliv udělali, aby se zviditelnili. Volba hospodských povalečů a klik velkých stran se ukázala jako Pyrhovo vítězství. Ukažte člověka, co volil jednoho nebo druhého (současného a předchozího) prezidenta a je v naší zemi spokojeně žijící, pracující a daně platící, zákony dodržující, slušný člověk.

Jestli si myslíte, že příští prezident bude lepší, musím být skeptický. Další, kdo se tu třese na prezidentské křeslo, je například pan Kalousek.  Přesně splňuje všechny uvedené vlastnosti.  Je křížencem jak Václava Klause, tak Miloše Zemana. Nejlepší ekonom, přítel dobrého pití, moudrostí překypující a všechny předchozí prezidenty nesnášející. To je velmi slušný základ. Jediná věc ho od všech prezidentů od roku 1989 odlišuje. V době sametové revoluce se nijak neangažoval. Tudíž nemá potřebu se stát prezidentem proto, že se zapojit do hry při změně režimu. Tři hlavní aktéři už si prezidentský post vyzkoušeli a další osobnost, vzešlá z těch dob tu není. Mohlo by tu ale být mnoho těch, co by ho rádi nechali „vládnout“, jen aby to příště nevyhrál někdo „nevhodný“.  Pan kníže už nejspíš na prezidenta kandidovat nebude.

Jaká je tedy šance, že příští prezident bude takový, aby dokázal obnovit vážnost a úctu tohoto úřadu? Je tu takový kandidát? Pokud ano, už by měl vystrkovat růžky. Aby ukázal, že je tím vhodným a dobrou volbou pro slušné lidi. Měli jsme tu idealistu a snílka, kterého svět miloval, měli jsme nepochopeného ekonoma, co měl zvrácenou ideu o tom, kdo je dobrý a kdo zlý a měl utkvělou potřebu někoho poučovat. A teď tu máme karikaturu topiče či dlaždiče, trpícího virózami, kouřícího jako parní lokomotiva a ochotného udělat za cigarety, alkohol a „drobné službičky“ cokoliv. Klaus mířil na západ, Zeman na východ. 

Zeman i Klaus byli čitelní už velmi dávno, ještě před jejich zvolením. Přesto se dokázali do prezidentského křesla dostat. V obou případech to v parodii na jejich osobu dokázal odhadnout i slavný Miroslav Šimek, když je oba parodoval.  Tento bohužel již nežijící velikán by možná i dnes dokázal dopředu ukázat, jaký a hlavně kdo by mohl být prezident. Jenže – ani v takovém případě bychom se nedokázali včas poučit. Ať už je způsob volby jakýkoliv.

P.S. Ovšem laťka je nasazená hóóóódně vysoko.