Cermat coby tvůrce testů k jednotným přijímacím zkouškám na střední školy a gymnázia, se stává v posledních letech noční můrou dětí, rodičů a možná i učitelů. Jak vnímá zkoušku předčasné dospělosti jedna celkem obyčejná Cer-matka?
To slovo je zakázaný, prohlásila jsem před rodinou nedávno.
Vzpomínám, jak jsem před lety také zavedla zakázané slovo – namísto Covid 19 museli doma říkat, sakra, jak to jen ….?
A tak mě napadlo slovo téměř odvozené – „crrrmati“
Crrrmati jsou žáci základních škol, mohou chodit do páté, sedmé i deváté třídy a se hlásí na gymnázia či na školy střední. Smutné je, že většina mých známých crrrmatíků se hlásí na gymply nikoliv ze zájmu po vědění, ale v touze po úprku ze své stávající základky. Buď takovou touhou oplývají oni nebo sekundární crrrmatíci, jejich rodiče – crrrmatky a crrrotcové.
Pokud jste dítko v osmé třídě, už se pomalu ale jistě stáváte crrrmatíkem, protože jste Crrrmatem již v tomto období intenzivně strašeni. Zahájením devítky už nastává crrrmatí peklo. Jsou-li rodiče znalí a majetní, pošlou svého crrrmata na intenzivní přípravku nebo si minimálně vybojují intenzivní přípravu od základní školy. Musím přiznat, že na naší základce se příprava odehrávala jednu nultou hodinu týdně, zda byla intenzivní netuším, ale jistě byla ospalá a možná i hladová.
Já, coby crrrmatka, jsem své dítko odeslala na dost tučný kurz. Ačkoliv se hlásilo na střední školu řekněme méně žádanou, navštěvovalo přípravné kurzy na gymnázia. Říkala jsem si, to mu neuškodí. Od února můj crrrmátek podstupoval intenzivní domácí přípravu – vytiskla jsem mu vzorové testy, zapnul si stopky a jel. Svou zdatnost, ale možná i sebehodnotu, určoval podle počtu dosažených bodů, což mě dost rozčilovalo, poněvadž jsem hlavně chtěla, aby si zapamatoval, kde chyboval. A pak přišly ony velké přijímačky.
Na oba dny jsem si vzala dovolenou. Čtvrtek dopoledne jsem strávila v jednom obchodním centru, zatímco dítko se potilo u testů. Kávička, bloumání po obchodech. Užívám si. Pak vyzvednu crrrmátka ve škole, stěžuje si, že češtinu nedal. Abych ho rozveselila, ale také uvolnila napětí, pozvu ho do jednoho známého bufíku, kde se prodávají chutné smažené pokrmy. Najíme se a jedeme domů. Ještě stále se snažím užít si dovči. Odpoledne se mi zblázní žaludek. Nehodí se popisovat, jak moc jsem si té dovči užívala, jen podotýkám, že zdravá jsem se začala cítit až další středu. Můj crrrmatík se pochlapil a druhý den zabral.
O týden později mě bombarduje smskami, jak jakože dopadl, že to už všem poslali. Mě ne. Psycho trvá další tři dny, raději dítě posílám k babičce a zakazuji říkat TO slovo nahlas, jelikož mám TOHO fakt plný kecky. Víceméně v onen den „D“ nebo spíš „Ú“ jako úterý, přesně v poledne, se dozvídáme, že se moje dítko dostalo.
Hurá. Uf.
Psychodrama skončilo. Vážně? Následují první dny bez zátěže, které doprovází náznak deprese. Zmatení. Co budu dělat? Co budu počítat? Kolik jsem vlastně dostal bodů?
Crrr… crrr a crrr…
(…)
Cermat vytvořil mustr, normu, odrazový můstek pro hodnocení připravenosti či nepřipravenosti ke studiu na středních školách ukončených maturitní zkouškou. Je jistě diskutabilní, zda je potřeba, aby například budoucí zdravotní sestry, které se rozhodnou nematurovat z matematiky, musí absolvovat test z tohoto předmětu… (prosím zkuste si vypočítat úlohu č. 16 z kteréhokoliv ze vzorových testů). Celým psychodramatem musí projít všichni žáci, učitelé a rodiče, nemluvě o časové i peněžní investici do přípravy.
(…)
Tuším, ale i věřím, že bude v dohledné době Crrrmatu odzvoněno.
Všem budoucím crrrodičům přeji pevné nervy, trpělivost a dobrý úsudek.
A - ach ano, už si vzpomínám, jak jsem před lety říkala Covidu 19. Byl to „Ten, jehož jméno se nevyslovuje“. Tedy „Pšt!“
Zdroje:
www.cermat.cz
https://prijimacky.cermat.cz/menu/testova-zadani-k-procvicovani
