Druhořadý kouzelník s pedagogickým vzděláním, který nesnáší děti. Ideální kvalifikace na ředitele kouzelnické školy, nemyslíte?
Ředitel a hydra je příběh člověka, který má tu smůlu, že jediný splňuje požadavky na ředitele kouzelné základní školy: je kouzelník a má pedagogické vzdělání. Co na tom, že je to kouzelník druhořadý, účinkující pouze na dětských narozeninových oslavách? Co na tom, že děti z hloubi duše a bytostně nenávidí? Prostě je jednoho dne unesen a jeho ředitelská kariéra může začít...
Kdybych měla říci jednoznačně, pod jaký žánr spadá tato kniha, váhala bych. Není to rozhodně fanfikce na Harryho Pottera ani jeho parodie, ačkoli kouzelná základní škola má název Beďary. Je to - jak už název nepokrytě napovídá - satira na školství a jeho věčné a nesmrtelné hydry, komise a kontroly, na rozbujelou byrokracii a bezbřehé papírování. Jenže - není to JEN satira.
Je to především humorná kniha. Paní dosavadní ředitelka je úplná kráva a pase se za školou, jeden z vyučujících se jmenuje Riesenzwerg (německy "obří trpaslík"), další je neviditelný. Erotiku vyučuje elfka Lakshmee a z deváťáků nikdy nikdo na jejích hodinách nechybí. Na hodinu někdy zvoní, jindy mňouká a občas taky střílí kulometnou dávku, rozvrhy tvoří skřet v programu Rozvrhlík...
Musím říci, že jsem se hlavnězpočátku opravdu bavila. Později mi ale kniha začala připadat poněkud nevyvážená. Jako by autor nevěděl, zda napsat prostě "srandu" bez hlubšího poselství, sžíravou satiru nebo docela něco jiného. Text se přelévá z jednoho do druhého, ale zůstává nevyhraněný. Jsou tu narážky až obscénní ("honit pero"), ale i popis nahého těla elfky Lakshmee, který by bez slova výtky slušel svou poetikou jakémukoli romantickému příběhu. Ze začátku jsem se opravdu smála nahlas, ale později humor tak nějak ztrácí dech. Zdá se, že téma zkrátka bylo tak trochu vyčerpáno dřív, než příběh skončil.
Nelze si ale nevšimnout, že tam, kde se zrovna nemňouká, dokázal autor do textu propašovat nemalé množství zajímavých myšlenek a úvah.
Závěr mě překvapil nejvíc, byl totiž tak uťatý, že jsem při poslechu váhala, zda jsem se nepřeslechla. Rozehraná partie s hydrou - tedy školní inspekcí - je ukončena bez uzavření děje, bez předchozího varování, tak nějak do ztracena. Pak už následuje jen školní řád (pravda, vtipný) a je konec. A to je přes všechny výhrady vážně škoda!
Za co autor zaslouží pochvalu, je pěkný jazyk s mnoha hříčkami, snad až na nadměrné množství přechodníků, které mi do tohoto textu neseděly, ačkoli je jinak miluji. Jako někdejší příznivkyni elfů a jazyka qwenya by mě upřímně zajímalo, zda elfština, kterou mluví Lakshmee, opravdu vychází z Tolkienovy elfské řeči, nebo zda si ji autor přizpůsobil či zcela vymyslel. Co mi naopak rvalo uši, bylo benevolentní nakládání se skloňováním například jména Schismus, kdy se dotyčný oslovuje Schismo (správně), ale za chvíli se o něm mluví jako o Schismusovi, což mé srdce latiníka uvrhlo v žal.
Za zmínku rovněž stojí různé drobné vtípky a "velikonoční vejce", skrytá v textu a zejména ve jménech a názvech. Nepochybuji, že se mi nepodařilo odhalit ani polovinu.
Posledním bonusem je načtení, kterého se s porozuměním, svěžím a neodolatelným způsobem zhostil Jiří Wittek.
Na pět hvězdiček to není, ale i přesto se Ředitel a hydra čte (v mém případě poslouchá) dobře - hlavně lidem, kteří nějakým způsobem jsou ve vztahu ke školství. Své si tam ale může najít každý.
Já se ke knize určitě ještě vrátím a recenzi po druhém přečtení jistě ještě doplním.
P.S. Věděli jste, že členové Hydry jsou hydranti a hydrantky...?
HODNOCENÍ: **** - 90%
