Recenze: Kateřina Loučková - Tajemství černé dámy

Máte rádi středověk? Tajemno? Fantasy bez nutnosti popisu vzdálených světů, národů a krkolomné techniky? Milujete barvitý, bohatý jazyk a vyprávění s jiskřičkami humoru? 

Tohle všechno máte rádi? Pak vás varuji - neberte si tuhle knížku do vany! Ono není nic příjemného, když vás po hodině či dvou vyruší bouchání na dveře a dotazy, zda jste se neutopili v té vodě, která už mezitím dávno vystydla a z níž máte krabaté prsty, protože jste nemohli přestat číst...
Já fantasy skoro nečtu, ale tahle kniha se mi vážně hodně líbila. Už jen ten košatý příběh, barvitý jazyk, slovní zásoba, popisy emocí, situací a scén... Četla se "hladce" a příjemně a Bergar z Vlčiště... to byl prostě můj typ. A jako bonus ty překrásné ilustrace, dokonale dokreslující dojem z knihy!

Bergar z Vlčiště není tak úplně obyčejný šlechtic. Ono v tomhle příběhu je máloco úplně obyčejné. Jenže jak to popsat a neprozradit děj? Řekněme, že Bergar je krásný chlap, ale... ehm... tak nějak ne pořád. Jeho vyvolená s tím bude mít nemálo problémů a on sám koneckonců taky. Měsíčné noci totiž dokážou mnohé...

Je tu všechno. Láska s překážkami, magie, úklady, vražda, magie, boj, proměny, pátrání, tajemství... a magie. Jediné, co tam moc není, je ta černá dáma z titulu. Ale to vůbec nevadí, protože tajuplná je kniha i tak dost.

Tuhle knihu za sebe mohu opravdu doporučit. Do vany si ji fakt neberte, byla by jí škoda. A kromě toho se dost pronese... :-D

Hodnocení *****